Hledáme pana Jardu Stanka z Pardubic, který byl s námi na dovolené v Austrálii, s Tomášem Rambouskem, panem Greplem, s Verčou Jelínkovou, Mílou Čmejlou. Jardo prosím ozvi se, je to důležité, třeba telefonem nebo přes pana Škacha. Zavolej na telefon 737620361 Mílovi Čmejlovi.
Archiv autora: Miloslav Čmejla
Na pražské SGP2 s legendou Jasonem Crumpem
Ne není to žert. Celé finále SGP 2 jsem v Praze opravdu shlédl ve společnosti legendy, mistra světa, Australana Jasona Crumpa, který seděl na tribuně vedle mne. To ale není všechno. V depu po sobotním závodě jsem se ještě potkal s dalšími legendami, které jsem poznal osobně během své plochodrážní činnosti.
V první řadě s mým letitým kamarádem hlavně ze Mšena Gregem Hancockem. Vzpomínali jsme na krásné chvíle ve Mšeně a na Rudolfa Grepla. Musel jsem slíbit, že mu vyřídím pozdravení. Ale to ještě stále není vše. V depu jsem ještě potkal další dvě legendy. Dána Hanse Nielsena, a legendu z dlouhé dráhy mistra světa, Němce Roberta Bartha, jehož jsem měl mnohokrát v Mariánských Lázních u mikrofonu, na což jsme v sobotu vzpomínali.
No, a také vítěze sobotní SGP Martina Vaculíka, kterého jsem ve Slaném jako mladíčka vyhlašoval coby mistra České republiky seniorů. Jeho vítězství v Praze jsem vytipoval již v polovině závodu, což nemohli vedle mne sedící fandové z Německa pochopit. A k celému dvoudennímu dění.
V první řadě poděkování a chvála pořadatelům z Markéty. Jako vždy sto procent. Trochu slabší byla premiéra Discovery. Sliby, že budou diváci u vytržení, trochu nevyšly, ale bylo to poprvé, tak uvidíme v budoucnu. Úspěch Petra Chlupáče potěšil. Smůla Jana Kvěcha, který měl na celkové vítězství, bude pro něho určitě velkým poučením.
Při sobotní velké ceně to měl Honza moc těžké, ale věřím, že roste ve vynikajícího evropského borce, který nám určitě ještě udělá mnoho radosti. Co dodat? Čas hrozně letí, a tak se těšíme na další závody v Praze, včetně Speedway Grand Prix.
Plochodrážní hvězdy budou opět v Praze
Praha – 26. května
Ve dnech 27. a 28. května se v Praze na Markétě uskuteční pravý plochodrážní svátek. Stadión na pražské Šestce je nejčastější pořadatel Speedway Grand Prix na celém světě. Nový majitel práv, promotér Discovery, přináší do bojů o světový titul mnoho novinek a nápadů, což ocení hlavně diváci.
Celina Liebmann vynechává koncert
V pátek 27. května se světové finále juniorů prvně pojede jako SGP 2. Máme v něm tři naše nejlepší juniory Jana Kvěcha, Daniela Klímu, a Petra Chlupáče. Divokou kartu dostala německá závodnice Celina Liebmann, což bude zajímavá konfrontace.
Každopádně dcera úspěšného německého ledaře Jürgena Liebmanna se již nemůže dočkat, až vyrazí na pražský ovál. „Znám je všechny, závodila jsem proti nim na dvěstěpadesátce,“ shrnuje dvacetileté děvče. „Na Prahu jsem hodně motivovaná a opravdu se tam těším.“
Nicméně na páteční večer měla přece jen jiné plány. „Mamka pro nás dvě koupila lístky na koncert o víkendu,“ přibližuje. „Ale já teď jedu do Prahy, je to největší šance, co jsem kdy měla. Když jsem slyšela zprávy, že mám divokou kartu, byla jsem úplně šokována. Byla jsem strašně nadšená, nikdy jsem si nemyslela, že bych ji dostala.“
Nevídaná show
V sobotu se pojede Speedway Grand Prix. Její první závod v Goričanu vyhrál Polák Bartosz Zmarzlik, druhý ve Varšavě Australan Max Fricke. Po dvou závodech vede Bartosz Zmarzlik o dva body před Leonem Madsenen a Mikkelem Michelsenem. Divokou kartu obdržel tak jako vloni Jan Kvěch, nezměnila se ani dvojice náhradníků Daniel Klíma a Petr Chlupáč.
Pondělní příjezd kolony kamiónů promotéra přesvědčil pořadatele, že Praha uvidí plochodrážní podívanou, jakou ještě nikdy neviděla. Začátek pátečního i sobotního závodu, který bude vždy doplněn o doprovodný program, je v devatenáct hodin.
Za Jaroslavem Faltou
Jako by těch problémů a špatných zpráv nebylo dost. Včera dopoledne mi volal kamarád, jestli vím, že v neděli zemřel Jaroslav Falta. Neuvěřitelný šok. Pět dnů po svých jednasedmdesátých narozeninách. Náš nejlepší, motokrosař století, legenda, pro nás mistr světa, jemuž titul doslova ukradli, a veliký kamarád již není mezi námi.
Znal jsem ho nejprve z televize, posléze jako divák na závodech mistrovství světa. Později když už nezávodil, jsem ho poznal osobně. Jako moderátor závodu v superkrosu jsem měl Jardu Faltu, Zdeňka Velkého, Antonína Baborovského a další legendy u mikrofonu v rozhovoru. Bylo to ve Kbelu u Benátek.
Super závody, hodně diváků, přítomnost české televize, zkrátka obrovská show. Od té doby jsme se vídali častěji a stali se kamarády. Jarda byl hostem mé talk show Setkání dvou legend ve Štětí, druhým hostem byl náš nejlepší plochodrážník Jiří Štancl.
Velikou událostí se stala talk show při příležitosti mistrovství světa na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních. Hvězdné obsazení. Hokejista, vítěz z Nagana, Milan Hnilička, Václav Milík mladší, a Jaroslav Falta. A to se ještě omluvil žokej Josef Váńa, protože musel jet narychlo do Německa koupit koně.
Nádherná, povedená akce. Byla tam přítomna i manželka Jardy Falty, a moc nás tam rozesmála. Jarda mluvil i o ukradeném titulu mistra světa. Vyprávění o Jardovi by bylo nekonečné. Skromný, pracovitý kluk, který to díky své píli dotáhl opravdu daleko. Myslím, že lidí, kteří v této chvíli truchlí, je nejen u nás, ale i ve světě opravdu hodně.
Zůstanou mi na památku fotografie, podepsaná kniha, a hlavně krásné vzpomínky. Čest Tvoji památce. Nikdy nezapomenu.
Přání od Miloslava Čmejly
Krásné vánoce, a šťastný nový rok, pohodu a moc zdravíčka do roku 2022 přeje všem hodným lidem okolo ploché dráhy Miloslav Čmejla.
Za Mílou Černým
Psát takové články je nesmírně těžké. Vždy se k tomu připojí veliké emoce. Pokaždé když zemře kolem nás člověk, je to velmi smutná událost. Když ale zemře někdo z naší rodiny nebo blízkých přátel, je to situace, kdy se s tím těžko vyrovnáváme. Čas je neúprosný. Jen to dokazuje, jak ten život letí.
Není to tak dávno, kdy jsme se v našem milovaném sportu rozloučili se známými osobnostmi s pány Kasperem, Švábem, Průšou, Holubem a mnohými dalšími. Vzpomínáme také na zahraniční jezdce, jako byli Plech nebo Mauger.
Míla Černý, na kterého chci dnes vzpomenout, patřil do naši garnitury, kde jezdili borci jako Štancl, Špinka, Vernerové, Ondrašík, Kudrna, Sova a další. Míla Černý byl jako plochodrážník doma v Čakovicích.
Utkávali jsme se v závodech druhé a první ligy a v různých kvalifikacích a přeborech. Boje mezi Čakovicemi a Chabařovicemi byly vždy náročné, ale po závodech jsme dokázali to, co se dnes už tak často nevidí. Přátelské posezení, hromada srandy, kde se právě Míla nikdy neztratil.
Však by také kluci Matuna, Mrňa, právě z Čakovic, nebo Smoček, Podhola, Milan a Bohouš Polákovi, Morávek či moje maličkost z Chabařovic mohli vyprávět. Jako jediný jezdec měl poznávací znamení, a to pleteného kulicha na helmě.
Co si pamatuji, nosil ho vždycky. Naše vzájemné souboje měly vždy grády, ale vždy byly velmi korektní. Navždy mi utkvěla v paměti historka z kvalifikace do mistrovství republiky, která se jela v Ostravě, a o které píši ve své knize Od řidítek k mikrofonu.
Měl jsem ten den na věnec, asi stříbrný, ale hloupý pád mě připravil o body a tak jsem se rozjížděl o věnec bronzový. Jeli jsme tři, já jsem tři a půl kola vedl, objížděl jsem díry u lajny, to samé Míla Černý, který jel asi tři metry za mnou. První tři ceny byly krásné skleničky, a já je moc chtěl. Míla poslední výjezd před cílem díry neobjel, naopak to narovnal, a v cíli byl o půl metru první přede mnou.
A skleničky byly v p… Léta jsme nato vzpomínali, a jednou přijel Míla do Mšena jako divák, přišel ke mně k mikrofonu a slavnostně mi po letech předal jednu skleničku, aby mi to nebylo líto. Historek i vzpomínek je tolik, že by vydaly na knihu.
S Mílou jsem se potkával hodně na Markétě, a stejně tomu bylo i letos. Měl jsem Mílu rád, a vždy budu vzpomínat,tak jako na všechny ostatní kamarády. Stejně se jednou všichni setkáme tam nahoře, a budem‘ pokračovat ve srandičkách.
Mílo, bylo mi ctí Tě poznat, a závodit vedle Tebe. Je úplně jedno kdo vyhrál. Vyhráli jsme oba, právě tím, že jsme se poznali při tak krásném sportu. Nikdy nezapomenu. Čest Tvoji památce!