Praha a Plzeň – 7. prosince
Není to tak dávno, pět, šest let zpátky, kdy pořadatelé nad přeborem ohrnovali nos. Vytýkali mi nízkou atraktivitu, jež odrazuje diváky od návštěvy, jako by se v případě jiných podniků daly vstupenky sehnat jen pod rukou na černém trhu. Postupem doby si však přeborový seriál vybudoval slušnou reputaci, jíž zvýšilo jeho loňská implementace do systému elastické kvalifikace finále šampionátu jednotlivců a také letošní systém odměn. Závodníkům poskytl pravidelné závodění, esům nabídl slušný trénink, juniorům konfrontaci se zkušenějšími střelci a dvěstěpadesátkařům slušný azyl, jelikož se čtvrlitrlem by u nás na roztrhání nebyli. Jenže pravidla na rok 2019, a sice zejména strop šestnácti závodníků v jednom mítinku, tuto idylku mohou narušit. Jak z Prahy, tak z Plzně, jež změny navrhly, zní hlasy o zlepšení kvality českého přeboru.
Jaký je Váš názor?
Loading ...
Ve jménu fair play a kvality
Před listopadovou konferencí ploché dráhy v Pardubicích prezentovaly AK Markéta Praha a PK Plzeň návrh, aby maximální počet startujících v každém závodě byl omezen na šestnáct, čímž by se užíval klasický rozpis na dvacet rozjížděk. Bude-li přihlášek výše, vypsala by se kvalifikace, pakliže přijede závodníků méně, přišla by ke slovu adekvátní formule startovní listiny jako doposud. Jestliže by o start neprojevilo zájem alespoň dvanáct plochodrážníků, měl by pořadatel právo svůj mítink zrušit.
Tyto návrhy byly při hlasování většinou delegátů přijaty. „Myslím si, že šestnáct závodníků je v pořádku,“ uvažuje Tomáš Topinka. „Nelíbí se mi, když jich je třeba dvaadvacet, nebylo to fair play, protože se nepotkával každý s každým. Měli bychom před ostatními preferovat český závodníky. Ale na druhou stranu není pěkný táhnout se někam daleko a tam jet jen dvě jízdy v kvalifikaci.“
Na adepty, kteří v kvalifikaci neuspějí, myslí Jaroslav Lucák. „Chceme, aby se rozjezdili,“ říká plzeňský trenér. „Proto jsme se domlouvali, aby se svezli jako náhradníci. Anebo aby dostali zvláštní jízdy v rozpisu hlavního závodu.“
Co však PK Plzeň, jejíž barvy v přeboru dlouhodobě hájí jen Zdeněk Simota, nutí limitovat počet startujících? „Jeli jsme závody a ti nejlepší spolu nejeli, ale stáli na stupních,“ připomíná Jaroslav Lucák pořadatelskou roli západočeského klubu. „Měli jsme dvacet jezdců, jeden jel jednu jízdu a přestal. Další taky, pak byly jen rozjížďky, kde startovali jen dva. Je blbý, když na startu stojí dva závodníci nebo když první dá ostatním půl kola.“
Další změny zaznamená přeborový ročník 2019 v otázce jezdeckých prémií. Bylo totiž stanoveno, že z poplatku organizátora ve výši 15 tisíc za závod se dvanáct tisícovek rozdělí přímo mezi kvalifikované závodníky. Pro odměny za celkový výsledek v seriálu se použije třítisícový zbytek.
Rušení nehrozí vůbec, kvalifikace zase hrozně
Podíváme-li se na situaci v přeboru třech posledních sezón, rychle zjistíme, že z případného rušení mítinků vinou nízkého zájmu ze strany jezdců není třeba mít strach. A to nejen proto, že musí být učiněny po konzultaci se sportovní komisí. Do osmadvaceti závodů se totiž jen třikrát přihlásilo méně než dvanáct borců.
Jednou se tak stalo v Plzni, dvakrát ve Svitavách, kde ovšem organizátoři dlouho předem nechají celé město a jeho okolí polepit plakáty. Pakliže by po sečtení přihlášek padesát hodin před závodem svůj inzerovaný mítink zrušili, udělali by ze sebe pěkné hlupáky.
Nová pravidla tím pádem budou spíše náročnější pro sportovní komisi, aby vymyslela kvalifikační model. Vždyť kvalifikace by se jenom za poslední tři léta konala v šestnácti z osmadvaceti mítinků. V letošním desetidílném seriálu by se nemusela vypisovat dokonce pouze v Kopřivnici a ve Svitavách!
Je pochopitelné, že napřesrok se ovšem situace může změnit. Zůstává otázkou, zda závodníci budou ochotní se štercovat spousta kilometrů kamsi, kde by třeba po jediné kvalifikační jízdě mohli zase balit. Pro začátečníky to platí dvojnásob stejně jako závodníky s dvěstěpadesátkami, jejichž závody s u nás pořádají minimálně.
Až čas ukáže, zda v kontextu celé naší ploché dráhy nejsou problémy řešené omezením počtu závodníků v přeborových závodech až příliš marginální. Už jen proto, že mohou ubrat počet příležitostí plochodrážníků, kteří je potřbují jako sůl. Nicméně už dnes je na pořadatelích samotných, aby svá přeborová klání oblékli do atraktivnějších šatů pro diváky. Avšak to bychom se od přeboru mohli dostat hodně, hodně daleko…
Tři poslední přeborové sezóny očima pravidel pro rok 2019:
sezóna:
závod:
počet závodníků:
řešení dle nových regulí:
2016
30.4 Plzeň
10
závod by mohl být zrušen
1.5. Mšeno
12
11.6. Březolupy
21
vypsání kvalifikace
18.6. Chabařovice
12
6.8. Žarnovica
27
vypsání kvalifikace
13.8. Svitavy
15
30.8. Praha
17
vypsání kvalifikace
10.9. Liberec
10
vypsání kvalifikace
15.10. Pardubice
14
2017
5.4. Pardubice
20
vypsání kvalifikace
11.6. Chabařovice
14
25.6. Kopřivnice
18
vypsání kvalifikace
8.7. Plzeň
17
vypsání kvalifikace
15.7. Liberec
17
vypsání kvalifikace
22.7. Březolupy
13
9.9. Plzeň
14
16.9. Slaný
18
vypsání kvalifikace
28.9. Svitavy
10
závod by mohl být zrušen
2018
18.4. Pardubice
20
vypsání kvalifikace
21.4. Březolupy
19
vypsání kvalifikace
13.6. Pardubice
22+5*
vypsání kvalifikace
24.6. Chabařovice
19
vypsání kvalifikace
21.7. Plzeň
19
vypsání kvalifikace
11.8. Kopřivnice
15
22.8. Pardubice
23
vypsání kvalifikace
25.8. Svitavy
11
závod by mohl být zrušen
8.9. Liberec
18
vypsání kvalifikace
18.9. Praha
20
vypsání kvalifikace
Poznámka: 13.6.2018 v Pardubicích startovalo pět závodníků s dvěstěpadesátkami ve svém vlastním závodě
Foto: Karel Herman, Kiril Ianatchkov a Pavel Fišer
Praha – 18. září
Čas odtikával směrem k osmnácté hodině. A delegovaný technický komisař, který chyběl již při odpoledním mistrovském klání kolibříků, stále nikde. Pořadatelé našli náhradní řešení a poslední letošní přebor nabral jen mírné zpoždění. Odpadl trénink, odpadl nástup a diváky čekal rovnou závod. Ale panečku, jaký závod! Zdeněk Simota se dvěma úvodními triumfy vydal za uhájením pozice jedničky aktuální klasifikace soutěže, ale v rozjížďce s číslem patnáct si jej vyčíhnul Jan Kvěch. Ale to ještě netušil, že cestou na start devatenácté jízdy mu přestal fungovat motocykl kvůli zapalováním. Spolu s mechanikem Janem Holubem rychle nastartovali druhý stroj, jehož set up byl ovšem stejně daleko od optima jako jiná galaxie od Země. Plzeňský závodník mohl jen sledovat, jak se Petr Chlupáč srdnatě pere s Davidem Pacalajem. Na závěr Zdeněk Simota vyhrál a přece jen se mohl radovat z vítězství v celém přeboru. Fortuna mu totiž evidentně šla na ruku. Josef Franc splnil při svém jediném startu v seriálu roli suveréna úplně naplno. Boj o další příčky ovlivnila i Lenka Felix způsobem sobě vlastním. Před startem jedenácté jízdy rozblikala rampu vylučovacích světel jako nějaký diskžokej a za nesplnění dvouminutového limitu diskvalifikovala rovnou celou trojici Michal Škurla, Petr Chlupáč a Pavel Kuchař. Zatímco Zdeněk Simota se umístil jako pátý, před ním jela trojice závodníků o druhou příčku. Ochozy Markéty rozjásal Jan Kvěch. Správné naladění motocyklu byl rébus, jejž se svým otcem Václavem řešili celý dnešní večer, a pražský junior ani tentokrát neodstartoval nejlépe. Nicméně dokázal se z třetí příčky probít až do čela. Na pódium nescházel ani Zdeněk Holub, zatímco Ondřeji Smetanovi zůstala nevděčná čtvrtá pozice a postavení muže číslo dvě přeboru 2018.
Diskotéka na panelu vylučovacích světel míchá pořadím
Nepřítomnost technického komisaře se vyřešila operativně, když jeho práci s přebíráním motocyklů suploval Tomáš Topinka. A protože se z časového harmonogramu škrtnul nejen nástup, ale i trénink, se zpožděním to přece jen nebylo tak zlé. Zdeněk Simota proto mohl záhy vypálit do čela rozjížďky s číslem jedna.
Jenže vinou poruchy startovacího zařízení se chytil do pásky Michal Škurla, takže se muselo startovat znovu. Jenže Zdeněk Simota se ujal opět vedení a tentokrát za regulérních podmínek. Pro potvrzení svého přebornického titulu potřeboval dnes skončit nejhůře čtvrtý. Jakékoliv jiné umístění bylo vázáno na výsledek jeho nejbližšího pronásledovatele v průběžné klasifikaci, jímž byl Ondřej Smetana.
Ten nyní mířil vstříc druhé zatáčce coby druhé, jenže Michal Škurla přece jen spodní stranou ve výjezdu našel cestičku k výjezdu. Ondřej Smetana se dokázal vrátit nazpět hned ve druhé zatáčce, nicméně první kolo jeho duelu o přeborníka vyznělo pro Zdeňka Simotu.
Ovšem závod byl stále příliš mladý. Druhé jízda se musela opakovat, protože hned v zatáčce u depa upadl Roman Marek. Zdeňka Holuba trápila chřipka, ovšem prve šel po vylétnutí pásky tvrdě do Hynka Štichauera a také nyní se v repete ujal vedení. Jenže zezadu se richtoval Jan Kvěch. V první zatáčce objel druhého Hynka Štichauera. A po pár pokusech záhy po nájezdu do druhého okruhu sebral vedení Zdeňku Holubovi, jemuž záhy nadělil pět metrů.
V rozjížďce s číslem tři Jaroslav Petrák svým rychlým startem zaskočil Petra Chlupáče, jehož všechny nájezdy skončily na barikádě zkušeností pardubického matadora. Další trojku dovezl Filip Hájek, když změřil Patrika Mikela i Davida Pacalaje a seznam vítězů úvodní série se uzavřel Josefem Francem, jednoznačně triumfujícím v rozjížďce s číslem pět.
Úřadující šampión byl prvním, kdo své vítězství obhájil, protože v šesté jízdě vůbec nepustil ke slovu Michala Škurlu, byť se ten snažil až do cíle. Neméně suverénně si hned nato počínal Zdeněk Simota, když Hynka Štichauera předčil již s letem pásky.
V rozjížďce s číslem osm musel Zdeněk Holub přímo u roštu oživovat svůj zhaslý motocykl, ale mnohem větší trable zažíval Ondřej Smetana. Otočil se od pásky, zvednul pravici směrem k depu, a než odstavil svůj stroj na trávník, přijel jeho otec Radek s rezervním. Evidentně nebyl vůbec ve špatné kondici.
I když lepší start vystřihnul Zdeněk Holub, který své vedení před svým klubovým kolegou uhájil také v úvodním oblouku, Ondřej Smetana protáhnul nájezd do druhé zatáčky a přijel si pro tři body. Po Josefu Francovi a Zdeňku Simotovi se třetím neporaženým večera stal Jan Kvěch, který ovšem musel v první zatáčce deváté jízdy objet Davida Pacalaje. Že by své vítězství z úvodní série zopakoval také Filip Hájek, znemožnil Petr Chlupáč svým triumfem stylem start – cíl v rozjížďce s číslem deset.
Zdeněk Holub líčí, co se stalo před startem rozjížďky s číslem jedenáct:
„Stál jsem tam na háku, koukám na ty hodiny. Pět, čtyři, tak jsem tam skočil a viděl už jen ty barevný světla.“
Jedenáctá jízda slibovala další drama, jenže se změnila ve frašku. Sudí Lenka Felix z ní vyloučila rovnou tři závodníky, kteří nebyli připraveni v době vypršení dvouminutového limitu. Zatímco Michalu Škurlovi, Petru Chlupáčovi a Pavlu Kuchařovi nezbylo než nadávat, Zdeněk Holub pomalým tempem poslal na své konto tři body.
Josef Franc vyhrál s přehledem čtrnáctou jízdu, čímž sebral Ondřeji Smetanovi další bod. Avšak ztrátě se nevyhnul také Zdeněk Simota. Sice v rozjížďce s číslem patnáct odstartoval nejlépe, jenže Jan Kvěch se rychle zbavil Daniela Klímy a na konci protilehlé rovinky se jako blesk zleva mihnul okolo vedoucího Plzeňana.
Přebor jako vystřižený ze žurnálu
Po třech sériích se tím pádem o vedení dělili borci stojící na opačných pólech věkového spektra, a sice Josef Franc a Jan Kvěch. Vedle Zdeňka Simoty byl o bod za nimi také Filip Hájek, když ve třinácté jízdě porazil Jaroslava Petráka. Sedmi body na kontě se mohli chlubit rovněž Zdeněk Holub a Ondřej Smetana.
David Pacalaj se chystá na Zlatou stuhu v Pardubicích:
„Zkouším nový styl, abych to držel víc na nohách, ne na rukách. Trénuju na Pardubice a hlavně sám pro sebe.“
Rýsoval se krásný závěr. V rozjížďce s číslem sedmnáct zvýšil hodnotu svých akcií Ondřej Smetana, když odvedl Hynka Štichauera, který se dočkal svého prvního vítězství prve ve dvanácté jízdě, kdy nedal ani náznak šance Patriku Mikelovi.
Josef Franc se v osmnácté jízda vracel jako vítěz do depa již počtvrté, aby přitom osaměl na hrotu aktuální klasifikace. Lepším startem se sice mohl pyšnit Jan Kvěch, který celou dobu závodu laboroval s nastavením motocyklu. Jenže úřadující český šampión se okolo něj v prvním oblouku mihnul, jako když jej potká.
Před rozjížďkou s číslem devatenáct se dlouho čekalo na Zdeňka Simotu. Když se totiž chystal vyjet na ovál, vypověděl mu službu motocykl vinou zapalování. Spolu s Janem Holubem v roli mechanika narychlo přichystali do akce rezervní stroj. Jenže ten nebyl pochopitelně zahřátý a žhavý kandidát přebornického titulu stačil jen z třetí pozice sledovat duel Davida Pacalaje a Petra Chlupáče o vítězství.
Zprvu jel v čele slovenský junior, jenže jeho pražský soupeř se ve druhém okruhu dostal před něho do čela v úvodním nájezdu. Předposlední sérii posléze uzavřel triumfem Zdeněk Holub, ale Patrik Mikel mu ho nikterak neulehčil. Jeho poslední nájezdu z posledního výjezdu jej takřka dostal dopředu. Chyběl vskutku jen malilinkatý kousíček.
A tak po dvaceti rozjížďkách vedl Josef Franc s náskokem bodu na Jana Kvěcha a dvou na Ondřeje Smetanu a Zdeňka Holuba. Zdeněk Holub stejně jako Filip Hájek stál o další bodík pozadu. Závěrečnou pětinu odstartoval ideálně Michal Škurla, který jednadvacátou jízdu stejně jako předtím šestnáctou vyhrál stylem start – cíl. Jenže slabší úvod a ona nešťastná diskvalifikace ho v konečném součtu stála pódium.
Naproti tomu Josef Franc rázně vykročil na jeho nejvyšší stupínek. Ovšem v dvaadvacáté jízdě na něho odstartoval Hynek Štichauer. A dopředu se sápal také Petr Chlupáč. S ním si pražské eso rázně poradilo, aby se v nájezdu do druhého kola jako blesk prohnalo i před vedoucího Pardubičana. S patnácti body již nemohl být překonán, což byla svým způsobem skvělá zpráva rovněž pro Zdeňka Simotu.
Ten sice s rutinou vyhrál rozjížďku s číslem dvacet tři, nicméně musel počítat, že před ním skončí minimálně čtyři další závodníci. A pakliže by Ondřej Smetana zvítězil, byl by to právě on, kdo by se radoval z přebornického titulu. Při patnáctibodovém zisku Josefa France, ale tato možnost padla a plzeňský Jihočech mohl slavit. Bohužel však nikoliv na stupních vítězů, jelikož se v Praze vyhlašoval pouze závod, nikoliv celkové pořadí.
O další příčky za Josefem Francem byla pořádná tlačenice. Zdeněk Holub vyhrál čtyřiadvacátou jízdu a jeho třináct bodů hned vzápětí vyrovnali Ondřej Smetana a Jan Kvěch. Starší z obou Pražanů měl lepší start a celou dobu tomu mladšímu ukazoval výfuk. A tak letošní přebor vyvrcholil trojčlenným rozjezdem o druhou příčku. A ten stál doopravdy zato!
Nejlepší startovní manévr předvedl Zdeněk Holub. Jan Kvěch zaostal vzadu, avšak svůj handicap dohnal bojovností. V první zatáčce podjel Ondřeje Smetanu a nakonec uštval i vedoucího Zdeňka Holuba. „Bombový,“ komentoval Jan Kvěch své druhé místo v závodě. „Zkoušel jsem to, dával to na venek a vnitřek. A povedlo se!“
Hlasy z depa
„Pro mě to byl plnohodnotnej‘ trénink,“ nechal se slyšet Josef Franc. „Nechtěl jsem dělat hvězdu, chtěl jsem vyzkoušet motorky. Něco jsme na obou zkusili. Kromě jednoho špatnýho startu s Hynkem to bylo dobrý. Moc se mi to zvedlo a prošmrdlal jsem to až do nájezdu. Petr Chlupáč měl taky dobrej‘ start, musel jsem se tam vetřít.“
„Parádní závody, akorát od startu mi to moc nejelo,“ vymezil Jan Kvěch limity své spokojenosti. „Ale myslím, že dobrý. Akorát jsem ty starty nemoh‘ doladit, tak jsem musel předjíždět. Konečně se mi začalo zase dařit po dvou nepovedenejch‘ závodech. Hlavně abych takhle jel v Pardubicích.“
„Pěkný závody,“ bilancoval Zdeněk Holub, který nebyl ve své kůži. „Je mi blbě, mám chřipajznu a musím se na další závody vyléčit. Pěkný závody to byly, dalo se na to dívat. V rozjezdu škoda, že mě objel, ale Honza Kvěch jel dneska fantasticky.“
„V pohodě, pěkný závody,“ říkal Ondřej Smetana. „Ale mrzí mě ten rozjezd. Druhý místo v přeboru jsem si udržel, tak to není tak špatný. Celý závody to bylo pěkný až na ten rozjezd. Co se dá dělat?! Určitě se z toho ale nezblázním.“
„Jak jsem jel na čtvrtou jízdu, odešlo mi zapalování,“ vysvětloval Zdeněk Simota. „Skočil jsem na druhou motorku a ta byla úplně mimo. Studená, ještěže to vydrželo. Byl cíl vyhrát přeborníka, radši bych byl na bedně, ale aspoň takhle.“
„Dobrý,“ odtušil Filip Hájek. „První jízda mi vyšla, ve druhý jel Chlup dobře. Hlídal si mě, pak jsem vyhrál s Jardou. A už to nebyla žádná sláva, motorka byla pomalá.“
„Na tu bídu dobrý závody,“ rozjasnil Michal Škurla lehce svou tvář. „První dvě jízdy nic moc. Třetí se stalo, co se stalo, k tomu bych se radši nevyjadřoval. Mohl bych říct něco, co by si někdo nechtěl přečíst. Pak jsem to otočil, že špatnýho byl dobrej‘ závod.“
„Závody byly hezký,“ vyprávěl Petr Chlupáč. „Až na tu třetí jízdu, kdy mě vyloučili. Nevím, vjel jsem tam, přišly mi to bejt krátký dvě minuty. Vyloučili mě, co nadělám?! A třeba Michal Škurla na tom ztratil víc než já.“
„Začátek úplně parádní, ale pak vůbec nevím,“ kroutil hlavou Jaroslav Petrák. „Něco to potřebovalo a já to nedokázal dopasovat v posledních jízdách. Bylo to udušený a nestrkalo to dopředu. Když vezmu, co jsem tady jel na jaře, začínal jsem těžkejma převodama a skončil na lehkejch‘. A teď je to úplně něco jinýho.“
1. Josef Franc, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Jan Kvěch, Praha
3 3 3 2 2
13+3
3. Zdeněk Holub, Praha
2 2 3 3 3
13+2
4. Ondřej Smetana, Praha
2 3 2 3 3
13+1
5. Zdeněk Simota, Plzeň
3 3 2 1 3
12
6. Filip Hájek, Praha
3 2 3 1 1
10
7. Hynek Štichauer, Pardubice
1 2 3 2 2
10
8. Michal Škurla, Praha
1 2 M 3 3
9 (los)
9. Petr Chlupáč, Praha
2 3 M 3 1
9 (los)
10. Jaroslav Petrák, Pardubice
3 1 2 1 2
9
11. Patrik Mikel, Pardubice
2 1 2 2 1
8
12. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 2 1 2 2
8
13. Martin Gavenda, Březolupy
1 1 1 2 2
7
14. Daniel Klíma, Praha
2 1 1 1 F
5
15. Daniel Šilhán, Pardubice
1 1 1 1 1
5
16. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
0 0 M 0 1
1
17. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0 0 0 0 0
0
18. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
0 0 0 0 E
0 (los)
19. Roman Marek, Kopřivnice
X 0 0 0 0
0 (los)
20. Jan Macek, Kopřivnice
0 0 0 E 0
0 (los)
Konečné pořadí seriálu:
PCE
BŘE
PCE
CHA
PLZ
KOP
PCE
SVI
LIB
PHA
TOT
18.4.
21.4.
13.6.
24.6.
21.7.
11.8.
22.8.
25.8.
8.9.
18.9
1. Zdeněk Simota, Plzeň*
22
25
(10)
18
25
25
20
–
22
16
173 (183)
2. Ondřej Smetana, Praha*
14
–
25
20
18
–
22
25
25
18
167
3. Michal Škurla, Praha*
(3)
–
22
22
22
22
4
22
14
10
138 (141)
4. Hynek Štichauer, Pardubice
25
22
20
–
8
–
25
–
20
12
132
5. Zdeněk Holub, Praha
20
18
16
25
10
–
12
–
10
20
131
6. Jan Kvěch, Praha
10
20
18
14
20
–
14
–
8
22
126
7. Martin Gavenda, Březolupy
16
12
6
12
–
18
18
18
–
4
104
8. Jaroslav Petrák, Pardubice
12
8
14
10
7
16
7
16
(6)
(7)
90 (103)
9. Petr Chlupáč, Praha
5
16
8
16
6
–
16
–
12
8
87
10. Patrik Mikel, Pardubice
–
–
0
–
14
14
6
20
16
6
76
11. Filip Hájek, Praha
7
6
5
–
–
6
10
–
18
14
66
12. David Pacalaj, SK – Žarnovica
8
14
7
–
12
–
–
–
7
5
53
13. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
6
10
–
8
3
10
5
–
–
–
42
14. Michal Tomka, SK – Žarnovica
–
2
2
–
–
20
8
–
–
–
32
15. Martin Málek, Březolupy*
18
–
12
–
–
–
–
–
–
–
30
16. Daniel Klíma, Praha
1
0
#
7
2
12
3
–
0
3
28
17. Daniel Šilhán, Liberec/Pardubice
–
–
#
–
4
3
1
12
5
2
27
18. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0
0
0
3
–
7
2
10
4
(0)
26
19. Josef Franc, Praha*
–
–
–
–
–
–
–
–
–
25
25
20. Pavel Kuchař, Praha
2
5
#
4
–
–
0
8
3
1
23
21. Michael Hádek, Plzeň
–
4
–
–
16
–
–
–
–
–
20
22. Jan Macek, Kopřivnice
–
–
–
–
–
5
0
14
0
0
19
23. Martin Mejtský, Pardubice
4
1
0
–
–
8
–
–
–
–
13
24. Michal Baštecký, Praha
–
+
#
0
–
2
0
7
2
0
11
25. Roman Čejka, Slaný
–
–
–
6
5
–
–
–
–
–
11
26. Petr Babička, Slaný
–
–
4
5
–
–
–
–
–
–
9
27. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
–
7
–
–
–
–
–
–
–
–
7
28. Lukáš Vinter, Praha
–
–
–
–
0
–
0
6
–
–
6
29. Roman Marek, Kopřivnice
–
–
–
–
–
4
0
–
–
0
4
30. Michal Danko, SK – Žarnovica
–
–
3
–
–
–
–
–
–
–
3
31. Pavel Čermák, Divišov
–
3
0
–
–
–
–
–
–
–
3
32. František Klier, Divišov
0
–
0
0
1
–
–
–
1
–
2
33. Filip Šifalda, Chabařovice
–
–
–
2
–
–
–
–
–
–
2
34. Josef Novák, Pardubice
–
–
1
1
–
–
–
–
–
–
2
NC Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)
–
–
–
0
–
–
–
–
–
–
0
NC Milan Dobiáš, Chabařovice
–
0
#
–
–
–
–
–
–
–
0
mimo klasifikaci:
Ronny Weis, D
NC
–
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
Richard Geyer, D
NC
–
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
–
–
–
–
–
–
Sjoerd Rozenberg, NL
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
–
–
Jarno de Vries, NL
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
–
–
Poznámka: již kvalifikovaní finalisté MR v Březolupech jsou označeni hvězdičkou *; Pavel Čermák má povolené hostování v AK Divišov, Daniel Šilhán od pátého závodu v Plzni startoval s motocyklem 500 ccm na hostování v Pardubicích; + Michal Baštecký byl přihlášen pro závod v Březolupech, avšak nedorazil kvůli poruše dodávky; # účastníci vloženého závodu 250 ccm; počínaje čtvrtým závodem se do průběžné klasifikace počítají nejlepší výsledky ze 75% uskutečněných závodů zaokrouhlených nahoru
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Kiril Ianatchkov
Praha – 17. září
Letos poprvé si zásluhou pardubické iniciativy první osmička českého přeboru mezi sebe rozdělí rovných sto tisíc korun, na něž rovným dílem za každý závod přispěli jejich organizátoři. Pro vítěze je k mání pětadvacet tisíc. Ruku po nich natahoval Zdeněk Simota, nicméně poslední dvě kola ve Svitavách a v Liberci dostala do hry rovněž Ondřeje Smetanu. Druhý v pořadí inkasuje o pět tisíc méně, ale titul je titul a každý se počítá. Jejich duel se rozhodne zítra večer, kdy přebor vyvrcholí svým desátým podnikem na Markétě. Předcházet mu bude mistrovství republiky stopětadvacítek na malé dráze, jehož startovní listina vznikne až rovnou na místě.
Tipujte:
Loading ...
Derniéry přeboru anno domini 2018 se bude účastnit celkem dvacet borců a to ještě navíc bude náhradníkem Lukáš Vinter. Sešlo z účasti Jakuba Valkoviče, jehož otec Štefan jakoby si zoufalstvím nad trucujícím motocyklem vyrval poslední vlasy, kdyby ovšem po Kopřivnici neúřadovala holičská mašinka. Pochopitelně nestartuje ani Michal Tomka, jenž po pádu stále dlí v bánskobystrické nemocnici.
Naopak vůbec poprvé letos do přeboru nakoukne Josef Franc, jenž se nikterak netají svými plány, aby to bylo právě on, kdo bude přespříští neděli v Březolupech tahat za delší konec provazu v boji o titul mistra republiky. Nicméně otázka doplnění finalistů není hlavní bod programu zítřejšího večera na pražské Markétě.
Zdeněk Simota vs. Ondřej Smetana v boji o titul českého přeborníka:
Zdeněk Simota:
absolvoval osm z deseti přeborových závodů, dosáhl 157 započtených bodů – zítřejší výsledek se mu bude škrtat v případě, že skončí hůře než osmý, což je jeho nejhorší nezapočítávaný výsledek – k přebornickému titulu mu v zásadě stačí čtvrté místo, jinak musí inkasovat o deset bodů více než Ondřej Smetana
Ondřej Smetana:
vynechal dva přeborové mítinky a má 149 bodů – zítra se mu žádné body škrtat nebudou – k přebornickému titulu musí získat alespoň o deset bodů více než Zdeněk Simota, jelikož devět tabulkových bodů se neudílí
Poznámka: body do klasifikace se nejlepší šestnáctce v závodě udílí dle klíče 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1
Poté, co Matěj Kůs musel předčasně ukončit letošní sezónu vzhledem ke zranění z britské Premiership, do třetího finále postoupí z přeboru rovnou osm mužů z čela jeho konečné klasifikace. Pakliže by se tam ovšem nedostali již z titulu svého postavení v první osmičce mistrovství republiky jednotlivců, což platí pro Zdeňka Simotu, Ondřeje Smetanu, Michala Škurlu a Martina Málka, jenž ovšem zítra nebude startovat.
Jediné kvalifikační drama se tak může odehrát mezi Filipem Hájkem a Davidem Pacalajem, který na juniorského mistra republiky ztrácí čtyři tabulkové body. Pakliže by se slovenský borec dostal před Pražana, ten by se zřejmě rázem stal žhavým kandidátem na divokou kartu. V opačném případě však sportovní komise řešila otázku, komu ji vlastně udělit a sázka na mládí by byla s největší pravděpodobností východiskem.
Ale nechme spekulací a soustřeďme se na to hlavní, o co zítra v Praze půjde. Po Liberci se náskok Zdeňka Simoty před Ondřejem Smetanou smrsknul na pouhých osm tabulkových bodů. Jejich duel musí vyřešit právě mítink na pražské Markétě. Vzhledem k bodovému klíči to nebude rozhodně přímočaré.
Navíc konkurence je tradičně nejen přeborově pestrá, ale i nabitá. Vedle Josefa France mohou do vývoje zasáhnout i mnozí další, vždyť Hynek Štichauer může stále ještě ohrozit třetího Michala Škurlu. Ať tak či onak, pětadvacet jízd bude rozhodně stát zato. A přijdete-li už o dvě hodiny dříve na malou Markétu, odnesete si zážitků habaděj na dlouhé vyprávění.
Liberec – 8. září
Sluníčko posílalo Ještědu první pusinky na dobrou noc a Zdeněk Simota seděl ve svém boxu s pocitem dobře vykonané práce. Na úvod se sice nechal zaskočit od Jana Kvěcha a v rozjížďce s číslem dvaadvacet podlehl v jiskřivém souboji Michalu Škurlovi. Třináct bodů mu však stačilo na vítězství a možná i na celkový triumf v přeboru, jelikož jeho nejbližší soused na hrotu aktuální klasifikace po devíti z deseti dílů seriál Ondřej Smetana se měl chystat na rozjezd se čtveřicí dalších závodníků o druhé místo. U vědomí, že není co řešit, si Jihočech v plzeňské vestě povolil spojky u svých motocyklů a začal balit. Jenže ouha! Zdeněk Simota sice věděl, že souboj trojice Pražanů za jeho zády v devatenácté jízdě skončil pádem Ondřeje Smetany. Jenže informace, že za něj diskvalifikací pykal Michal Škurla, jenž tak přišel o bod i vidinu pódia se k uším zainteresovaných borců dostala pozdě. Zdeňku Simotovi nezbylo, než se rychle připravit na rozjezd o vítězství, v němž mu nebyl soupeřem nikdo menší než Ondřej Smetana. Pražský závodník si rychle vydláždil cestičku dopředu a odsunul definitivní řešení o přeborníkovi do stověžaté matičky za deset dnů. Hynek Štichauer se v další dodatkové jízdě nikterak nepáral s Filipem Hájkem a Patrikem Mikelem, takže doplnil trio na stupních vítězů. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Jaroslava Vaníčka, který jako jediný dokázal porazit Štěpána Jurču, největší překvapení dnešního slunečného odpoledne ve Starých Pavlovicích.
Tři triumfy Ondřeje Smetany
Krásné odpoledne vidělo comeback pardubických závodníků po zraněních. Patrik Mikel si minulý týden při extralize pochroumal čéšku. Hynek Štichauer stál ještě o týden déle, když si poranil koleno při poměrně nevinném pádu během přeboru v Pardubicích.
„Jak kdybych na tom seděl poprvé v životě, vůbec se necejtím,“ vraštil čelo starší z pardubické dvojice. „Začal jsem se cejtit dobře, párkrát jsem se proběhl po lese, ale jít běhat je něco jinýho, než jet závody na plochý dráze.“
Do závodu vstoupil lépe Patrik Mikel. V rozjížďce s číslem jedna triumfoval stylem start – cíl, na druhou stranu konkurence nebyla velká a Sindy Weber se spíše prala s dvojící pražských dvěstěpadesátkařů. Seznam vítězů vzápětí rozšířil Ondřej Smetana, když odvrátil útok Filipa Hájka vedený vnějškem úvodního oblouku.
Patrik Mikel komentuje svůj triumf v rozjížďce s číslem jedna:
„Tlak na tu nohu bolí, ale mám tady čas, abych si mezi jízdama odpočnul, tak pohoda.“
Zdeněk Simota, který před čtrnácti dny vynechal Svitavy, se dnes nikterak netajil svými ambicemi potvrdit titul. Nicméně jeho plán v rozjížďce s číslem tři zkomplikoval Jan Kvěch. Rychle vystřelil do vedení. Na Jihočecha v plzeňské vestě si vyšlápnul také Petr Chlupáč. Ve druhé zatáčce jej podjel, nicméně Zdeněk Simota si hned v dalším oblouku sjednal nápravu.
Úvodní sérii uzavřel Michal Škurla, který po vylétnutí pásky k prosluněné liberecké obloze vypálil jako z děla. Dovezl za sebou do cíle Hynka Štichauera, Zdeňka Holuba, jenž se po výjezdu na ovál ještě vrátil do depa, a Daniela Klímu.
Rozjížďka s číslem pět začala hekticky. Sindy Weber od roštu zamířila do depa, protože se jí odtrhnul kryt tlumiče výfuku. Bratr a otec jí mezitím připravili druhý stroj, na němž však tarokoval karburátor, takže se německá dívčina mohla jen dívat, kterak Ondřej Smetana odvedl Jana Kvěcha. Pražský senior díky svému druhému prvenství osaměl na hrotu průběžné klasifikace.
Vzápětí totiž Patrik Mikel stačil v první zatáčce objet Davida Pacalaje, který se vzhledem ke specifickému rozpisu podíval na ovál poprvé. „Neměli jsme to dopasované, točilo to strašně,“ svěřoval se slovenský junior v depu. Vpředu kraloval Zdeněk Simota, jenž spolu s Patrikem Mikelem a Janem Kvěchem rozšířil řady pětibodových závodníků. Na stejnou hranici se dostal rovněž Hynek Štichauer, když v osmé jízdě odvedl Filipa Hájka.
Hynek Štichauer neodbočil z vítězné cestě ani v rozjížďce s číslem deset. Pravda nejprve měl lepší start Zdeněk Holub. Nicméně v první zatáčce se Janu Mackovi vzepjal motocykl na zadní a kopřivnický junior z něho vypadl na dráhu. Sindy Weber byla ve střehu a mistrovsky složila svůj motocykl, aby neohrozila bezbranného závodníka.
Ten měl dnes za sebou již druhý pád. Prve v sedmé jízdě se mu povolila guma u brýlí, se strhávačkou si je dal stranou a bylo vymalováno. Nyní jej bolela záda a díky ráně do hlavy se necítil zrovna nejlépe, což byl signál pro hození ručníku do ringu. Při repete rozjížďky s číslem deset měl lepší startovní reakci Hynek Štichauer.
Ovšem Zdeněk Holub se před něj mihnul zprava ještě v úvodním nájezdu. Svým předjížděcím manévrem však jakoby píchnul do vosího hnízda, protože Hynek Štichauer okamžitě rozpoutal protiofenzívu. Ve třetím okruhu se užuž sunul dopředu. Na vnější straně zůstal ještě v první zatáčce posledního kola. Pak však svůj motocykl stáhnul na vnitřní čáru. A byl to právě on, koho Roman Doleček pozdravil šachovnicovou vlajkou jako prvního.
Na čele aktuální klasifikace se ale udržel Ondřej Smetana, který ve dvanácté jízdě objel Petra Chlupáče ještě před nájezdem do první zatáčky. Hynek Štichauer s odstupem jediného bodu byl jeho nejbližším pronásledovatelem, protože Patrika Mikela v rozjížďce s číslem deset svým rychlým startem zaskočil Filip Hájek.
Dva rozjezdy díky dobře utajené diskvalifikaci
Jistě není bez zajímavosti, že rozjížďka s číslem jedenáct viděla tři poruchy u dvou závodníků. František Klier zůstal stát ve druhém kole a jeho otec se v depu hned v depu skláněl k zadnímu kolu. Daniel Šilhán si proto mohl doběhnout pro poslední bod, který zůstal ještě k mání, byť sám rozhodně neměl jednoduchý život.
„Nejdřív se mi zlomil držák na sedačce a pak mi vypadlo kolečko z rychlopalu,“ popisoval své martýrium. To již ovšem vycházela hvězda Michala Škurly. Pražan si svou přestávku vybral ve druhé sérii, aby vyhrál rozjížďku s číslem devět. Zatímco on rychle odstartoval, Jaroslav Petrák si za jeho zády musel v první zatáčce sjednávat respekt od mladíků. Danielu Klímovi zhasnul motor, David Pacalaj vzal zavděk jedním bodem.
Byť na Ondřeje Smetanu ztrácel tři body, byl Michal Škurla druhým neporaženým mužem dnešního dne. Vodu na něho měl ohřát až Zdeněk Simota, jenž pro změnu odpočíval ve třetí sérii. V první zatáčce šestnácté jízdy Pražana objel a spolu s osmi body dýchly na záda Ondřeje Smetany, který zase nestartoval ve čtvrté sérii stejně jako Hynek Štichauer.
Své ambice však přiživili další borci. Nejprve Filip Hájek, když v úvodním oblouku třinácté jízdy odpálkoval Jaroslava Petráka útočícího zvenčí. Pak Jan Kvěch triumfující stylem start – cíl. A nakonec Zdeněk Holub, který neméně suverénně naložil s Patrikem Mikelem. „Ucpaná hadička ve víčku od nádrže,“ vysvětloval pardubický junior, proč měl oči spíše pro svůj motocykl než pro pražského závodníka, jenž před ním ujížděl. „Nešel tam vzduch a přestávalo mi to jet.“
Za hodně zlomovou bylo plným právem možné pokládat rozjížďku s číslem devatenáct, v níž Zdeněk Simota narazil na trojici pražských mladých seniorů. Nehodlal se s ním však v žádném případě párat. Odstartoval nejrychleji. A když se Zdeněk Holub dostal v první zatáčce před něho, vrátil mu to po vnějšku v nájezdu do druhého kola i s úroky.
Zdeněk Holub měl plnou hlavu starostí s Michalem Škurlou, jenž se drápal dopředu. A v nájezdu do závěrečného kola se mu vskutku povedlo sebrat svému klubovému kolegovi druhé místo. Jenže Zdeněk Holub se rychle vrátil nazpět. V poslední zatáčce se Michal Škurla dostal na venek. Zkřížil cestu Ondřeji Smetanovi, který se ocitl na zemi.
„Škurlič měl jít na držku, ustál to jen taktak,“ popisoval Ondřej Smetana, jenž se po třech triumfech ocitnul s prázdnýma rukama. „Abych ho netrefil, zahodil jsem to. Nic jinýho mi nezbejvalo, jinak by to dopadlo hůř!“
Michal Škurla měl evidentně jiný názor, ale zamknul si pusu na zámek se sedmi západy. „Radši neřeknu nic…“ odbýval zvědavce. To ještě netušil, že jej Tomáš Topinka diskvalifikoval a Ondřeji Smetanovi udělil jeden technický bod. Tato informace se ovšem nedostala ani k divákům, a co bylo horšího ani k závodníkům v depu, byť sudí z věže telefonicky informovala šéfa jury Zdeňka Felixe.
A tak všichni žili v domnění, že Ondřej Smetana ke svým devíti bodů nepřipsal nic a Michal Škurla vyrovnal jeho skóre. Ještě předtím v osmnácté jízdě Petr Chlupáč v první zatáčce vnějškem poskočil dopředu, což vedlo k jeho vítězství nad Hynkem Štichauerem. Zároveň Jan Kvěch přišel o vidinu pódia, když ve druhém oblouku upadl.
„Prášilo se, nic jsem neviděl, musel jsem najet na venek, tam to bylo suchý, spadnul jsem,“ povzdechl si pražský junior. Než dořekl dlouhou větu, Daniel Šilhán vyhrál rozjížďku s číslem dvacet a na ovál vyjel traktor a po něm kropící liazka, aby upravily trať po verdikt třech závěrečných rozjížděk.
Jednadvacátou jízdu opanoval Patrik Mikel. Když na začátku čtvrtého okruhu vinou prasklého sekundárního řetězu upadl David Pacalaj, dvanáct bodů pardubického Moravana vyrovnal Filip Hájek. Hned vzápětí vypálil do vedení Michal Škurla. Jenže Zdeněk Simota neváhal ani sekundu a hned se do Pražana opřel vnějškem první zatáčky.
Hynek Štichauer odmítá kritiku své jízdy v rozjezdu o třetí místo:
„Páťa se musí naučit startovat. A když tam jsem já, přece mu na lajně neřeknu ‚pane Mikel, tudy jeďte‘! Kluci se lepšej‘, někdy už mě porazej‘, ale já chci taky vyhrávat. Plyn funguje na obě strany, a když tam po startu není, nesmí se rozčilovat.“
Michal Škurla však stále držel vnitřní stopu. Udržel vedení a na konci prvního kola plzeňského nájezdníka zavřel. Ten se ale přesunul na opačnou stranu. Vedení jej oslovovalo pane jen krátký okamžik, jelikož po průjezdu úvodní zatáčkou druhého okruhu byl Michal Škurla zase vpředu. A navzdory vší snaze Zdeňka Simoty na něm vydržel až do cíle.
Bez vědomí jeho diskvalifikace měl mít dvanáct bodů. Zdeněk Simota dosáhl na třináct a mohl se plným právem cítit jako vítěz. I kdyby Ondřej Smetana nakrásně vyhrál rozjížďku s číslem dvacet tři, měl přece mít pouhých dvanáct bodů. Tento scénář se také naplnil, když Ondřej Smetana v sedle druhého motocykl jezdil první od startu až do cíle.
Hynek Štichauer se stačil probít před Petra Chlupáče, avšak na Ondřeje Smetanu byl krátký. Oba měli dvanáct bodů stejně jako Michal Škurla, Filip Hájek a Patrik Mikel. Lámat si hlavu nad rozjezdovým rozpisem pro pět účastníků ale nemělo smysl. Zdeněk Simota už balil, když se do depa dostala zpráva, jek se věci mají. A sice, že musí jet rozjezd o vítězství s Ondřejem Smetanou a Michal Škurla už nepojede vůbec nic.
Ještě než se rozhodlo o dnešním vítězi, Hynek Štichauer vystřelil nekompromisně před Patrika Mikela a Filipa Hájka, aby si nárokoval pozici muže číslo tři. Lepší start měl i Ondřej Smetana také v rozjezdu o vítězství. Zdeněk Simota jej sice objel v první zatáčce, avšak Pražan protáhnul nájezd do druhého oblouku. A pak již jen upaloval v rychlé stopě vstříc pětadvaceti bodům, jenž mu dávaly plný nárok pomýšlet na přebornický titul v posledním podniku v Praze.
Skvělá bitka kolibříků
Jaroslav Vaníček a Bruno Belan se v doprovodném mistrovském klání stopětadvacítek objevili ještě plní dojmů ze světového poháru v Morizes, odkud se vrátili s cennými kovy. Rozpis závodu je svedl dohromady již v rozjížďce s číslem jedna, v níž Pražan změřil svého slánského soka již po startu.
Triumfy stylem start – cíl v rychlém sledu po něm dovezli také Jan Jeníček a Štěpán Jurča, jehož prvenství bylo o to cennější, že šlo na vrub Vojtěcha Šachla. Divišovský závodník ovšem zvýšil hodnotu svých akcií, když v první zatáčce rozjížďky s číslem čtyři objel vedoucího Jana Jeníčka.
V páté jízdě Štěpán Jurča navlas stejným způsobem naložil s Vojtěchem Zamazalem, aby hned poté Jaroslav Vaníček již podruhé odvedl Bruna Belana. Duel obou neporažených se odehrál v rozjížďce s číslem osm.
Dopředu vystřelil Štěpán Jurča, jenže po vnější straně úvodní zatáčky byl rychlejší Jaroslav Vaníček. Březolupský objev sezóny ale za sebou uhlídal. Klíčový výsledek si pro sebe Vojtěch Šachl nárokoval v deváté jízdě. Úzkou skulinkou, jíž mu Bruno Belan nechal u mantinelu, se v prvním výjezdu protáhnul do čela před slánského závodníka.
Jedenáctá jízda se opakovala kvůli pádu Františka Hřiba. V nájezdu do první zatáčky si škrtnul o Štěpána Jurču a poroučel se k zemi. Nebyl sice diskvalifikován, ale se zlomenou páčkou spojky nemohl start opakovačky stihnout. Jaroslav Vaníček se opět ujal vedení a podruhé zvítězil nad Štěpánem Jurčou.
Stejné pořadí bylo mezi nimi také v závěrečné klasifikaci mítinku. Rozjížďku s číslem dvanáct opanoval Jan Jeníček. Bruno Belan se dokázal probít před druhého Vojtěcha Šachla, jehož podjel ve druhém oblouku. Sám už nemohl myslet na vavříny, ale otevřel cestu k nim pro Jana Jeníčka, jenž měl rázem stejně bodů jako Vojtěch Šachl.
Jenže v rozjezdu o bronz tahal za delší konec provazu Vojtěch Šachl. V úvodním nájezdu jej sice na chvíli Jan Jeníček vystřídal, avšak divišovský borec dokázal okamžitě ještě zrychlit. A tak byl třetím na pódiu právě on.
Hlasy z depa
„Super závod,“ radoval se Ondřej Smetana při své bilanci. „Každý první místo je super, ale měl jsem dost namále. Motorka jela pěkně, ale začlo v ní klepat. Vzal jsem si druhou. Ta jízda, kde jsem spadnul, jsem jel na motorce, co jsem nejel dva měsíce. Poslední jízdu a rozjezd jela suprově. Se Simoťákem jsem si pěkně zazazávodil.“
„To je fraška, za co vyloučili Škurliče?!,“ vracel se Zdeněk Simota k incidentu, jenž mu ve svém důsledku vzal nejen dnešní vítězství, ale i celkový přeborový triumf. „Dneska dobrý, ale takhle jsem to nevyhrál. Nechal jsem se blbě předjet od Škurliče a teď tohle. Už jsem si povolil spojku, že jsem vyhrál, nikdo mi nic neřek‘ i tom vyloučení. Nic proti Ondrovi, vyhrál to v rozjezdu, ale já předtím už balil, že jsem vyhrál já. V depu nikdo nevěděl, že je Škurlič vyloučenej‘.“
„Dobrý, ale po tréninku jsem se cejtil strašně,“ neskrýval Hynek Štichauer. „Jsem rád, že jsem si to odbyl, po úrazě si tím člověk musí projít. Teď vím, že když budu opatrnej‘ a pojedu na chytráka, můžu sezónu dojet. Teď si musím věřit. Koleno je na operaci zralý, půjdu na ní, ať mám klid. Odjedu Mühldorf a pak na ní půjdu třeba hned nebo až v půlce října. Teď na to nesmím spadnout.“
„Po dlouhý době jsem měl dobrej‘ rozpis,“ pochvaloval si Filip Hájek vylosování pro dnešní závod. „A tak to bylo dobrý. Na začátku takový hopsavější a kolejovatý, pak se ale dráha zlepšila. Jen kdyby mě Hynek v nájezdu nezavřel u tý lajny v rozjezdu…“
„Docela dobrý závody,“ vyprávěl Patrik Mikel o svém comebacku po pádu při slánské extralize minulou středu. „Chytal jsem zase sebejistotu, pak mě ale Hynek sprasil v rozjezdu jako hovado. Bylo to suchý a nebylo kudy ho předjet zase zpátky. Noha bolí, ale to se dalo čekat.“
„Super závod, ale bohužel jsem proti mně trošku zaujatý,“ bouřil Michal Škurla. „A tak to vypadá! Už mě to nebaví. Stalo se to v kontaktu, Smeták jel až čtvrtej‘, měl bejt‘ vyloučenej‘ on. Zdenda mě tam zavřel. Musel jsem ho minout a Smeták prostě spadnul. A nevím, proč vyloučili mě?!“
„Dobře se mi jelo,“ nechal se slyšet Petr Chlupáč. „První jízdu jsme to nemohli doladit, ale pak dobrý. Závodivá dráha, víc jízd bylo pěknejch‘.“
„Nějak se mi dnes nedařilo,“ kroutil hlavou Jan Kvěch. „Nevím, špatnej‘ den. Spadnul jsem, zkroutil jsem si nohu, bolí mě koleno. Prášilo se, nic jsem neviděl, musel jsem najet na venek. Tam to bylo suchý, spadnul jsem.“
„Zkoušeli jsme a ne vždycky je posvícení,“ povzdechl si David Pacalaj. „Nešlo to. Škoda řetězu, celkově to nebyl dobrý den. Mám strašně silné motory a na takovýchto drahách to neumím dopasovat.“
„Pamatuju tady lepší časy,“ odtušil Jaroslav Petrák. „Ale všechny motory mám v pytli. Půjčil mně Tomáš Suchánků, ale potřeboval bych to doladit. Není to takový, jak bych potřeboval…“
1. Ondřej Smetana, Praha
3 3 3 1 3
13+3
2. Zdeněk Simota, Plzeň
2 3 3 3 2
13+2
3. Hynek Štichauer, Pardubice
2 3 3 2 2
12+3
4. Filip Hájek, Praha
2 2 3 3 2
12+2
5. Patrik Mikel, Pardubice
3 2 2 2 3
12+1
6. Michal Škurla, Praha
3 3 2 U 3
11
7. Petr Chlupáč, Praha
1 3 2 3 1
10
8. Zdeněk Holub, Praha
1 2 2 3 2
10
9. Jan Kvěch, Praha
3 2 1 3 F
9
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 1 2 3 F
7
11. Jaroslav Petrák, Pardubice
1 2 2 1 1
7
12. Daniel Šilhán, Pardubice
0 0 1 1 3
5
13. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
1 M 1 1 2
5
14. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
2 1 0 0 0
3
15. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
0 1 0 2 0
3
16. František Klier, Divišov
0 0 E 0 1
1
17. Daniel Klíma, Praha
0 E 1 E –
1
18. Jan Macek, Kopřivnice
1 X X – –
1
Poznámka: žlutá karta Patrik Mikel v šesté jízdě
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
BŘE
PCE
CHA
PLZ
KOP
PCE
SVI
LIB
TOT
18.4.
21.4.
13.6.
24.6.
21.7.
11.8.
22.8.
25.8.
8.9.
1. Zdeněk Simota, Plzeň*
22
25
(10)
18
25
25
20
–
22
157 (167)
2. Ondřej Smetana, Praha*
14
–
25
20
18
–
22
25
25
149
3. Michal Škurla, Praha*
(3)
–
22
22
22
22
4
22
14
128 (131)
4. Hynek Štichauer, Pardubice
25
22
20
–
8
–
25
–
20
120
5. Zdeněk Holub, Praha
20
18
16
25
10
–
12
–
10
111
6. Jan Kvěch, Praha
10
20
18
14
20
–
14
–
8
104
7. Martin Gavenda, Březolupy
16
12
6
12
–
18
18
18
–
100
8. Jaroslav Petrák, Pardubice
12
8
14
10
7
16
(7)
16
(6)
83 (96)
9. Petr Chlupáč, Praha
5
16
8
16
6
–
16
–
12
79
10. Patrik Mikel, Pardubice
–
–
0
–
14
14
6
20
16
70
11. Filip Hájek, Praha
7
6
5
–
–
6
10
–
18
52
12. David Pacalaj, SK – Žarnovica
8
14
7
–
12
–
–
–
7
48
13. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
6
10
–
8
3
10
5
–
–
42
14. Michal Tomka, SK – Žarnovica
–
2
2
–
–
20
8
–
–
32
15. Martin Málek, Březolupy*
18
–
12
–
–
–
–
–
–
30
16. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0
0
(0)
3
–
7
2
10
4
26
17. Daniel Šilhán, Liberec/Pardubice
–
–
#
–
4
3
1
12
5
25
18. Daniel Klíma, Praha
1
0
#
7
2
12
3
–
0
25
19. Pavel Kuchař, Praha
2
5
#
4
–
–
0
8
3
22
20. Michael Hádek, Plzeň
–
4
–
–
16
–
–
–
–
20
21. Jan Macek, Kopřivnice
–
–
–
–
–
5
0
14
0
19
22. Martin Mejtský, Pardubice
4
1
0
–
–
8
–
–
–
13
23. Michal Baštecký, Praha
–
+
#
0
–
2
0
7
2
11
24. Roman Čejka, Slaný
–
–
–
6
5
–
–
–
–
11
25. Petr Babička, Slaný
–
–
4
5
–
–
–
–
–
9
26. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
–
7
–
–
–
–
–
–
–
7
27. Lukáš Vinter, Praha
–
–
–
–
0
–
0
6
–
6
28. Roman Marek, Kopřivnice
–
–
–
–
–
4
0
–
–
4
29. Michal Danko, SK – Žarnovica
–
–
3
–
–
–
–
–
–
3
30. Pavel Čermák, Divišov
–
3
0
–
–
–
–
–
–
3
31. František Klier, Divišov
0
–
0
0
1
–
–
–
1
2
32. Filip Šifalda, Chabařovice
–
–
–
2
–
–
–
–
–
2
33. Josef Novák, Pardubice
–
–
1
1
–
–
–
–
–
2
NC Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)
–
–
–
0
–
–
–
–
–
0
NC Milan Dobiáš, Chabařovice
–
0
#
–
–
–
–
–
–
0
mimo klasifikaci:
Ronny Weis, D
NC
–
–
–
–
–
NC
–
–
–
Richard Geyer, D
NC
–
–
–
–
–
NC
–
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
–
–
–
–
–
Sjoerd Rozenberg, NL
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
–
Jarno de Vries, NL
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
–
Poznámka: již kvalifikovaní finalisté MR v Březolupech jsou označeni hvězdičkou *; Pavel Čermák má povolené hostování v AK Divišov, Daniel Šilhán od pátého závodu v Plzni startoval s motocyklem 500 ccm na hostování v Pardubicích; + Michal Baštecký byl přihlášen pro závod v Březolupech, avšak nedorazil kvůli poruše dodávky; # účastníci vloženého závodu 250 ccm; počínaje čtvrtým závodem se do průběžné klasifikace počítají nejlepší výsledky ze 75% uskutečněných závodů zaokrouhlených nahoru
Liberec – 7. září
Český přebor se zítra svým předposledním kolem v libereckých Pavlovicích dostává do své vrcholné fáze. Leader aktuální klasifikace Zdeněk Simota se může přiblížit celkovému primátu nebo jej dokonce potvrdit. Nebude to mít snadné, jelikož v osmnáctičlenné startovní listině najdeme nejen jeho nejbližšího pronásledovatele Ondřeje Smetanu, nýbrž i obvykle pestrou přeborovou konkurenci. Velké hochy doprovodí opět mistrovský podnik stopětadvacítek.
Tipujte:
Loading ...
Vedle boje o celkové pořadí přeboru, mezi jeho osm nejlepších bude letos premiérově rozděleno rovných sto tisícovek, startuje i souboj o místa ve startovní listině závěrečného finále mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech.
Z přímo nasazené osmičky vypadl Hynek Štichauer, který předevčírem v Plzni ještě nemohl startovat kvůli poranění kolene a tím pádem přišel o pátou příčku průběžného pořadí. Zítra v Liberci ovšem chybět nebudu a ruku na srdce vzhledem ke svému postavení v přeborové tabulce by se o své místo v Březolupech obávat nemusel.
O něco hůře je v tomto ohledu na tom Patrik Mikel. On se ve Svitavách prodral do sedmičky postupující z přeboru do plzeňského finále, o němž však přišel vinou pádu o tréninku před slánskou extraligou. V přeborovém pořadí redukovaném o zástupce z aktuální osmičky šampionát jednotlivců je totiž sedmý.
Protože se deset dnů po Liberci pojede ještě poslední přebor v Praze, ohrozit by jej mohl David Pacalaj. Ten se totiž zítra na ovál pod stříbřitým Ještědem vypraví na rozdíl od svého krajana Jakuba Valkoviče, který by rovněž mohl chovat smělé ambice na kvalifikaci do Březolup. Jenže jeho finanční rozpočet je bohužel proti.
Každopádně nás zítra čeká opět skvělá podívaná, jakou přebor dokáže nabídnout. Spoustu alternativ možného vývoje situaci zamotává a znesnadňuje jakékoliv prognózy. Jisté je, že spatříme třiadvacet rozjížděk. Doplní je dvanáct jízd sedmého dílu klasického šampionátu stopětadvacítek, v němž kraluje Jaroslav Vaníček.
Sportovní komise napočítala celkem dvanáct přihlášek od kolibříků, z nichž domácí Tadeáš Růžička a Němec Eric Puffer po svém debutu na malých tratích do mistrovství republiky na klasických oválech vstoupí vůbec poprvé.
Svitavy – 25. srpna
Přijel do depa z rozjížďky s číslem devět, v níž třetím triumfem srovnal devět bodů Michala Škurly. Jeho motocykl ale prskal jako rozčilený kocour. Proto jej postavil ve svém depu na stojánek, ale než mohl situaci prověřit, dečka vzplála jasným plamenem. Vinou prasklé hadičky přívodu paliva totiž metyl stříkal rovnou na motor. Požár byl naštěstí rychle uhašen a Ondřej Smetana mohl v závěru osmého přeborového závodu ve Svitavách inkasovat další dvě trojky. Jenže Michal Škurla nezůstával v hamonění bodů nikterak pozadu, takže oba Pražané nakonec stanuli bok po boku na startu rozjezdu o vítězství. Lepším startem se mohl pyšnit Michal Škurla, avšak v první zatáčce nechal po své levici více místa a Ondřej Smetana mu tudy sebral vítězství. Na třetí příčku jedenáctičlenného pole se dostal Patrik Mikel. Sice nebyl spokojený, že ve vzájemných duelech podlehl oběma pražským borcům, na druhou stranu se však v hodině dvanácté dostal do startovní listiny třetího finále českého šampionátu v Plzni.
Suverenitě neubírá ani požár
Noční déšť byl úžasný. Ochladil vzduch, a pokud se týká svitavského přeboru, rozhodně pomohl dráze v Cihelně. Pořadatelům nikterak nevadilo, že museli ještě během dopoledne vymetat vodu s košťaty z oválu. Obzvlášť při vzpomínce na červencovou první ligu, která skončila předčasně díky oblakům prachu z vysušené trati.
Osmý letošní přebor mělo absolvovat jedenáct závodníků. O úbytek oproti pardubické středě se postaraly termínové kolize s druhým závodem poháru přátelství, jenž byl na programu včera v ukrajinském Rovnu, či zítřejší Zlatou přilbou SNP v Žarnovici. Ale také zranění Hynka Štichauera či Zdeňka Holuba. A co si budeme povídat, rozhodně i jistá obava ze svitavské dráhy, jíž právě zmiňované zrušení první ligy nafouklo do obrovských rozměrů.
Dvanáctka, kterou sportovní komise do poslední chvíle nabízela jakémukoliv zájemci, zůstala nakonec volná. Dlouho se zdálo, že podobný osud čeká rovněž startovní číslo osm. Jan Macek totiž dorazil opravdu až na poslední chvíli čtyřicet minut před začátkem a ve chvíli, kdy již probíhala rozprava.
Kopřivnický závodník však stačil odtrénovat, byť se blíže seznámil s povrchem dráhy, zatímco Jaroslav Petrák se vracel do svého boxu po svých. „Elektrika,“ splynula z jeho rtů odpověď na otázku, cože se to přihodilo. „Před závodem jsem všechno povyměňoval, jede to líp, ale není to ono.“
Patrik Mikel dnes potřeboval co nejlepší umístění, aby se v průběžné klasifikaci přeboru dostal na pozici, jež by mu garantovala start ve třetím finále českého šampionátu v Plzni. Hned v první jízdě se vydal za splněním své ambice, když triumfoval stylem start – cíl. Obdobně si počínal hned vzápětí Michal Škurla, který po středečním pardubickém debaklu ještě včera trénoval doma na poli u Smetanovy vyhlídky na Vltavu.
Nyní se rychle ujal vedení, zatímco Jaroslav Petrák spěchající po usilovné práci v depu na startovní rošt v protisměru, musel vzít zavděk dvěma body. Posledním vítězem úvodní série byl Ondřej Smetana, když v rozjížďce s číslem tři odvedl Martina Gavendu. A také Lukáše Vintera, který ovšem ve třetím kole zastavil kvůli bolestem ve své pravačce, jež ho donutily vzdát celý dnešní závod.
Ondřej Smetana se stal prvním závodníkem, který svůj úvodní triumf dokázal obhájit rovněž ve druhé sérii. Musel však počkat na opravu startovacího zařízení, které se při prvním pokusu o start nezvedlo na své levé straně. Při repete však od mantinelu odstartoval nejrychleji a zavřel všechny své protivníky na vnitřní stranu už v úvodním nájezdu.
Radek Smetana přemítá nad ohořelou dečkou motocyklu svého syna Ondřeje:
„Ondra přijel do depa po třetí jízdě, že mu prská motorka. Dali jsme to na stojánek a dělali plovák. Jenže jak praskla hadička a metyl stříkal na motor, začalo to hořet.“
Michal Škurla byl v šesté jízdě neméně suverénní. Patrik Mikel po nepříliš povedeném startu zůstal vzadu, nicméně již ve druhém oblouku dokázal předčit Martina Gavendu. Oba neporažení Pražané dál vládli celému závodu. Michal Škurla si střihnul triumf stylem start – cíl v sedmé, Ondřej Smetana zase v deváté jízdě. Avšak záhy se v jeho boxu rozpoutalo ohnivé drama.
Verdikt přináší rozjezd
Požár se naštěstí podařilo uhasit, takže aspiracemi Ondřeje Smetany na vítězství nikterak neotřásl. Protože se oba v základní části dnešního závodu neměli potkat, stále více a více se rýsovala možnost, že své síly změří až v rozjezdu o vítězství. Vstříc třetí příčce však spěl neohroženě Patrik Mikel.
V rozjížďce s číslem osm objel v první zatáčce Jaroslava Petráka, který skvěle odstartoval. Jenže za jejich zády v úvodním oblouku spadl Martin Gavenda, jenž přibyl na startovní rošt v protisměru na poslední chvíli. Logickým důsledkem se stalo blikání červených světel. Nicméně Pavel Váňa zůstal velkorysý a k repete pozval všechny závodníky.
Po vylétnutí pásky se vedení ujal Martin Gavenda, ovšem vnějškem prvního výjezdu převzal vedení Patrik Mikel. Na skalp Martina Gavendy si brousil zuby rovněž jaroslav Petrák. Vytrvale zkracoval vzdálenost od něho, až se v předposledním oblouku dostal před něho. Jenže Martin Gavenda kontroval v poslední zatáčce a dva body připisoval na své konto on.
Pardubický matador však našel příležitost k pomstě ve dvanácté jízdě. Martin Gavenda sice excelentně odstartoval, nicméně Jaroslav Petrák stále aktivně vyhledával příležitost dostat se dopředu. Ve třetím okruhu vyzkoušel vnějšek první zatáčky, ale neuspěl. Nenechal se však připravit o odhodlání. V první zatáčce závěrečného kola podjel Moravana, před nímž dojel do cíle jako první o pár centimetrů.
Jak Martin Gavenda, tak Jaroslav Petrák však postrádali body, které by jim dovolily odrazit se k útoku na stupně vítězů. V tomto směru totiž závod zůstával stále v konzervativním postoji. Ondřej Smetana vyhrál rozjížďku s číslem deset, Michal Škurla zase hned v následující jízdě podjel vedoucího Patrika Mikela ve druhé zatáčce.
Oba Pražané vedli s plným ziskem, zatímco Patrik Mikel ztrácel dva body. Jaroslav Petrák byl za svým mladším kolegou pozadu o dva, Martin Gavenda dokonce o tři body. Byť tedy kraloval třinácté jízdě, v jejíž první zatáčce Jan Macek předčil Sindy Weber, nemohl cíli výše než na třetí příčku.
Ondřej Smetana komentuje svůj triumf v rozjezdu:
„Se Škurličem to bylo o tom, kdo to v první zatáčce dá a bude první. Měl lepší start, já si to zkrátil, co to šlo a našel si místo. On byl potom rychlejší, ale už jsou všechno kdyby.“
Jaroslav Petrák totiž doplatil, že v rozjížďce s číslem čtrnáct neměl zrovna jednoduché zadání. Ondřej Smetana na roštu trošku zlobil, ovšem triumfem ve stylu start – cíl dosáhl na patnáctibodové maximum. Jaroslav Petrák byl tím třetím vzadu, jelikož mohl jen sledovat, kterak na vedoucího závodníka útočí Patrik Mikel.
„Smeták se tam motal ze všech stran, nešlo ho předjet,“ přemítal Patrik Mikel, který měl v zásadě jisté pódium. S největší pravděpodobností třetí příčku, ovšem záleželo, jak zajede Michal Škurla v patnácté jízdě. Ale ten z předpokládaného scénáře neuhnul ani o píď.
Suverénním způsobem vyhrál a srovnal skóre Ondřeje Smetany. Duel obou neporažených se měl odehrát až v rozjezdu. Michal Škurla vystřihl lepší start, jenže v úvodním oblouku se nechal vynést dál, než by bylo zdrávo. A Ondřej Smetana se zleva natáhnul po svém druhém letošním přeborovém triumfu.
Hlasy z depa
„Paráda!“ jásal Ondřej Smetana. „Vítězství je doma. Dráha byla pěkná. Až ke konci se dělaly vlnky a v nájezdu byla jedna díra.“
„Dneska dobrý závody,“ říkal Michal Škurla. „Škoda rozjezdu, odstartoval jsem, ale vyjel jsem moc daleko a on mě předjel. Byl jsem rychlejší, ale tady není moc místa, kde předjet. Tady se to nedá.“
„Dráha super,“ liboval si Patrik Mikel. „Nějaké jízdy se povedly, dvě ne. V té poslední se tam Smeták motal zleva doprava a nebylo možný ho předjet. Ale jinak dobrý, rozbitější, těžší, to mně vyhovovalo.“
„Úkol, co jsem potřeboval, jsem splnil, kvalifikoval jsem se do Plzně,“ byl Martin Gavenda potěšený. „Teď se jen udržet v celkové klasifikaci přeboru, abych jel i Březolupy. Dnes mohla být bedna, ale aj to čtvrté místo je dobré, bylo dost bodů, jsem s tím spokojený.“
„Stálo to za prd, vůbec se mi nedařilo,“ kroutil Jaroslav Petrák hlavou. „Patrik tam dělal letmáky. Myslel jsem si, že se mi to podaří na bednu, ale technika nefunguje.“
1. Ondřej Smetana, Praha
3 3 3 3 3
15+3
2. Michal Škurla, Praha
3 3 3 3 3
15+2
3. Patrik Mikel, Pardubice
3 2 3 2 2
12
4. Martin Gavenda, Březolupy
2 1 2 2 3
10
5. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 2 1 3 1
9
6. Jan Macek, Kopřivnice
1 0 2 1 2
6 (los)
7. Daniel Šilhán, Pardubice
2 0 1 1 2
6 (los)
8. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0 1 2 2 1
6 (los)
9. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
1 3 0 0 1
5
10. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
0 2 1 1 0
4
11. Lukáš Vinter, Praha
R – – – –
0
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
BŘE
PCE
CHA
PLZ
KOP
PCE
SVI
TOT
18.4.
21.4.
13.6.
24.6.
21.7.
11.8.
22.8.
25.8.
1. Zdeněk Simota, Plzeň*
22
25
(10)
18
25
25
20
–
135 (145)
2. Ondřej Smetana, Praha
14
–
25
20
18
–
22
25
124
3. Michal Škurla, Praha*
(3)
–
22
22
22
22
4
22
114 (117)
4. Zdeněk Holub, Praha
20
18
16
25
10
–
12
–
101
5. Hynek Štichauer, Pardubice*
25
22
20
–
8
–
25
–
100
6. Jan Kvěch, Praha
10
20
18
14
20
–
14
–
96
7. Martin Gavenda, Březolupy
16
12
(6)
12
–
18
18
18
94 (100)
8. Jaroslav Petrák, Pardubice
12
8
14
10
(7)
16
(7)
16
76 (90)
9. Petr Chlupáč, Praha
5
16
8
16
6
–
16
–
67
10. Patrik Mikel, Pardubice
–
–
0
–
14
14
6
20
54
11. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
6
10
–
8
3
10
5
–
42
12. David Pacalaj, SK – Žarnovica
8
14
7
–
12
–
–
–
41
13. Filip Hájek, Praha
7
6
5
–
–
6
10
–
34
14. Michal Tomka, SK – Žarnovica
–
2
2
–
–
20
8
–
32
15. Martin Málek, Březolupy*
18
–
12
–
–
–
–
–
30
16. Daniel Klíma, Praha
1
0
#
7
2
12
3
–
25
17. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0
0
(0)
3
–
7
2
10
22
18. Daniel Šilhán, Liberec/Pardubice
–
–
#
–
4
3
1
12
20
19. Michael Hádek, Plzeň
–
4
–
–
16
–
–
–
20
20. Jan Macek, Kopřivnice
–
–
–
–
–
5
0
14
19
21. Pavel Kuchař, Praha
2
5
#
4
–
–
0
8
19
22. Martin Mejtský, Pardubice
4
1
0
–
–
8
–
–
13
23. Roman Čejka, Slaný
–
–
–
6
5
–
–
–
11
24. Michal Baštecký, Praha
–
+
#
0
–
2
0
7
9
25. Petr Babička, Slaný
–
–
4
5
–
–
–
–
9
26. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
–
7
–
–
–
–
–
–
7
27. Lukáš Vinter, Praha
–
–
–
–
0
–
0
6
6
28. Roman Marek, Kopřivnice
–
–
–
–
–
4
0
–
4
29. Michal Danko, SK – Žarnovica
–
–
3
–
–
–
–
–
3
30. Pavel Čermák, Divišov
–
3
0
–
–
–
–
–
3
31. Filip Šifalda, Chabařovice
–
–
–
2
–
–
–
–
2
32. Josef Novák, Pardubice
–
–
1
1
–
–
–
–
2
33. František Klier, Divišov
0
–
0
0
1
–
–
–
1
NC Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)
–
–
–
0
–
–
–
–
0
NC Milan Dobiáš, Chabařovice
–
0
#
–
–
–
–
–
0
mimo klasifikaci:
Ronny Weis, D
NC
–
–
–
–
–
NC
–
–
Richard Geyer, D
NC
–
–
–
–
–
NC
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
–
–
–
–
Sjoerd Rozenberg, NL
–
–
–
–
NC
–
–
–
–
Jarno de Vries, NL
–
–
–
–
NC
–
–
– –
Poznámka: již kvalifikovaní finalisté MR v Plzni jsou označeni hvězdičkou *; Pavel Čermák má povolené hostování v AK Divišov, Daniel Šilhán od pátého závodu v Plzni startoval s motocyklem 500 ccm na hostování v Pardubicích; + Michal Baštecký byl přihlášen pro závod v Březolupech, avšak nedorazil kvůli poruše dodávky; # účastníci vloženého závodu 250 ccm; počínaje čtvrtým závodem se do průběžné klasifikace počítají nejlepší výsledky ze 75% uskutečněných závodů zaokrouhlených nahoru