Liberec – 9. července
Skvělá podívaná čeká všechny, kteří přijdou v sobotu po obědě na stadión v libereckých Pavlovicích. Hlavním bodem programu je páté kolo přeboru, který v době po koronavirové krizi s velkým úspěchem plní úlohu luxusního zboží ve výkladní skříni české ploché dráhy. Doplní jej mistrovská klání stopětadvacítek a dvěstěpadesátek, jež jsou časově sladěna, aby je případní zájemci stihli obě. I když v praxi to pomůže jen Vojtěchu Šachlovi.
Tipujte:
Loading ...
Pouze Vojtěch Šachl je totiž přihlášen, jak do stopětadvacítek, tak dvěstěpadesátek. Druhým obojživelníkem se mohl stát Adam Bednář. Jenže ten šel prakticky rovnou z pódia úterního poháru na malé Markétě na operaci slepého střeva, po níž v sobotu ještě nebude fit. Jaroslav Vaníček už svého kolibříka bude prohánět jen na malých oválech. A ostatní dorostenci jezdí buď osminky nebo čtvrtlitry.
Každopádně liberecký program začne již deset minut před půl druhou tréninkem stopětadvacítek. Po jeho skončení začnou jejich závodní rozjížďky, které budou proloženy tréninkem velkých hochů a posléze i kvalifikací. Vzhledem k reglementům, které ukládají, že stopětadvacítky musí nejdřív ukončit závod před tréninkem dvěstěpadesátek, čtvrtlitry budou mít trénink až po skončení kvalifikace. Jejich ostré jízdy tradičně doprovodí přebor.
Přebor se těší velkému jezdeckému zájmu. A tak už sportovní komise nemůže dělat žádné kvalifikační kompromisy. Přímo nasazeno je dvanáct nejlepších z aktuálního pořadí seriálu. Osm dalších přihlášených čeká kvalifikace. Ta bude obsahovat čtyři jízdy, přičemž každý borec vyjede na ovál dvakrát.
Čtyři bodově nejlepší postoupí mezi hlavní šestnáctku, dva další budou náhradníky. Pro dva vyřazené navržený časový harmonogram s žádnými jízdami útěchy nepočítá. I pátý přeborový podnik bude především o tom, zda někdo z české špičky bez Václava Milíka, dokáže uzmout doposud neporaženému Eduardu Krčmářovi alespoň jeden jediný bod.
Takový kousek se nikomu prozatím nepovedl, ale co nebylo včera, může být v sobotu. Slánské eso ovšem takový scénář rozhodně neplánuje, takže je jisté, že nás čeká opět úchvatná podívaná. Pakliže se do ochozů libereckého stadiónu nedostanete osobně, borci ze SpeedwayPro pro vás chystají opět přímý internetový přenos.
Knihy v prodeji:
V Liberci bude pro návštěvníky připraven také prodejní stánek s knihami. Zájemci si budou moci zakoupit poslední kousky publikací Česká plochodrážní ročenka 2020, Zlato z ledu a sedmdesátkrát ZLATÁ PŘILBA.
Pardubice – 4. července
Čtyři přeborové podniky uspokojily během června apetit českých plochodrážních fanoušků. Z domácí špičky neviděli v akci jedině úřadujícího šampióna Václava Milíka. Jeho plány nezahrnují start v Čechách ani v nejbližších dnech. Kromě polské extraligy jej čeká také mistrovství Evropy jednotlivců, které dnes startuje v Toruni. Pardubice kvůli tomu přesunuly svůj přebor o dva dny dopředu, navíc plánují oddělit doprovodné stopětadvacítky od dvěstěpadesátek.
„Ve středu bude finále SEC,“ vysvětluje Petr Moravec přesun z 22. na 20. července. „A my nechtěli přijít o žádného diváka. Předpokládám, že někteří by dali přednost Eurosportu před námi a my už na podzim jsme pro tenhle závod měli náhradní termín. Jenže tenkrát to bylo kvůli polským juniorským družstvům, pokud by naši postoupili dál.“
Kromě přeboru se v pondělí 20. července ve Svítkově představí rovněž šampionáty stopětadvacítek a dvěstěpadesátek. Pakliže by se konaly souběžně, není možné, aby kdokoliv ze závodníků absolvoval oba dva naráz.
„Jezdec je přijat pro jeden závod mistrovství republiky a nemůže během něho absolvovat žádný jiný závod,“ cituje český plochodrážní šéf reglementy. „Narazili jsme s tím v minulosti a museli přijmout opatření. Jezdec může nastoupit do dalšího závodu, pokud ten první je skončený. Mimochodem i v mezinárodních řádech je to formulováno podobně. Tam se dokonce jezdcům zakazuje třeba i samostatný závod o nejrychlejší kolo během tréninku.“
Řešením je tedy, aby jeden závod skončil dříve, než druhý začne. „S Libercem jsem již v podstatě dohodnutý,“ souhlasí Petr Moravec. „U nás to také vyřešíme a Slaný s Divišovem si s tím také pohrají, v Praze je normální, že malá dráha končí dříve.“
Liberec – 24. června
Červen byl doslova nabitý přeborem o pohár AČR. Protože se jiné závody pětistovek u nás nekonaly, těšil se nebývalému zájmu nejen diváků, nýbrž především samotných závodníků. Nyní se dění přesune do Žarnovice, jež bude v půli příštího týdne hostit slovenský šampionát i ouverturu naší první ligy. V rychlém sledu poté přebor zamíří do Liberce, který nevypadne z aranžmá třech závodů v jednom.
Nejprve se pojedou mistrovské stopětadvacítky. A pak se rozehraje společné klání dvěstěpadesátek a přeboru. „Celkem čtyřicet rozjížděk, to jen tak nevidí,“ netají se Věroslav Kollert. „Koronavirová pauza tak bude plně nahrazena a můžeme sobotě 11. července dát název Tři v jednom.“
Ještě před závodem čeká liberecký klub klíčové rozhodnutí, a sice zda poskytne INTERTEAMu pavlovickou dráhu pro zářijovou extraligu. Dříve však bude známá startovní listina pátého letošního přeboru a nižších kubatur, protože Petr Moravec prosí všechny o přihlášky nejpozději 7. července.
Praha – 23. června
Rekonstruovanou dráhu na Markétu viděli mnozí na snímcích, závodníci se po ní prošli, ale plochodrážní motocykl na ní vyjel až během dnešního čtvrtého přeboru o pohár AČR. Reakce z jednotlivých boxů byly různé, každopádně výsledková listina se zajímavě promíchala. A lidé v ochozech se stali svědky mnoha překvapení. Kupříkladu hned v rozjížďce s číslem jedna Jan Macek odvedl Josefa France, který se před něho nedokázal dostat. Věci z pod své kontroly nepustil Eduard Krčmář. Ve čtvrté jízdě na něho sice odstartoval Zdeněk Holub, jenže slánské eso již v úvodním výjezdu vykročilo za svým čtvrtým patnáctibodovým maximem. I dvě porážky nesebraly druhé místo Josefu Francovi. Na nejnižší stupínek pódia, kdyby ovšem vzhledem k protikoronavirovým opatřením na Markétě bylo, vykročil Zdeněk Holub, který v rozjezdu předčil Hynka Štichauera. Doprovodné klání mistrovských dvěstěpadesátek vyvrcholilo dvojicí dodatkových jízd. Nejlépe se umístil Adam Bednář, jenž skvěle navázal na svůj předchozí triumf z malé Markéty.
Eduard Krčmář, kdo jiný?!
Trvalo to rok. Samozřejmě nepočítáme-li zářijový Memoriál Luboše Tomíčka, jenž byl sám o sobě velkým provizoriem, tak se na Markétě dvanáct měsíců kvůli rekonstrukci nezávodilo. Ba co víc, ani netrénovalo. Čtvrtý přeborový podnik byl proto dnes prubířským kamenem úplně pro všechny, domácí závodníky nevyjímaje.
Po tréninku patřila první závodní zkušenost s předělanou tratí účastníkům kvalifikace. Skoro polovina jejích účastníků se během včerejška či dneška omluvila. Ke slovu přišla osvědčená formule, jež na tři místa v hlavním závodě přivede vítěze každé z trojice rozjížděk. Na dva poslední pak zbyly vesty náhradníků.
Na úvod se prosadil Vojtěch Zamazal. Nechal za sebou Rastislava Ciferského a Jakuba Exlera již s vylétnutím pásky. Vzápětí si Jan Macek nemohl neporadit s Lubošem Krejčou, který dnes vyrazil vstříc závodnímu debutu v sedle pětistovky. Větším dramatem proto lákala třetí jízda, v níž se sešli závodníci zhruba stejných zkušeností a ambicí.
Jenže Rastislav Ciferský nenechal vůbec nic náhodě. Rychle vypálil do vedení a dvojici domácích juniorů nechal vesty se sedmnáctkou a osmnáctkou. Pakliže by si však někdo stěžoval, že postrádá ono drama, hned rozjížďka s číslem jedna musela jeho přání uspokojit více než vrchovatou měrou.
Jan Macek popisuje své vítězství nad Josefem Francem v rozjížďce s číslem jedna:
„Dobře jsem odstartoval. Líp než jsem čekal. Trošku soustředění na startu a bylo to. Nechtěl jsem udělat chybu a vyšlo to, jak jsem si přál. Vyučený už jsem a teď se jen soustředit na plochou dráhu.“
Jan Macek v první jízdě odpálil s rutinou zkušeného mistra. Takového, jako měl za sebou. Josef Franc mu nedopřál klidu, ovšem kopřivnický odchovanec neudělal jedinou chybičku. A svou výhrou nad českým exmistrem dal divákům příběh, který rozhodně neodezněl s jejich odchodem z ochozů.
Start však nebyl alfou a omegou dnešního úspěchu. Ondřej Smetana jej měl ve druhé jízd nejlepší, přesto však Jan Kvěch držel vnitřní čáru. A ve druhé zatáčce mu první příčku sebral. Ale Daniel Klíma vyhrál rozjížďku s číslem tři stylem start – cíl. Dokonce dvakrát, protože ve druhé zatáčce upadl Rastislav Ciferský a jelo se znovu.
Sérii uzavřel Eduard Krčmář, který v prvním zatáčce objel Zdeňka Holuba. Slánské eso bylo nazpět na ovále hned po první pauze a tentokrát hrálo velké sólo. Jan Macek se dostal na dva body, až když Jaroslavu Petrákovi na začátku třetího kola prasknul řetěz. Úvodní triumf už neobhájil nikdo.
Janu Kvěchovi zatnul tipec Josef Franc. A málem i Daniel Klíma, který se po startu dostal dopředu. Josef Franc ho předčil vnějškem první zatáčky. Junior pražské Markéty posléze podlehnul rovněž soustředěnému tlaku Jana Kvěcha, který se v nájezdu do druhého okruhu přehnal okolo něho pro dva body.
Stouply také hodnoty akcií Ondřeje Smetany a Hynka Štichauera. Pražan si vyvzdoroval vítězství v sedmé jízdě na Zdeňku Holubovi. Tlačil na něj celé úvodní kolo, v první zatáčce druhého navedl svůj motocykl pod něho. Oba sokové projeli bok po boku celou rovinku, aby ve druhém oblouku říkalo vedení pane Ondřeji Smetanovi. Pardubičan vzápětí opanoval rozjížďku s číslem osm.
„Už nejedu jen na osmdesát procent,“ svěřoval se. A vskutku v rozjížďce s číslem devět uhlídal permanentně dotírajícího Jana Kvěcha. Sotva je Stanislav Klenovec odmával šachovnicovou vlajkou, oba měli po sedmi bodech. Předčil je jen Josef Franc. Přitom nechybělo moc a také on měl stejně jako oni.
Josef Franc sice do rozjížďky s číslem deset nejlépe odstartoval, avšak v úvodním výjezdu jej Zdeněk Holub vytlačil až na mantinel. Nicméně Josef Franc udeřil spodní stranou druhého oblouku. Doslova se líbal s vnitřní čárou, ale svého soupeře podjel. Poslední slovo třetí pětiny pronesl Eduard Krčmář.
U pásky slezl ze svého motocyklu, aby si připravil lepší kolej. Vzápětí z ní odfáral jak blesk. Daniel Klíma na vnitřní straně první zatáčce měl úplně minimální šanci dostat se dopředu stejně jako Ondřej Smetana na venku. Slaňák již počtvrté v řadě osaměl na čele průběžné klasifikace přeborového podniku.
Boj až za konec
Boj o stupně vítězů se ovšem teprve lámal vedví. Ondřej Smetana byl o tom přesvědčen, když po sólu v rozjížďce s číslem třináct jeho skóre stouplo na devět. Vzápětí si Eduard Krčmář skoro lehnul na Josefa France v první zatáčce, aby se dostal zase do čela. Slaňák pokračoval dále bez ztráty bodu, Pražan jich měl deset.
Tuto hodnotu vyrovnal Hynek Štichauer v patnácté jízdě. Bleskovým startem zaskočil i Daniela Klímu, jemuž poté k předjetí nepomohla ani obrovská bojovnost. A pak se v rozjížďce s číslem šestnáct vytáhnul Zdeněk Holub.
Z pozice u mantinelu se srdnatě, razantně a efektivně nahrnul do čela. Ondřej Smetana si něco takového nenechal líbit. Útočil, útočil, snažil se, seč mohl. Ve třetím kole vedoucího Zdeňka Holuba takřka předjel, ale nakonec zaknihoval druhé místo. V aktuální klasifikaci měl devět bodů ostatně jako Zdeněk Holub a Petr Chlupáč, jehož dnešním maximem se stalo vítězství v jedenácté jízdě nad Martinem Málkem.
Zdeněk Holub komentuje svůj triumf v šestnácté jízdě:
„Dráha se už zlepšila, dá se na tom závodit.“
Zdeněk Holub se s dráhou evidentně sžil a v rozjížďce s číslem sedmnáct slavil další triumf ve stylu start – cíl. Daniel Klíma jej nestačil podjet v úvodním oblouku, navíc se sám dostal do zaměřovače Petra Chlupáče. Ten se vskutku ve druhém výjezdu mihnul na druhé příčce, než jej ovšem Daniel Klíma zase poslal za svá záda.
Osmnáctá jízda rozhodla, že se dnešní program prodlouží o dodatkovou jízdu. Josef Franc si hladkým primátem potvrdil závěrečnou druhou příčku. Hynek Štichauer však odolal tlaku Ondřeje Smetany, čímž se dostal na stejnou úroveň se Zdeňkem Holubem.
Nepředpokládalo se, že by Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem devatenáct uhnul z vítězné cesty. Jan Kvěch měl možná jiný názor, avšak na Slaňákův výfuk se díval již od prvních metrů. A tak i čtvrtý přeborový podnik měl stále stejného vítěze.
O chvilku později se na třetí příčku natáhl Zdeněk Holub. Opět odstartoval způsobem sobě vlastním. A když Hynka Štichauera v prvním výjezdu brutálně vezl až k mantinelu, nemohlo být o výsledku sebemenších pochyb.
Čtyři čtvrtlitry ve dvou rozjezdech
Po omluvě Jana Jeníčka se v pražských boxech sešlo sedm mladíků s motocykl o objemu 250 ccm. Úvod patřil Janu Hlačinovi, jenž přistřihnul křídla ambicí Vojtěcha Šachla. Hned nato kraloval Adam Bednář, který si do cíle přivedl Jaroslava Vaníčka a Bruna Belana jako na provázku.
A pak se vše začalo promíchávat jako beton v míchačce. Bruno Belan nedělal ve třetí jízdě žádné štráfy se skalpem Jana Hlačiny. V rozjížďce s číslem čtyři oplatil Jaroslav Vaníček předchozí prohru Jaroslavu Vaníčkovi. Škoda, že Vojtěch Šachl trošku zaspal na startu, takže stačil předjet pouze Josefa Novotného zkraje druhého kola.
V půli závodu tím pádem byla na čele celá trojice pětibodových borců. Z nich za vítězstvím vykročil nejrychleji Adam Bednář. S letem pásky rozjížďky s číslem pět vyrazil na první místo před Jana Hlačinu a Vojtěcha Šachla. Vzápětí s ním srovnal krok Jaroslav Vaníček, když opanoval šestou jízdu.
Jejich duel pokračoval i nadále. Jaroslav Vaníček nedal šanci Vojtěchu Šachlovi v sedmé, Adam Bednář zase zpacifikoval Bruna Belana a Jana Hlačinu v osmé jízdě. Než se však oba borci utkali v rozjezdu, další dodatková jízda musela rozhodnout pořadí na třetím a čtvrtém místě.
Do jejího vývoje si Jan Hladina nenechal vůbec mluvit. Rychle se usadil v čele, Bruno Belan navíc v posledním kole upadl a poranil si pravou ruku. Stejně nekompromisně si vzápětí počínal Adam Bednář. Odstartoval na Jaroslava Vaníčka a po odpoledním triumfu na malé dráze opouštěl Markétu jako dvojnásobný vítěz.
Hlasy z depa
„Daří se,“ usmíval se Eduard Krčmář. „Dráha dneska trošičku divoká, ale delší přestávka krapet pomohla. Byla těžká, ale dalo se na tom jet. Měl jsem dobrý starty. Snažil jsem se jet optimální stopu, to bylo důležitý.“
„Čóro, móro, nikdo tu netrénoval“ vystihnul dnešní podnik Josef Franc.“Trénink byl až při závodech. Bylo to hodně náročný a mladší generace měla lepší koule. Za svůj výsledek se nemůžu stydět, vítězům gratuluju.“
„Dráha divoká,“ nechal se slyšet Zdeněk Holub. „Dneska divočina, ale lítal jsem pěkně. Pak se dráha zlepšila, dalo se na tom závodit. Musím sbírat body, pak je to dobrý. Jsem spokojenej‘.“
„Dobrý,“ byl Hynek Štichauer spokojený. „Dneska nejlepší výsledek letos. Bedna mě mrzí, vyskočil bych si tam, ale stejně dneska není vyhlášení. V celkový klasifikaci je to taky jedno, počítaj‘ se body. Formu potřebuju směřovat na lepší závody, jestli letos nějaký budou. Z mý strany to bylo dneska lepší, už to nebylo jen na osmdesát procent.“
„Takovej‘ normální tréninkovej‘ závod,“ nechal se slyšet Jan Kvěch. „Poprvý na takový dráze. Jiný poloměry a tak. Vyzkoušel jsem si to, ale myslím, že by bylo potřeba trať pozměnit. Bylo to pískovitý, dělaly se duny. Kdo odstartuje a jede v dírách, nikdo ho nepředjede. Chtělo to víc kropit, aby byla hlubinka. Myslím, že materiál je super, ale to nechám na jinejch‘ lidech.“
„Dneska to byla škoda, že jsem jen dva body od bedny,“ litoval Ondřej Smetana. „Ale to jsou závody. Dráha byla těžká, ale měl jsem to zvládnout líp. Je to přebor, lepší trénink. Už aby začaly dobrý závody, třeba slovenskej‘ mistrák.“
„Hrozný,“ odtušil Daniel Klíma. „Rozbitý, ale ke konci se to dalo. Na tu hrůzu dobrý, čekal jsem horší výsledek, ale bylo to dobrý. Netrénoval tady nikdo.“
Kvalifikace:
1.j
2.j
3.j
1. Vojtěch Zamazal, Slaný
1.
2. Jan Macek, Praha
1.
3. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
2.
1.
4. Luboš Krejča, Praha
2.
2.
5. Jakub Exler, Praha
3.
3.
Poznámka: v pondělí se omluvili Pavel Kuchař a Michal Baštecký, v úterý také František Klier
Hlavní závod:
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
15
2. Josef Franc, Praha
2 3 3 2 3
13
3. Zdeněk Holub, Praha
2 2 2 3 3
12+3
4. Hynek Štichauer, Pardubice
1 3 3 3 2
12+2
5. Jan Kvěch, Praha
3 2 2 2 2
11
6. Ondřej Smetana, Praha
2 3 1 3 1
10
7. Daniel Klíma, Praha
3 1 2 2 2
10
8. Jan Macek, Praha
3 2 1 2 0
8
9. Petr Chlupáč, Praha
1 2 3 1 1
8
10. Martin Málek, Březolupy
1 1 2 1 1
6
11. Filip Hájek, Praha
R 0 1 1 3
5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 E 1 0 2
3
13. Martin Gavenda, Březolupy
R 1 0 1 1
3
14. Václav Kvěch, Plzeň
2 0 0 0 X
2
15. Vojtěch Zamazal, Slaný
1 1 0 0 0
2
16. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
X 0 0 F 0
0
17. Luboš Krejča, Praha (res)
DNR
18. Jakub Exler, Praha (res)
DNR
Poznámka: v pondělí se omluvil Daniel Šilhán, jemuž lékaři předepsali antibiotika na ránu na tváři inkasovanou při pádu v Plzni
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
PLZ
SLA
PHA
TOT
3.6.
14.6
18.6.
23.6.
1. Eduard Krčmář, Slaný
15
15
15
15
60
2. Josef Franc, Praha
12
14
14
13
53
3. Zdeněk Holub, Praha
9
12
9
12
42
4. Ondřej Smetana, Praha
12
10
10
10
42
5. Hynek Štichauer, Pardubice
10
9
9
12
40
6. Petr Chlupáč, Praha
11
12
9
8
40
7. Daniel Klíma, Praha
8
9
11
10
38
8. Martin Málek, Březolupy
11
10
7
6
34
9. Filip Hájek, Praha
8
6
5
5
24
10. Jan Kvěch, Praha
–
–
12*
11
23
11. Jaroslav Petrák, Pardubice
5
4
4
3
16
12. Václav Kvěch, Plzeň
5
4
5
2
16
13. Jan Macek, Praha
–
5*
–
8*
13
14. Martin Gavenda, Březolupy
3
–
6*
3
12
15. Daniel Šilhán, Pardubice
5
3
2
o
10
16. Pavel Kuchař, Praha
4*
0
1
o-Q
5
17. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
–
5*
–
–
5
18. Vojtěch Zamazal, Slaný
–
0*
NQ
2*
2
19. Jakub Exler, Praha
1*
1*
NQ
DNR*
2
20. Michal Baštecký, Praha
1*
1
o-Q
o-Q
2
21. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
–
–
1*
0*
1
22. Luboš Krejča, Praha
–
–
–
DNR*
0
23. Patrik Linhart, Slaný
–
–
0*
–
0
24. František Klier, Divišov
–
–
0*
o-Q
0
25. Milan Dobiáš, Slaný
INJ
–
–
–
0
Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě bez kvalifikace; * účastník kvalifikace; INJ zraněn v tréninku; o = přihlášen, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se
MR 250 ccm:
1. Adam Bednář, Praha
3 2 3 3
11+3
2. Jaroslav Vaníček, Praha
2 3 3 3
11+2
3. Jan Hlačina, Pardubice
3 2 2 1
8+3
4. Bruno Belan, Slaný
1 3 2 2
8+F
5. Vojtěch Šachl, Chabařovice
2 1 1 2
6
6. Josef Novotný, Pardubice
1 0 1 0
2
7. Juraj Šuška, SK – Žarnovica
0 1 0 1
2
Poznámka: z původně přihlášených byl omluven Jan Jeníček
Slaný – 18. června
Nad středočeským královským městem visely olověné mraky již od pravého poledne. Ale pokud se ploché dráhy týká, dešťové kapky rozprášily pouze naši autogramiádu se čtveřicí slavných závodíků z minulosti. Knížky na stolečku se schovaly pod pláštěnkou a začal trénink. S ním déšť slábnul, až nakonec ustal a ovál si projela také kropící sedmsetšestka. Na základě výsledků předchozích přeborů by člověk mohl favorizovat Eduarda Krčmáře. On však nikdy nedává prognózy, ale dnes předpoklady potvrdil a dalším patnáctibodovým maximem upevnil své postavení leadera. Josef Franc prohrál pouze s ním, Jan Kvěch, který společnost nejlepších tří při dekorování v depu uzavřel, litoval zejména čtrnácté jízdy. Doprovodné klání mistrovských dvěstěpadesátek přineslo triumf Jaroslavu Vaníčkovi, přestože jej z osmé jízdy vyřadila svíce na startu. Leč co se nestalo?! Při repete ve třetím okruhu upadl i vedoucí Adam Bednář. Jaroslav Vaníček jej prve porazil a bod navíc jej poslal do rozjezdu o vítězství proti Janu Hlačinovi. Jeho otec si na motocyklu dal záležet, ale tentokrát kraloval Pražan.
Místo jednoho suveréna rovnou dva
Ve tři čtvrtě na pět již nemohlo být o dešti ani řeči. Skončil trénink a chystala se kvalifikace. Sice se z ní omluvil Michal Baštecký, který se chce prozatím soustředit na trénování, avšak se sedmi účastníky už postupový rébus nešlo řešit jednou jedinou rozjížďkou jako v Plzni. Základní šestnáctka nabízela tři volná místa a systém byl elegantně a jednoduše účinný. Dál půjdou jen vítězové.
Prvním se stal Martin Gavenda, druhým Jan Kvěch, jehož po návratu z Polska čekal první závod sezóny. Poslední šanci v rozjížďce s číslem tři zužitkoval beze zbytku Patrik Linhart, který se dnes opět vrátil k závodění. Po bleskovém startu rychle zmizel z dohledu Rastislava Ciferského, Františka Kliera a Jakuba Exlera. Posledně jmenovaný se přidružil k Vojtěchovi Zamazalovi, který vypadl hned na úvod. Oba se setkali alespoň v jedné jízdě útěchy.
Doprovodné mistrovské dvěstěpadesátky se dostaly do poloviny svého programu, když Ondřej Smetana vyhrál první rozjížďku přeboru ve stylu start – cíl. Za sebou měl Zdeňka Holuba, jehož Hynek Štichauer připravil o druhou příčku jen na chvilku. Raketovým startem vzápětí slynul i Eduard Krčmář.
Josef Franc jej nedokázal předčit vnějškem první zatáčky. Navíc otevřel prostor pro Daniela Klímu, který se protáhnul na druhé místo. Ve druhém okruhu byl pražský rutinér nazpět druhý. Svého mladšího kolegu podjel v úvodním oblouku, ovšem na stíhání Eduarda Krčmáře již mohl zapomenout.
Třetí jízda se stala kořistí Jana Kvěcha, aby poté kalil vodu Patrik Linhart. Ve skrumáži čtvrté jízdy se však nejlépe orientoval Martin Gavenda, který vystřelil za vítězstvím. Filip Hájek byl druhý, zatímco slánský navrátilec se nerozpakoval spodem první zatáčky tvrdě předčit Petra Chlupáče!
Patrik Linhart komentuje rozjížďku s číslem čtyři:
„Dobrá jízda, hezky jsme si zabojovali, ale jim to jede rychlejc‘. Musím pomalu, zejtra odvádím dítě do školy. Ale tu nohu jsem tam strčit musel (smích).“
Petr Chlupáč najížděl do druhého kola opět jako třetí, aby se pak ve svém boxu jal se svým otcem řešit technické problémy, které jej trápily. Blíže je nechtěl specifikovat, avšak evidentně se vydal správnou cestou. Rozjížďce s číslem sedm kraloval, když Daniel Klíma stačil v úvodním oblouku podjet pouze Filipa Hájka.
Dráha již prášila, když předtím v páté jízdě Eduard Krčmář zatížil své konto již druhou trojkou. Podruhé dokázal triumfovat také Jan Kvěch. Ten se však na rozdíl od slánského esa nadřel o poznání víc. Vedení rozjížďky s číslem sedm se totiž ujal Daniel Klíma a upaloval jako vystřelený z praku. Jan Kvěch stáhnul jeho náskok během dvou kol.
V první zatáčce toho následujícího udeřil spodní stranou první zatáčky. Neuspěl ani venkem té následující. Až v závěrečném okruhu naznačil útok zvenku, ale zlomil svůj motocykl dovnitř. Teprve poté bylo vítězství jeho.
Než na ovál vyjela kropička, Josef Franc vyhrál osmou jízdu před Zdeňkem Holubem. Po přestávce neporažené duo dál ovládalo dnešní závod. Jan Kvěch v první zatáčce deváté jízdy objel Ondřeje Smetanu. Hned nato Eduard Krčmář ujel všem pronásledovatelům, kteří rozpoutali melu jako hejno hladových piraň. Hynek Štichauer se před Filipa Hájka dostal až zleva úvodní zatáčky třetího okruhu.
Nevídané mely
Na čele pronásledovatelů vedoucí dvojice se neusadil nikdo menší než Josef Franc. V jedenácté jízdě nešlo jeho startu vytknout vůbec nic. Navíc se Petr Chlupáč vnějškem první zatáčky stačil přenést jen před Václava Klímu. Vidina pódia se mu ovšem vzdalovala. O tom by mohl vyprávět rovněž Zdeněk Holub. Kraloval rozjížďce s číslem dvanáct, v níž Daniel Klíma až v poslední zatáčce udolal Martina Málka, nicméně předchozí body mu chyběly.
Další vodítko k řešení rébusu přinesla rozjížďka s číslem třináct. Daniel Klíma v ní zahrál sólo, jenže Ondřej Smetana stihnul v prvním oblouku pouze Jaroslava Petráka. Udeřil na druhého Pera Chlupáče, docela drze jej ve druhé zatáčce druhého kola podjel. Dle jeho slov postrádal rychlost a vmžiku byl zase nazpět třetí.
Skvělým momentům ještě ani zdaleka neměl být dnes konec. Po startu čtrnácté jízdy se Josef Franc pustil do křížku s Janem Kvěchem, zatímco dopředu pádil Hynek Štichauer. Josef Franc je ve druhé zatáčce vzal oba z jedné vody načisto. Hynek Štichauer držel druhou příčku zuby nehty a byť se Janu Kvěchovi ani náhodou nedala upřít iniciativa, po třech trojkách knihoval jen jedinou jedničku.
Václav Kvěch popisuje své vítězství nad Zdeňkem Holubem v rozjížďce s číslem šestnáct:
„Mám dobrýho mechanika. Víc ladič než pijan (smích).“
A pak šok šestnácté jízdy! Václav Kvěch odstartoval jako plochodrážní pánbůh a Zdeněk Holub si na něm celá čtyři kola vylamoval jeden zub za druhým. Jedinou konstantou závodu zůstal fakt, že Eduard Krčmář neprohrává. Slánský závodník jej potvrdil, když Martina Málka v šestnácté jízdě objel už v první zatáčce.
Partii závěrečné série nejlépe rozehrál Josef Franc svým velkým sólem sedmnácté jízdy. Václavu Kvěchovi se zalíbilo vítězit natolik, že se ujal vedení i v rozjížďce s číslem osmnáct. Daniel Klíma se ve druhé zatáčce vypořádal s Hynkem Štichauerem. Na Václava Kvěcha však udeřit již nestačil. Na začátku druhého okruhu totiž upadl a vyhodil si operované rameno.
V repete Daniel Klíma nezaváhal. Ať však počítal, jak počítal, na stupně vítězů mu jeden bod chyběl. Na samotný závěr Eduard Krčmář nezaváhal a již třetí přebor vyhrál s patnácti body. Jan Kvěch jezdil druhý. Poodjel Petru Chlupáčovi a Zdeňku Holubovi, aby jej neohrozili. Druhé místo bylo přesně to, co potřeboval, aby skončil třetí bez nutnosti jít do rozjezdu s Danielem Klímou.
Favorité se válejí
Zatímco část účastníků kvalifikace měla jasno a zbývající se chystala na klíčovou třetí jízdu, odstartoval druhý díl mistrovství republiky dvěstěpadesátek. V první jízdě vystřelil dopředu Jan Jeníček, avšak v úvodním oblouku jej vnějškem vystřídal Jaroslav Vaníček. V druhé jízdě triumfoval Adam Bednář. Vojtěch Šachl dokázal podjet druhého Bruna Belana, avšak vedoucího Pražana nedohonil.
Ve třetí jízdě se podobný příběh opakoval v bleděmodrém. S tím rozdílem, že kraloval Jan Hlačina, jehož otec se pustil do experimentů s většími setrvačníky. Vojtěch Šachl se opět musel probíjet ze zadních pozic. A stejně jako prve ve druhém kole v první zatáčce předčil Bruna Belana.
Jaroslav Vaníček vzápětí v klidu vyhrál čtvrtou jízdu, v níž nepustil Adama Bednáře ke slovu. Hned na to odstartoval přebor a dvěstěpadesátky vyjely na ovál až po kropičce před třetí sérií hlavního závodu. Rozhodl opět start. A ten měl lepší Adam Bednář, zatímco Vojtěch Šachl zůstal tím druhým vzadu.
Jenže v šesté jízdě ani rychlá startovní reakce nebyla Janu Hlačinovi pranic platná. Mít za sebou střelce kvalit Jaroslava Vaníčka neznamená dojít do cíle po cestě vystlanou růžemi. Pražan se dostal dopředu v nájezdu do druhého okruhu. Jan Hlačina sice okamžitě kontroval, jenže Pražan využil rychlosti a po vnějšku dalšího výjezdu přece jen šel do vedení.
Zdálo se být rozhodnuto. Jaroslav Vaníček měl devět bodů, Jan Hlačina a Adam Bednář o bod a Vojtěch Šachl dokonce o tři méně. Na ploché dráze se však hop říká až na stupních vítězů. V sedmé jízdě měl se dostal dopředu Vojtěch Šachl, avšak Jan Hlačina jej v první zatáčce objel.
Josef Novotný musel kvůli najetí do pásky na trestnou čáru, přesto v nájezdu do třetího kola předčil Juraje Šušku. Nicméně musíme uvážit, že slovenský mladík teprve poznává jiné ovály. A sbírá zkušenosti, a že ve Slaném se před patnácti lety bohulibě usmívali i nad nějakým Martinem Vaculíkem.
Ale pojďme k rozjížďce s číslem osm! Místo aby Jaroslav Vaníček exceloval, převrátil se na startu ve svíci, jež by mohl sloužit jako učebnicový příklad. Nyní bylo na Adamu Bednářovi, aby využil nabídnuté šance. On se nebránil, vedl až do třetího kola. V jeho první zatáčce upadl.
A všechno bylo vzhůru nohama. Copak o to, Bruno Belan dostal tři technické body, ale Jaroslav Vaníček a Jan Hlačina měli po devíti a Vojtěch Šachl s Adamem Bednářem po osmi bodech. Mítink musel být tudíž rozhodnutý dvěma rozjezdy.
V tom o třetí místo byl zprvu lepší Vojtěch Šachl. Nicméně Adam Bednář šel pod něj v první zatáčce, jakoby jej přitahoval silný magnet. Poté Jaroslav Vaníček nekompromisně vyhrál klíčový duel o vítězství. Janu Hlačinovi dal jasně najevo, že dvacet tabulkových bodů bude jeho, už prakticky s vylétnutím pásky.
Hlasy z depa
„Jsem rád, že se to takhle daří,“ zářil Eduard Krčmář. „Zkouším něco novýho, ať jsem připravenej‘ a pak i na Polsko. Pepu pořád porážím, snad to takhle půjde dál, víš, že nikdy nepředbíhám.“
„Super závod,“ bilancoval Josef Franc. „Mě už jen nebaví, že nevyhrávám starty. Baví mě závodit a možná na starý kolenu budu i předjíždět. Ale ten Eda je ten, co mě sere nejvíc (smích).“
„Super závod,“ nechal se slyšet Jan Kvěch. „První závod letošní sezóny, jsem spokojenej‘. Motorka fungovala, jak jsem si představoval. Až na tu jednu jízdu, Hynek odfrk‘, Pepa ho podjel, já je z tý čtyřky neobjel. Super jízda, závodivá, aspoň se bylo, na co koukat. Chtělo by to tak i v Polsku.“
„Dneska to byl boj,“ konstatoval Daniel Klíma. „Ale jsem docela spokojenej‘. S nikým to nebylo jednoduchý. Nevím, na Pepu ještě nemám. Možná v úterý v Praze… Ale je pořád dost rychlej‘…“
„Začal jsem dobře, ale pak se posral motor,“ svěřoval se Ondřej Smetana. Hodně z něj teče olej. Škoda bedny, pomalej‘ jsem nebyl. Až teď s Chlupem a Klímou. Co se dá dělat? Příště bude líp.“
„Nic se nedělo, závodilo se,“ trošku vrčel Petr Chlupáč. „V první jízdě technický problémy. Ale hezký závody, bojovalo se. Jen pro mě byl nějakej‘ divnej‘ den.“
„Dneska slabší,“ kroutil hlavou Martin Málek. „Asi jsem se blbě vyspal. Nevím, na co to mám svést. Budu se muset příště víc snažit. Nevím, jestli budu v Praze, nevím, uvidím.“
Kvalifikace:
1.j
2.j
3.j
1. Martin Gavenda, Březolupy
1.
2. Jan Kvěch, Praha
1.
3. Patrik Linhart, Slaný
2.
1.
4. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
3.
2.
5. František Klier, Divišov
E
3.
4. Jakub Exler, Praha
2.
4.
5. Vojtěch Zamazal, Slaný
4.
Poznámka: z původně přihlášených nestartoval Michal Baštecký; nekvalifikovaní závodníci absolvovali během hlavního závodu jízdu útěchy s pořadím: 1. Vojtěch Zamazal (Slaný), 2. Jakub Exler (Praha)
Hlavní závod:
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
15
2. Josef Franc, Praha
2 3 3 3 3
14
3. Jan Kvěch, Praha
3 3 3 1 2
12
4. Daniel Klíma, Praha
1 2 2 3 3
11
5. Ondřej Smetana, Praha
3 2 2 1 2
10
6. Zdeněk Holub, Praha
2 2 3 2 0
9
7. Petr Chlupáč, Praha
1 3 2 2 1
9
8. Hynek Štichauer, Pardubice
1 2 2 2 2
9
9. Martin Málek, Březolupy
2 1 1 2 1
7
10. Martin Gavenda, Březolupy
3 1 0 0 2
6
11. Václav Kvěch, Plzeň
1 0 1 3 X
5
12. Filip Hájek, Praha
2 1 1 1 0
5
13. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 1 0 0 3
4
14. Daniel Šilhán, Pardubice
0 0 0 1 1
2
15. Pavel Kuchař, Praha
0 0 1 0 X
1
16. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica (res)
R 1
1
17. Patrik Linhart, Slaný
0 0 – – –
0
18. František Klier, Divišov
0
0
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
PLZ
SLA
TOT
3.6.
14.6
18.6.
1. Eduard Krčmář, Slaný
15
15
15
45
2. Josef Franc, Praha
12
14
14
40
3. Ondřej Smetana, Praha
12
10
10
32
4. Petr Chlupáč, Praha
11
12
9
32
5. Zdeněk Holub, Praha
9
12
9
30
6. Daniel Klíma, Praha
8
9
11
28
7. Hynek Štichauer, Pardubice
10
9
9
28
8. Martin Málek, Březolupy
11
10
7
28
9. Filip Hájek, Praha
8
6
5
19
10. Václav Kvěch, Plzeň
5
4
5
14
11. Jaroslav Petrák, Pardubice
5
4
4
13
12. Jan Kvěch, Praha
–
–
12*
12
13. Daniel Šilhán, Pardubice
5
3
2
10
14. Martin Gavenda, Březolupy
3
–
6*
9
15. Pavel Kuchař, Praha
4*
0
1
5
16. Jan Macek, Kopřivnice
–
5*
–
5
17. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
–
5*
–
5
18. Jakub Exler, Praha
1*
1*
NQ
2
19. Michal Baštecký, Praha
1*
1
o-Q
2
20. Rastislav Ciferský, SK – Žarnovica
–
–
1*
1
21. Patrik Linhart, Slaný
–
–
0*
0
22. František Klier, Divišov
–
–
0*
0
23. Vojtěch Zamazal, Slaný
–
0*
NQ
0
24. Milan Dobiáš, Slaný
INJ
–
–
0
Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě bez kvalifikace; * účastník kvalifikace; INJ zraněn v tréninku; o = přihlášen, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se
MR 250 ccm:
1. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 3 X
9+3
2. Jan Hlačina, Pardubice
1 3 2 3
9+2
3. Adam Bednář, Praha
3 2 3 X
8+3
4. Vojtěch Šachl, Chabařovice
2 2 2 2
8+2
5. Bruno Belan, Slaný
1 1 1 3
6
6. Jan Jeníček, Pardubice
2 0 1 2
5
7. Josef Novotný, Pardubice
0 1 0 1
2
8. Juraj Šuška, SK – Žarnovica
0 0 0 0
0
Foto: Pavel Fišer, Petr Makušev a Kiril Ianatchkov
Slaný – 16. června
Pokusy o organizaci nižších soutěží jednotlivců v plochodrážním sportu lze vysledovat již zkraje šedesátých let. Nicméně až letos se přebor dostal na skutečné výsluní. Důvod je nasnadě, nic jiného se na oficiální bázi u nás v pětistovkách nekoná. Počet diváků, kteří mohou od streamů do ochozů zase vzrostl, a již nelze konstatovat, že z užší špičky chybí jen dva představitelé. Pozítří ve Slaném pojede i Jan Kvěch. Pravidla platí bez pardonu pro všechny, bude tedy začínat v kvalifikaci, kterou již nešlo zredukovat. Petr Moravec totiž napočítal jednadvacet přihlášek. Oproti Pardubicím přibylo i dvěstěpadesátek, které budou velké hochy doprovázet.
Tipujte:
Loading ...
Sportovní komise vycházela při tvorbě kvalifikačního modelu z opačné strany. A tak se do hlavního závodu rovnou dostal i Pavel Kuchař, ačkoliv v aktuální klasifikaci figuruje až na patnáctém místě. Jan Macek a Jakub Valkovič, kteří jsou před ním, totiž ve Slaném startovat nebudou.
Pustit do závodu třináct nejlépe umístěných borců má svou logiku. Zbývajících osm totiž krásně pasuje do dvou kvalifikačních rozjížděk. Odstartují místo nástupu po skončení tréninku úderem sedmnácté hodiny. Jejich vítězové postoupí, na další dva čeká oprava, zatímco čtvrtí v cíli jsou vyřazeni.
Obdobná filozofie provází také poslední kvalifikační rozjížďku s číslem tři. Její vítěz zamíří do hlavní šestnáctky, dva za ním se stanou náhradníky a pro posledního závod končí. Sportovní komise však apeluje na pořadatele, aby neúspěšné trojici vypsal jízdu útěchy před druhou sérií.
Více vložených rozjížděk časový harmonogram nedovolí. Vedle dvacet přeborových jízd se totiž musí uspořádat ještě dalších deset v mistrovství republiky dvěstěpadesátek. Tady nastoupí i Bruno Belan, jenž konečně po trénincích získal potřebnou rutinu v sedle silnějšího motocyklu. Ostrý závodní debut čeká i Juraje Šušku. Prvně bude závodit i jeho klubový kolega Rastislav Ciferský, pakliže ovšem uspěje v kvalifikaci do přeboru.