Archiv pro rubriku: MČR

MČR tříčlenných družstev

Liberec zvítězil navzdory posíleným sestavám soupeřů i řádění živlů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 8. května
Osud dnešního druhého podniku přeboru tříčlenných družstev v Liberci visel kvůli dešovým srážkám dlouho na vážkách. Teprve těsně po desáté padlo rozhodnutí, že se nakonec pojede. Slejvák se ovšem přece jen pavlovické dráze nevyhnul. By pořadatelé hnali jednu rozjížďku za druhou, živly byly tentokrát rychlejší. Když v průběhu šestnácté jízdy vysypal obrovský černý mrak náklad své vody, byl s mítinkem amen. Nejvíce bodů měli v těch chvílích domácí, by rozjížďku s číslem patnáct jejich leadeři Filip Šitera a Matěj Kůs kvůli pádům nedokončili. Díky zdrcujícímu nástupu libereckého družstva, zůstal Slaný druhý. Březolupy tentokrát skončily třetí, zatímco na Pardubice místo na improvizovaném pódiu pod střechou depa nezbylo. Diváci viděli nejen mnoho předjížděcích manévrů, ale také nezvykle mnoho pádů. Žádný z nich naštěstí neskončil hůř než modřinami a oděrkami.

Slaný vede na liberecké půdě
Úvodní kolo ve Slaném vyhrál suverénně Liberec. Avšak na pokračování šampionátu pod Ještědem konkurenti řádně nazbrojili. A tak měli domácí zpočátku trošku komplikovanější cestu do čela průběžné klasifikace. Ke všemu se na stranu protivníků postavil i d隝. Sotva se závodníci vrátili z nástupu, opět se rozpršelo.

Liberečtí Matěj Kůs a Jakub Hejral zvládli nejlépe start rozjížďky s číslem jedna. Během kola se však mezi ně vklínil Martin Málek. Do cíle chybělo už jen pár metrů, když se před vjezdem do zatáčky u depa srazili Jakub Hejral a Michael Hádek.

Na tázavé pohledy z depa směrem k věži odpověděl rozhodčí Jiří Hejtík mlčením. Červená světla zůstávala zhasnutá a ani náznak opakované jízdy. Bleskový telefonát ředitele závodu Jiřího Mizery potvrdil pořadí v cíli Matěj Kůs – Martin Málek, zbylí dva bez bodů. Řády výslovně nenařizují arbitrům automaticky přerušovat v případě pádu dvou závodníků. Zastavit musí, pokud se domnívá, že příčinou byla nebezpečná jízda některého z padlých jezdců. Nebo pokud se domnívá, že by byla ohrožena bezpečnost dalších účastníků.

„Zavadili jsme o sebe,“ líčil kolizi Jakub Hejral. A Michael Hádek? „Asi si o mě škrtnul,“ říkal. „Byl už trošku za mnou.“ Každopádně Březolupy přišly o závodníka, který jim ve Slaném dodal neuvěřitelných sedmnáct bodů. Michael Hádek si nechal pod padajícím motocyklem ruku a pro její bolesti už v závodě nepokračoval. „Štve mě, že už Březolupům nepomůžu,“ sypal si popel na hlavu. „Mám úplně modrej nehet. Sleze mi, ale na to už jsem zvyklej.“

Ani při repete liberecko – březolupského duelu o dvě jízdy později, nenašel Matěj Kůs přemožitele. I když nechybělo mnoho a tři body bral Martin Málek. Ten totiž v první zatáčce podjel druhého Vladimíra Višvádera. A v následujícím oblouku provedl to samé vedoucímu jezdci. Matěj Kůs se ovšem už ve druhém kole dokázal vrátit zpátky.

Bylo to poměrně důležité vítězství. Slaný totiž zvládl své dva úvodní souboje s Pardubicemi takřka na jedničku. O maximum připravil středočeský tým pouze Hynek Štichauer. Pardubický junior se v rozjížďce s číslem dva postupně probil před Richarda Wolffa a Martina Vaculíka.

Leč o dvě jízdy později Martin Vaculík se stále se lepšícím Petrem Babičkou porazili Pavla Fuksu. Jeho parák Jaroslav Petrák skončil ještě v prvním kole. „Tluče to,“ popisoval příznaky defektu svému otci. „Odstartoval jsem a hned se ozval kovový zvuk. A vůbec to netáhlo.“

Liberec si dláždí cestu do čela
Po úvodní sérii vedl Slaný o jediný bod před Libercem a o čtyři před Pardubicemi a Březolupy. Jenže Liberec měl v rukávu trumf. Náhradník Filip Šitera se objevil na dráze poprvé v rozjížďce s číslem šest. A hned vyhrál ve stylu start – cíl před Hynkem Štichauerem. V posledním výjezdu však zakolísal a málem spadl.

„Nevím,“ odpovídal na tázavé pohledy, co se stalo. „Asi mi spadnul řetěz a vodítko ho nahodilo zpátky. Ale to je divný, spíš se pootočil klínek.“ Jakub Hejral dodal z šesté jízdy bod a domácí se tak šinuli do čela. Frčák to ovšem byl v osmé jízdě. Matěj Kůs společně s Vladimírem Višváderem od startu uletěli Pavlu Fuksovi. Jaroslav Petrák dle svých slov uknul do pásky a v marné naději na zastavení jízdy přestal závodit ještě v prvním kole.

Slaný na libereckou ofenzívu nebyl schopný adekvátně reagovat. Richard Wolff v páté jízdě stačil ještě v prvním oblouku proniknout do čela. Petru Babičkovi však druhé místo ve třetím kole sebral Adam Vandírek. Ob jednu rozjížďku však Slaný podlehl Březolupům. Kvůli pádu Petra Babičky se muselo opakovat. Při repete sice Martin Vaculík před prvním nájezdem podjel Martina Málka. Březolupský borec ovšem udržel vnitřní stopu a ve druhé zatáčce do na první místo vrátil. Martinu Gavendovi stačilo jen dojet pro bod.

Chléb se v boji o prvenství lámal při vzájemných soubojích Liberce a Slaného. Důležitá role v nich připadla Filipu Šiterovi, jenž si v rozjížďkách s čísly deset a dvanáct připsal triumfy. V prvém případě však zdědil vítězství po Matěji Kůsovi. Pražský závodník v libereckým službách upadl, když mu ve druhé zatáčce prasknul sekundární řetěz.

Matěj Kůs se tak dočkal své vůbec první prohry v celém přeboru. „To byl defekt,“ bránil se myšlence ztráty svého primátu. „To se nepočítá!“ Tři body Martina Vaculíka a Richarda Wolffa se ovšem počítaly. Ve dvanácté jízdě se problémy nevyhnuly Filipu Šiterovi.

Z pozice u mantinelu rychle vystřelil do čela před Richarda Wolffa. Na své cestě za vítězstvím však vymetl díru ve výjezdu z první zatáčky. Divoké wheelie naštěstí ustál bez pádu. „Věrouš říkal, že dnes to nejde po zadním, tak jsem mu dokázal, že jde,“ mohl s pusou od ucha k uchu komentovat své extempore. „Byl to ale fofr. Pěkně jsem se pomodlil.“

Zvítězil d隝, Liberec a zdravý rozum
Stejně jako Liberec převzal vedení, Březolupy ukázaly záda Pardubicím. V rozjížďce s číslem devět všem zpočátku uletěl Hynek Štichauer. Martin Málek však znovu profitoval z vnitřní stopy. A na protilehlé rovince se tudy dostal do vedení. Adam Vandírek zkusil něco podobného, avšak ve druhé zatáčce málem upadl. Klesl na třetí místo, ale hlavní bylo vítězství klubu. V jedenácté jízdě sice Hynek Štichauer remízoval s Adamem Vandírkem a Martinem Gavendou, ale pardubické šance na stupně vítězů se snižovaly.

Závěrečné fáze mítinku začaly libereckým trumfem. Filip Šitera vodil pole od startu až do cíle. Adam Vandírek v první zatáčce podjel Vladimíra Višvádera, leč ten mu to vzápětí oplatil. Pražan v březolupských službách nezahodil flintu do žita. A na začátku třetího okruhu se na druhém místě usadil definitivně.

Další triumf 4:2 posunul Liberec na rozdíl osmi bodů od Slaného. Richard Wolff vzápětí vyhrál, ale ztrátu svého celku nezmenšil. Hynek Štichauer a Jaroslavem Petrákem totiž nepustili Michala Dudka k bodům. A tak rozjížďka s číslem patnáct začala z libereckého úhlu pohledu idylicky. Filip Šitera a Matěj Kůs se po vylétnutí pásky usadili v čele. A jeli v něm až do třetího kola.

V prvním výjezdu však Filip Šitera najel do stejné díry, s níž se už seznámil prve. Tentokrát však jejich setkání neskončilo happy endem. Řidítka libereckého závodníka vystřelila k nebi. A on vypadl ze sedla. Sanitka jela na místo jeho pádu naštěstí zbytečně. „Chyt‘ jsem díru,“ líčil Filip Šitera o chvilku později. „Párkrát se to zatočilo. A rána jak z děla!“

Světe div se, ale repete mělo navlas stejný scénář. Matěj Kůs vedl, ale ve druhém kole zopakoval kousek svého kolegy jako přes kopírák! „Chytil jsem tu samou díru jako Filip,“ kroutil hlavou. „Možná jinou, nevím. Nestačil jsem to sledovat, nevěděl jsem, jak jsou daleko za mnou. Škoda, přišel jsem o tři body.“

Napotřetí si Hynek Štichauer s Jaroslavem Petrákem dojeli v klidu pro pět bodů. By jejich odstup od Březolup byl dvoubodový, jejich šance na pódium vzápětí zhasly v hustém slejváku. V něm Martin Málek odvedl Richarda Wolffa s Martinem Vaculíkem. Adam Vandírek zastavil ještě v prvním kole.

„Pojedu v další jízdě,“ vysvětloval. „Byla dohoda s panem Plzákem, že když budu čtvrtej, zastavím. A připravím se raději na další rozjížďku.“ K tomu však nedošlo. Protože proud dešové vody neustával, jury závod odpískala bez dvou posledních jízd. A dvanáct závodníků vítězných týmů bylo moc rádo za zastřešené depo. Vyhlášení vítězů totiž proběhlo právě tady.

Hlasy z depa
„Dobrý, akorát mě bolí noha, bok, koleno a všechno,“ pustil se do vypočítávání Filip Šitera. „Před mistrovstvím světa v Goričanu to je průšvih, ale uvidíme. Snad na to připravenej jsem. Chytil jsem díru, viděl jsi, že Kůsák taky. Jsem zatím u prvního vítězství, udělali jsme pro něj maximum.“ Zajímavé je, že kdykoliv Filip Šitera startuje v Liberci, prší. Jeho premiéra na pavlovickém ovále měla proběhnout na podzim při derniéře loňských juniorských družstev, nicméně proběhla až nyní. „Asi maj‘ na mě štěstí,“ komentoval Filip Šitera nezvyklý meteorologický úkaz. „Škoda, že diváci promokli. Příště to snad bude lepší. Dráha se mi líbila, by byla po deštích náročnější.“

„První tři rozjížďky dobrý, poslední špatný,“ měl Matěj Kůs rozporuplné pocity. „Jednou mi spad‘ řetěz, podruhý jsem šel na držku. Dráha byla, jaká byla.“ Liberec zatím v přeboru tříčlenných družstev nepoznal hořkost porážky. „Vyhráli jsme a vedeme,“ uvědomil si Matěj Kůs situaci v tabulce. „Doufám, že v Březolupech bude tahle série pokračovat.“

„Jel jsem, co jsem potřeboval,“ prozradil svou taktiku Vladimír Višváder. „Kluci jeli super, ale nakonec byli rádi, že jsou rádi. A namlátili si huby. Mě taky mrzelo, že netahám. Zkusil jsem to s Vanďou, ale nechtěl jsem jít na držku.“ A jak liberecký rutinér vnímá možnost pokračování vítězné série svého klubu? „Každej závod je jinej,“ filozofoval. „Jede se od nuly. Ale my máme dobrej tým. Něco podobnýho jako loni Mšeno v první lize.“

„Bláznivý,“ vystihl závod Richard Wolff. „Jsem rád, že jsme všichni zdraví. „Dráha byla těžká. A pády prokázaly, že to bylo těžko zvladatelný. Na sto procent to nešlo udržet pod kontrolou. Jel jsem volnějc, protože mě teď čeká mistrovství světa ve Francii.“ Vzhledem k předčasnému ukončení mítinku přišel Slaný o šanci atakovat vedoucí příčku Liberce. „Důležitější je zdraví,“ měl Richard Wolff v tomto ohledu jasno. „V poslední jízdě stačila jedna cejcha a měl jsi matroš až na prdeli. Nevidíš nic a jedeš do tmy. Hlavně, že jsme to skončili ve zdraví. Teď mě čeká semifinále a odveta v Březolupech.“

„Celkem dobré,“ zachovával Martin Vaculík optimistický postoj. „Myslím si, že jen ta dráha byla těžká. Ale padal vytrvalý d隝, takže na to byla docela i dobrá. Škoda té poslední rozjížďky. Dobře jsem odstartoval, ale podjel mě Martin Málek. Úplně se mi zalepilo rolo bahnem.“ A co vyhlídky v dalším kole v Březolupech? „Tam to bude o hodně lepší,“ doufal slovenský závodník. „Určitě bude víc bodů. Bude tam lepší dráha. Ale za to nemůžou pořadatelé, ale to počasí.“

„Tož dobré, hlavně, že su dobrý a celý,“ byl rád Martin Málek. „Či-li v pořádku. Dalo se to, starty byly o něco lepší než minule. Dnes to bylo hlavně o opatrnosti. Dráha celkem náročná, jak byla mokrá a hodně rozbitá.“ Na dráze v Březolupech, kde šampionát pokračuje, Martin Málek začínal. Že by se právě tady pokusily Březolupy sestřelit Liberec z nejvyššího stupně? „V Březolupech jsem dlouho nejel,“ pokrčil rameny. „Tak nevím. Snad to bude lepší.“

„Kdo nespadne, vyhraje,“ uvědomil si podstatu dnešního závodu Hynek Štichauer. „Měl jsem vítr, že mě budou bolet ruce, ale fyzicky jsem to zmák‘. Pár chyb bylo.“ Posílená pardubická sestava ovšem neuhájila své slánské umístění na pódiu a skončila poslední. „Škoda, že jsme prohráli,“ litoval Hynek Štichauer. „Chtělo to aspoň třetí místo. Snad příště, až bude lepší dráha…“

„Úplně na prd,“ netajil se se svým vnímáním závodu Jaroslav Petrák. „V motoru se něco pokazilo. Uvidím, až se to rozdělá. Začlo to ukat. Je to pech. Půjčil jsem si motorku od Partyzána a to je něco jinýho, než mám já. Jednou jsem uknul do pásky. Počítal jsem, že mi pan Hejtík dá handicap, ale pustil to.“ A jak pardubický matador vnímal povětrnostní podmínky? „Dráha byla šílená,“ neváhal s odpovědí. „Škoda, že pršelo. Takový díry by tady jinak asi nebyly. Kdybych jel na svý motorce, bylo by to asi něco jinýho. Takhle jsem akorát nasranej.“

1. bm-GRS Liberec   27
Matěj Kůs 3 3 3 F X 9
Jakub Hejral F 1 – 1 – 2
Vladimír Višváder 1 – 2 – 1 4(1)
Filip Šitera 3 3 3 3 X 12
 
2. AK Slaný   25
Martin Vaculík 2 3 2 2 1 10(1)
Richard Wolff 1 3 1 2 3 2 12(2)
Petr Babička 2 1 X – – 3(1)
Michal Dudek 0 0 0
 
3. AK Březolupy   22
Martin Málek 2 2 3 3 3 13
Michael Hádek X – – – – – 0
Martin Gavenda 0 0 1 1 E 2(1)
Adam Vandírek 2 1 2 2 R 7
 
4. ZP Pardubice   20
Jaroslav Petrák 0 R R 0 1 2 3(2)
Hynek Štichauer 3 2 2 3 2 3 15
Pavel Fuksa 1 0 1 F – 2

Poznámka: závod byl přerušen po rozjížďce s číslem šestnáct.

Aktuální tabulka po druhém kole:

  malé body velké body
1. Liberec 63 8
2. Březolupy 50 5
3. Slaný 45 4
4. Pardubice 44 3

Tříčlenná družstva v detailech:

  SLA LIB TOT
  15.4. 8.5.  
Liberec 4 4 8
  36 27 63
Matěj Kůs 12 9 21
Vladimír Višváder 8(1) 4(1) 12(2)
Jakub Hejral 10(2) 2 12(2)
Filip Šitera – 12 12
Dariusz Lowicki 6 – 6
 
Březolupy 3 2 5
  28 22 50
Martin Málek 7(2) 13 20
Michael Hádek 17 0 17
Adam Vandírek – 7 7
Richard Frištenský 4(1) – 4(1)
Martin Gavenda – 2(1) 2(1)
 
Slaný 1 3 4
  20 25 45
Patrik Linhart 15 – 15
Richard Wolff – 12(2) 12(2)
Martin Vaculík – 10(1) 10(1)
Petr Babička 5(3) 3(1) 8(4)
Michal Dudek 0 0 0
 
Pardubice 2 1 3
  24 20 44
Jaroslav Petrák 12 3(2) 15(2)
Hynek Štichauer – 15 15
Pavel Fuksa 12(3) 2 14(3)
Luboš Velinský 0 – 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Další juniorská kvalifikace proběhne v sobotu

Pardubice – 8. května
Kvalifikace o čtyři volná místa a dvojici náhradníků druhého závodu mistrovství republiky juniorů bude v Pardubicích tuto sobotu. Začátek je plánovaný na 10:00. Uzávěrka přihlášek proběhne dnes večer. Jisté je prozatím, že se kvalifikačních rozjížděk zúčastní domácí Hynek Štichauer. Loňský druhý vicemistr úvodní závod ve Slaném kvůli svému trestu nestihnul.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR tříčlenných družstev

Na zítřek je pořádně nazbrojeno

Liberec – 7. května
Liberec, staronový nováček na české ligové scéně, vyhrál minulý měsíc premiérové kolo přeboru tříčlenných družstev. V triumfálním duchu by se chtěl představit také zítra, kdy nový šampionát pokračuje v Pavlovicích svým druhým kolem. Liberečáci namlsali publikum svým vítězstvím v utkání proti polským juniorům, jenže nyní to nebudou mít nikterak jednoduché. Ostatní týmy totiž pořádně nazbrojily.

Liberecký GRS – BM vnímá domácí závod jako prestižní záležitost. O snaze nevypadnout z tempa čtyřbodových dodávek do průběžné tabulky vypovídá i silně postavená sestava. Poprvé se v libereckých barvách objevuje Filip Šitera. Pro něho půjde o dvojnásobnou premiéru, protože na naší nejnovější dráze ještě neabsolvoval ani jeden závod. Kouč František Liebezeit ho zřejmě nasadí jako náhradníka, což mu otevírá široké pole taktických možností. Zbytek týmu okusil triumf ve Slaném – Matěj Kůs, Jakub Hejral a Vladimír Višváder. V záloze mají liberečtí ještě Pavla Ondrašíka a Dariusze Lowického.

V úvodním kole přišli konkurenti o značný jezdecký potenciál vzhledem k termínové kolizi s druhou polskou ligou na Markétě. Ve sváteční termín však zítra nic podobného nehrozí. Zatímco doma držel Slaný nad vodou prakticky jen Patrik Linhart, nyní za něj nastoupí i Martin Vaculík a Richard Wolff. Na stále lepšícího se Petra Babičku, jemuž by slušel spolehlivější strojový park, s největší pravděpodobností zbude post náhradníka. Březolupská dvojice Martin Málek – Michael Hádek, prověřená slánským závodem, dostane účinnou posilu v osobách Martina Gavendy a Adama Vandírka.

A tak jen Pardubice přijedou do Liberce pouze se třemi lidmi. Jaroslav Petrák a Pavel Fuksa, kteří minule dostali svůj tým na pódium, nastoupí s Hynkem Štichauerem. Ten se po vypršení svého trestu poprvé objeví v českém závodě a v kombinaci se svými kolegy dělá z Pardubic čtvrtého hráče v boji o vítězství.

Důvod, proč Pardubice nebudou mít záda krytá žádným náhradníkem, je nasnadě. Roman Andrusiv koncem měsíce maturuje na nadstavbové škole. Při svém vytížení dal přednost učení. Luboš Velinský je stále zraněn po svém slánském pádu. Podrobné vyšetření odhalilo prasklé obratle. A nadějného nováčka Tomáš Jůzu, jenž při trénincích ve Svítkově trápí mnohem ostřílenější borce, nechce František Kalina pustit na menší dráhu bez předchozího tréninku.

„Je to synátor Pepíka Jůzy, se kterým jsem já kdysi jezdil za ZP ligu,“ představuje František Kalina své potenciální želízko v ohni. „Je mu třiadvacet. A až se trochu vyjezdí a vyřídí si licenci, rád bych ho na tříčlenný družstva využil.“

Jak zítra nastoupí:

Liberec Matěj Kůs, Jakub Hejral, Vladimír Višváder, res Filip Šitera
Pardubice Hynek Štichauer, Pavel Fuksa, Jaroslav Petrák
Slaný Martin Vaculík, Richard Wolff, Patrik Linhart, Petr Babička
Březolupy Martin Málek, Michael Hádek, Martin Gavenda, Adam Vandírek

Aktuální tabulka po prvním kole:

  malé body velké body
1. Liberec 36 4
2. Březolupy 28 3
3. Pardubice 24 2
4 Slaný 20 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Na dlouhé dráze

Zdeněk Schneiderwind je opět švihák lázeňský

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 5. května
Sobotní mezinárodní český šampionát na dlouhé dráze přinesl další titul Zdeňku Schneiderwindovi. Pražský závodník zaváhal pouze jedenkrát. Po třetím startu rozjížďky s číslem osm projel cílem až jako třetí. Ve všech ostatních případech však znal jedině vítězství. V rozhodujícím finále A pak za sebou nechal nebezpečného Sirga Schützbacha i Markuse Eibla. Ostatní čeští závodníci si vesměs vybrali větší či menší díl smůly. Pavel Ondrašík ve snaze vylepšit si pátou příčku v posledním kole finále A upadl. Richard Wolff, který si na splátky a s finanční podporou rodičů pořídil nový dlouhodrážní speciál, nakonec nepostoupil do áčka o jediný bod. Ve finále B však porazil všechny s výjimkou Alessandra Milaneseho. Jaroslav Pták ujel v béčku jen pár metrů, protože mu vypadla druhá rychlost. Antonín Klatovský byl rád za další zkušenosti, zatímco Karel Kadlec by na sobotu nejraději zapomenul.

Hvězda kolonády
Pokud jste se během závodního víkendu vydali také na lázeňskou kolonádu, narazili jste na Richarda Wolffa takřka na každém rohu. Jeho snímek, jak v plném nasazení vyjíždí ze zatáčky, se stal oficiálním symbolem letošního podniku. A protože se pořadatelé činili i v otázce reklamy, nešlo pražského závodníka na křiklavě žlutých plakátech přehlédnout.

Samotný závodník se trošku styděl za svůj styl mírně šmrncnutý krátkými ovály. Ovšem motocykl z plakátu, který by se kvůli svému odpružení zadního kola dvěma jednotkami hodil spíše do boxů veteránů, si své mediální slávy letos neužil. Richard Wolff si totiž s finanční pomocí svých rodičů pořídil z druhé ruky nový stroj.

„Po letech jsem si musel koupit taky černobílej povlak,“ žertoval na téma svých výdajů před závodem. A zároveň doufal, že smůla se spokojila s daní vybranou v dopoledním tréninku v podobě prasklého řetězu.

Jenže start rozjížďky s číslem jedna byla katastrofa. Zdeněk Schneiderwind na čele dával jasně najevo, kdo je nejvážnější uchazeč o titul. Ale Richardu Wolffovi všichni ujeli už po vylétnutí pásky. A jeho zoufalý oblouk v úvodním nájezdu přinesl nakonec skalp pouze Nizozemce Henry van der Steena.

„Neviděl jsem zelený světlo,“ upozorňoval Richard Wolff na typicky rychlé zvedání pásky rozhodčího Pavla Váni. „Když se na něj podíváš, hned vyletí páska a ty tam máš čtvrt plynu, co ti zbyde?! Ale teď vyhraju…“

Proroctví Richarda Wolffa vypadalo hodně troufalé. Vždy na startovní rošt rozjížďky s číslem šest s ním přijeli také Zdeněk Schneiderwind a Marius Rökeberg, vítězové z první série. V první zatáčce však upadl Klaus Gerdemann a startovalo se znovu. Červená světla však zastavila pětici pozůstalých opět už na začátku protilehlé rovinky.

Zatímco ve dvou předchozích případech byl mašinkou ve vláčku závodníků Zdeněk Schneiderwind, nyní přišla chvíle Richarda Wolffa. Když páska vystřelila, nekoukal ani vpravo, ani vlevo. Nechal za sebou Zdeňka Schneiderwinda a usadil se na druhé příčce za Mariusem Rökebergem.

Čtyři body mu ovšem byly málo. A proto nedopřál vedoucímu Norovi ani vteřinku oddechu. Klubový motor v rámu jeho motocyklu měl ve svém ocelovém srdci početné koňské stádo od Luboše Tomíčka. V první zatáčce posledního kola se Richard Wolff po vnitřní straně probil do čela. A vzápětí za jásotu diváků projel vítězně cílem.

Chutný předkrm mistrovství světa
Už dávno před závodem bylo jasné, že sobotní závod mistrovství republiky bude nanejvýš vyrovnaným partnerem nedělnímu šampionátu světa. Tyto předpoklady se naplnily beze zbytku. A čeští závodníci dostali soupeře zvučných jmen. K radosti publika, které od cesty do ochozů lázeňského oválu neodradily ani husté mraky, s nimi dokázali hrát vyrovnanou partii.

Zdeněk Schneiderwind byl předurčen být hercem hlavní role nejen v neděli, ale také samozřejmě o den dříve. Své ambice v sedle tovární Jawy naznačil už v úplně první jízdě dne. Výtečně zvládl start i průjezd první zatáčkou. A když na něho ve druhém kole zaútočil exmistr Evropy na trávě Sirg Schützbach, uletěl mu jako nadzvukový tryskáč předpotopnímu dvojplošníku.

Nic nenasvědčovalo, že by fenomenální Pražan měl z hvězdné role vypadnou také při šesté jízdě. Dvakrát se dostal na čelo, ale dvakrát se mávalo červenými praporky. Napotřetí se před něj dostali Marius Rökeberg s Richardem Wolffem. Zdeněk Schneiderwind protnul metu jako třetí. „Dělal jsem spoustu chyb,“ vysvětloval o chvilku později.

Pomyslný post dočasné české jedničky převzal Pavel Ondrašík. V rozjížďce s číslem tři využil cejchy, kterou poslal Marius Rökeberg do obličeje Jaroslava Ptáka, a usadil se na druhé příčce za Norem. A vzápětí se stal hrdinou páté jízdy.

V ní rychle odstartoval, avšak v úvodním výjezdu se kolem něho přehnal Markus Eibl. Závodník pražského Olympu se však držel v dostřelu. Udeřil ve druhé zatáčce a spodem se dostal zpátky do čela. Další oblouk ovšem vynesl do vedení opět německého závodníka, který se tentokrát od Pavla Ondrašíka v zatáčce u depa nenechal podjet.

Jenže Čech opět vystrčil růžky opět v první zatáčce třetího kola. Robert Eibl byl ve střehu a takřka okamžitě kontroval. Bitvu, s jakou se mnohdy nesetkáváme ani na krátkých drahách, nakonec rozhodl Pavel Ondrašík. V posledním oblouku se hnal zvenku okolo Němce, aby projel cílem jako první. „Jakž takž jsem si zazávodil,“ smál se Pavel Ondrašík o pár minut později v depu.

Hořké lázeňské oplatky
Pavel Ondrašík, Zdeněk Schneiderwind a Richard Wolff mohli být po polovině základní části se svým bodovým kontem navýsost spokojeni. Ovšem Jaroslav Pták s Karlem Kadlecem vypadali jako, kdyby jim někdo sladké kulaté lázeňské oplatky posypal černým pepřem.

Plzeňský matador nezastíral, že v Mariánských Lázních neměl svůj den. A na domácího borce se nesmálo příliš štěstí. Jeho kočkování s Mariusem Rökebergem v rozjížďce s číslem tři využil Pavel Ondrašík, aby mu sebral druhé místo. V další jízdě pak Jaroslav Pták skončil až pátý.

„Jede to, ale nevychází to od startu,“ líčil Jaroslav Pták své úvodní dvě představení na lázeňském ovále. „Oni odjedou a je to v prdeli. Nejdřív jsme šli na držku s Rökebergem, jak ho to natáhlo. Teď mě zasypali a bylo to.“

Beznaděj však nebyla v žádném případě na místě. Sedmou jízdu ovládl Markus Eibl. Jaroslav Pták ovšem vyjel z první zatáčky hned za ním. A dral se dokonce na první příčku. v druhém oblouku zkusil nájezd vnitřkem. Leč ve výjezdu se nechal vynést příliš doprava. A rázem měl na krku Mariuse Rökeberga a Alessandro Milanesem.

V infarktovém závěru se na druhou příčku prosadil italský závodník. Tři body však posílily naděje Jaroslava Ptáka na finále A. Tuto teoretickou možnost ovšem v rozjížďce s číslem dvanáct skácel Zdeněk Schneiderwind. Jaroslav Pták sice odletěl od pásky jako první, ale pražský závodník letěl do čela už v prvním výjezdu.

Když se všechno sečetlo, scházel Jaroslavu Ptákovi jeden bod. „Štve mě, že jsem neprohrál jedinej start, ale mydlili mě v první zatáčce,“ říkal po svém posledním vystoupení. „Kdybych ztrácel třicet metrů do nájezdu, bylo by jasný, že neumím startovat. Takhle je vidět, že je to v motoru.“

Přesně jeden bod sebral účast v áčku také Richardu Wolffovi. V osmé jízdě bouchly saze v Karlu Kadlecovi. Dostal se do čela. A zatímco Pavel Ondrašík a Nynke de Jong šli před Plzeňáka ještě na začátku protilehlé roviny, Richard Wolff visel na čtvrtém místě až do druhého nájezdu. V něm se posunul na třetí místo, ale na další posun v pořadí už nebylo ani pomyšlení.

V rozjížďce s číslem deset nakonec Richardu Wolffovi sebral třetí místo Pavel Ondrašík. Nynke de Jong hned nato stačilo, aby skončila třetí. A mohla v depu radostně tancovat s anglickými slovy: „It‘s my day!“ Už věděla, že je ve finále A.

Sólo mistra Schneiderwinda
Pakliže někdo pokládal zaváhání Zdeňka Schneiderwinda v šesté jízdě za začátek nové tradice, hluboce se mýlil. Česká dlouhodrážní jednička hned v další sérii prokázala, že to s obhajobou titulu myslí vážně.

Rozjížďka s číslem devět viděla jeho velikánské sólo. A jak už bylo řečeno, Jaroslav Pták mu o tři jízdy později komplikoval život jen k prvnímu výjezdu. Zdeněk Schneiderwind se tak mohl chystat na finále A. Kvalifikoval se do něj s osmnácti body stejně jako Sirg Schützbach a Markus Eibl.

Roli leadera závodu si však dlouho udržoval Pavel Ondrašík. V osmé jízdě rychle předčil Karla Kadlece. A pak už mu nestálo nic v cestě k další pětibodové porci. Třetí místo v jeho posledním účinkování v základní části mu pak garantovalo luxusní postup.

Před rozhodující bitkou o titul zbývalo odjet zbylé dvě umísovací jízdy. Řady účastníků finále C rychle prořídly. Klaus Gerdemann už v závodě po svém pádu nepokračoval. Karel Kadlec nedokončil ani úvodní kolo. Angličan Jamie Isherwood ve druhém kole upadl a přišel tak o druhé místo. Ve stylu start – cíl se předvedl Sjoerd Rozenberg, zatímco Antonín Klatovský se nakonec posunul na třetí místo.

Smůla se Jaroslavu Ptákovi lepila na paty také ve finále B. Vybral si místo až u mantinelu, které se mu zdálo nejvýhodnější. Jeho cesta k šachovnicové vlajce ovšem došla svého konce ještě před první zatáčkou. „Asi řemen,“ krčil rameny cestou do depa. „Zařadil jsem dvojku a nic…“ Nakonec se svým otcem v roli mechanika zjistili, že mu druhá rychlost vypadla. Před nedělním mistrovstvím světa o starost víc.

Vpředu mezitím Alessandro Milanese v první zatáčce vystřídal ve vedení Richarda Wolffa. Ihned si vypracoval solidní náskok. A a pražský závodník dělal, co chtěl, vzdálenost od vedoucího Itala nemohl zkrátit. Jakoby mezi nimi byla natažená železná tyč.

Ve finále A úřadoval Zdeněk Schneiderwind svým obvyklým způsobem. Z místa u prken letěl nezadržitelně vpřed. Sirg Schützbach a Markus Eibl ho nechytli ani v první zatáčce, ani později. A museli se zařadit za jeho záda a odpočítávat kola, která mu zbývala k obhajobě loňského a předloňského zlata.

Pavel Ondrašík odstartoval až jako předposlední. Pustil se však srdnatě do boje, v němž se však Marius Rökeberg projevil jako zdatný soupeř. Ve druhém kole to ve výjezdu z první zatáčky vypadalo nadějně. Jenže Pavel Ondrašík vlétl do díry a o sekundu později už ležel na dráze. Nynke de Jong se mu naštěstí stačila vyhnout, takže pražský závodník mohl o svých dojmech vyprávět novinářům na tiskové konferenci.

Hlasy z depa
„Když vyhraješ, je vždycky dobrá dráha,“ smál se Zdeněk Schneiderwind. „Byla těžká, to je pravda, ale nikde jinde se s náma taky nemažou. Tady to padne na úrodnou půdu, kluci z Mariánek udělali spoustu práce. Báli se deště, protože třeba v Plzni už pršelo.“ Zatímco v minulosti sbíral na svých cestách k titulům jen samé pětky, nyní se Zdeněk Schneiderwind musel smiřovat se třetím místem v rozjížďce s číslem šest. „Jsem spokojenej, akorát v týhle jízdě jsem dělal sám dost chyb,“ komentoval svou bodovou ztrátu staronový šampión. „Nevím proč a doufám, že to zejtra bude lepší. Začátek mi utek‘, ale na konci jsem byl spokojenej.“ Zdeněk Schneiderwind není žádným statistikem, který by se probíral, kolikrát se už zapsal do seznamu mistrů. „Tituly a medaile nepočítám,“ připustil. „Ale říkám, že jsem rád, že jsem vyhrál. Titul samozřejmě hřeje, ale je to také úspěch mýho klubu Olymp Praha, Jawy a mých sponzorů.“

„Posral jsem to,“ netajil se Pavel Ondrašík, aby vzápětí vylíčil situaci po startu finále A. „Start rozhodl. Škrtl jsem si o něčí kolo a měl co dělat sám se sebou. Chtěl jsem něco utrhnout. Aspoň je to poučení na zejtra. To se pojede už na čtyři kola a bude víc času. Chtěl jsem to doklapnout, ale natáhla mě díra. Podklouzlo mi zadní kolo. A už jsem jen koukal, jestli mě ta holčina netrefí.“

„Taky jsem to posral,“ ztotožnil se Jaroslav Pták s Pavlem Ondrašíkem. „Začátek byl špatnej. Rökeberga to natáhlo a málem jsme šli na držku. Ve druhý jízdě jsem lítal v trávě, úplně mě zasypali. Pak jsem měl těžkou sedmou jízdu. Myslel jsem, že přivezu bod, ale nakonec byl třetí. Vyhrabal jsem se tak z průměru, ale nakonec mi chyběl bod do áčka.“ Ve finále B ovšem domácí závodník nevybředl ze smůly. „Myslel jsem, že mě opustil řemen, ale vypadla mi dvojka,“ vysvětlil příčinu, proč vypadl už před první zatáčkou. „Den blbec! Fakt je, že Eiblovi a Zdeňkovi to jede o maličko víc.“

„Co ti budu povídat,“ odtušil Richard Wolff. „Když jsem viděl, že ve finále B je na modrý pozici Milanesse, řek‘ jsem si, že si ho musím hlídat. Jeli jsme úplně stejně. Bylo to o startu a první zatáčce. Nedokázal jsem to doladit. V půlce závodu jsem byl spokojenej, teď se vymydlily díry. To mně ale sedí, když je to rozbitý.“ Pražskému jezdci chyběl na postup do áčka opravdu jen kousíček. „Škoda bodu, škoda první jízdy,“ souhlasil Richard Wolff. „Byl to průšvih ten můj první start. A jednu jízdu, kdy Káča odstartoval, mě zbrzdil a Nynke mě podjela po lajně. Už jsem jí během třech kol nestačil předjet, když jsem přeskákal přes Káču.“

„Dobrý,“ netajil se Antonín Klatovský svou spokojeností. „Mám lepší pocit než loni. Člověk to dostává do ruky. A dostává se do tajů. Víš sám, jak to je. Ale budu s dlouhou pokračovat.“ Má ledařský mistr kromě německého motokrosu plochodrážních strojů v Teterowě nějaké další závody? „Připravujeme v Milevsku motorkářskou restauraci,“ odpověděl. „V srpnu budeme otevírat, aby se začalo ještě v létě. Takže jsem spíš teď od rána do večera na stavbě. A dvě věci dělat nejde.“

    TOT C B A
1. Zdeněk Schneiderwind, Praha 5 3 5 5 18     1.
2. Sirg Schützbach, D 4 5 4 5 18     2.
3. Markus Eibl, D 4 4 5 5 18     3.
4. Marius Rokeberg, N 5 4 2 4 15     4.
5. Nynke de Jong, NL 2 3 4 3 12     5.
6. Pavel Ondrašík, Praha 4 5 5 3 17     F
7. Alessandro Milanese, I 3 3 4 1 10   1.  
8. Richard Wolff, Praha 1 5 3 2 11   2.  
9. Manfred Knappe, D 5 4 2 E 11   3.  
10. Kenneth Borgenhaug, N 2 2 2 4 10   4.  
11. Ronny Stüdemann, D 3 2 3 3 11   5.  
12. Jaroslav Pták, Mariánské Lázně 3 1 3 4 11   E  
13. Sjoerd Rozenberg, NL 2 2 1 2 7 1.    
14. Henry van der Steen, NL 0 0 1 2 3 2.    
15. Antonín Klatovský, Klabo Team 1 1 0 1 3 3.    
16. Jamie Isherwood, GB 0 0 0 1 1 F    
17. Karel Kadlec, Plzeň 1 1 1 R 3 R    
18. Klaus Gerdemann, D E F/R – – 0 –    
res Matěj Kůs, Praha   DNR      

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Na dlouhé dráze

Automobilový motor bude v rezervě

Karlovy Vary – 5. května
Věnec nebo smůla se střídá ve výsledcích Jaroslava Ptáka ve čtyřech ročnících obnoveného mistrovství republiky v Mariánských Lázních. Před čtyřmi lety získal bronz, ale o rok později ho vezla sanitka do nemocnice s vykloubeným ramenem. Předloni skončil opět třetí, avšak v minulé sezoně ho o pódium připravil rozsypaný převodový řemen. Karlovarský závodník bude usilovat o skvělý výsledek také dnes. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že pro úspěch udělal maximum. Nad jeho zítřejším startem v kvalifikačním kole mistrovství světa se ovšem stále ještě vznáší otazník.


„Udělali jsme pro to všechno,“ komentuje Jaroslav Pták své vyhlídky na dnešní závod. „Když jsme tady minulej čtvrtek trénovali, bylo vidět, že Zdeňkovi to jede líp. Dáme dvojku a on jde ode mě. Je to prostě fabrika. Ještě jsme něco zkusili a uvidí se. Dnešní mistrovství republiky bude dost náročný.“

Jaroslav Pták přijede na naši jedinou tisícovku dobře připraven. V kuloárech se dokonce proslýchá cosi o speciálním pohonném agregátu od netradičního ladiče… „Zkoušeli jsme, aby jeden motor udělali kluci, co se zabejvaj‘ autama,“ prozrazuje Jaroslav Pták, odkud vítr vane. „Teď byl v Německu na vystárnutí. Budeme ho mít v rezervě. Jinak jsou připravený ještě tři další. Mám už jen jednu motorku, víc už ekonomicky nezvládnu. A tak se budu třást, aby to vyšlo.“

V neděli chtěl být Jaroslav Pták náhradníkem pro kvalifikační kolo mistrovství světa v naději, že někdo nepřijede a on se dostane do hlavní osmnáctky. „Nemám jistotu,“ připouští pochybnosti, zda jeho plán vyjde. „Budu čekat, jestli někdo nepřijede. Pokud se to nestane, dá mi Petr Moravec čas na rozmyšlenou do nedělního rána. Zatím ještě nevím, jak se rozhodnout.

Jaroslav Pták v obnovených ročnících MR na dlouhé:

27. dubna 2003 bronz
28. září 2004 dvanácté místo a vykloubené rameno
24. července 2005 bronz
18. čevna 2006 šesté místo s rozsypaným řemenem ve finále A

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Josef „Tyčka“ Nový

MČR Na dlouhé dráze

Matěj Kůs ochutná dlouhou dráhu

Mariánské Lázně – 4. května 14:30
Překvapivá informace dorazila před chvílí z Mariánských Lázní. Vedle zkušených specialistů se zítra do sedla dlouhodrážního motocyklu posadí také Matěj Kůs. Magazín speedwayA-Z zjistil okolnosti, které pražského juniora k účasti v mezinárodním mistrovství republiky vedly.

Matěj Kůs si chce dlouhou dráhu vyzkoušet. Protože se jedná o jeho první setkání s touto disciplínou, má domluvenou účast v dopoledním tréninku. Aby měl krytá záda v případě pádu, Miroslav Musil ho dopsal do startovní listiny na pozici náhradníka. Zda závodníka pražské Markéty uvidíme i odpoledne v ostré akci, bude známo až zítra.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)