Archiv autora: Antonín Škach

Na stadiónech se maká

Česká republika – 13. března
Déšť poničil ovál a přesunul první pražský trénink až na zítřek a tak Chabařovicím patří primát prvního místa, kde se u nás letos poprvé pořádně trénovalo. Nezahálí se ani na dalších stadiónech. Není divu, vždyť letošní sezóna buší na dveře a to nejen díky časnému úvodu v posledním týdnu měsíce března.

 

Pardubice – brigáda a trénink

Pardubice začaly minulé úterý s přípravou svého oválu | foto AMK ZP Pardubice

Březen láká také do Pardubic, kdy se na Bílou sobotu týmy České republiky, Dánska, Norska a Slovinska utkají o postup do Grand Finále evropského šampionátu. Týmy musí nahlásit své sestavy deset dnů předem, což určuje pořad na svítkovském stadiónu.

Dráha má za sebou první úpravy po zimní přestávce. Při sobotní brigádě členové klubu osadí nafukovací mantinely. Na pondělí je v plánu úvodní trénink, po němž bude oznámeno složení českého nároďáku.

 

Plzeň – nové mantinely

Plzeň čeká výměna mantinelů | foto Roman Mády

Na Borech počasí konečně dovolilo vyjet na dráhu a lehce ji osmykovat. Před prvním tréninkem čeká klub ještě spousta práce.

Na sobotu plánují demontáž starých mantinelů a zahájení přípravy na montáž nových.

 

 

 

Kopřivnice – minovál

Kopřivnice buduje malý ovál | foto PD Kopřivnice

Severomoravský ovál se dostane do společnosti dalších sedmi českých lokalit, které mají malé dráhy pro stopětadvacítky. Nová trať vzniká nad stadiónem, kde je v současné době skladovací prostor města.

Pracuje se každou sobotu a pořadatelům se pochopitelně hodí každá ruka. Pro případné pomocníky je důležitá informace, že Sraz v depu bývá již před devátou.

Dráhu nám odemkli mistři

Chabařovice – 12. března
Úderem dvanácté hodiny jsme odemkli letošní sezónu pro všechny zájemce. Sešlo se jich celkem jedenáct a to i s mezinárodní účastí z Norska a Švédska. Měli jsme čest přivítat Jana Kvěcha, který zkoušel nastavení motocyklu s celým svým týmem. Naopak bez týmu přijel úřadující mistr světa ve Flat tracku Ervín Krajčovič, už se těší na květnové závody, které se u nás pojedou.

Štěpán Melč se po zářijovém zranění vrací v nových barvách | foto Jiřina Šifaldová

Přijeli také kolibříci Karel Průša, Štěpánka Nyklová  Roman Štola, a jelikož pražská Markéta dnes  netrénovala, dorazil  i pražský Petr Marek.

Novou kombinézu předvedl plzeňský Štěpán Melč  a trénoval i plochodrážní veterán Martin Švestka.

Ervín Krajčovič a Jan Kvěch se potkali v Chabařovicích | foto Jiřina Šifaldová

Češi a Slováci v akci 497

Zatím se ještě nezávodí. Ale brzy bude. Uplynulý týden přinesl pro tuto skutečnost nezvratné důkazy. Naše ovály se probouzejí ze zimního spánku a čeští a slovenští plochodrážníci mají na svých kontech úvodní kolečka sezóny anno domini 2024.

 

Venku

Václav Milík trénoval v Krosně i v Debrecenu | foto laskavostí Václava Milíka

Sportovci Olympu vyrazili na soustředění do slovinského Krška. Od pondělí do středy zde trénovali Hynek Štichauer, Daniel Klíma, Jaroslav Vaníček, Jan Jeníček, Matouš Kameník a Jan Macek. Eduard Krčmář se bohužel nemohl uvolnit ze zaměstnání. Se svou dvěstěpadesátkou se ale k výpravě připojil Petr Marek.

V Žarnovici zase trénoval polský Gorzow. První tři dny se spolu s ním na ovál Městského stadiónu dostali také Martin Vaculík a Adam Bubba Bednář. Přítomnost elitních závodníků polské extraligy přilákala do ochozů slušný počet diváků. Svůj první letošní trénink si přitom střihnul také Jakub Valkovič.

Adam Bubba Bednář a Martin Vaculík prožili soustředění Gorzowa v Žarnovici | foto Petra Bednářová

Na ovál se dostal rovněž Václav Milík. Jeho Krosno trénovalo na svém domácím ovále v pondělí a v úterý. Vzápětí vyrazilo na třídenní soustředění do maďarského Debrecenu. Martin Vaculík se zase přesunul na Boll Camp do Goričanu. Šanci seznámit se s oválem, na němž začne letošní Speedway Grand Prix využil rovněž Jan Kvěch.

 

Doma

Pardubice začaly v úterý s přípravou svého oválu | foto AMK ZP Pardubice

V úterý vyjela na svítkovský ovál těžká technika, aby po zimní pauze srovnala trať. Není divu, Pardubice budou už přespříští sobotu hostit šampionát Evropy družstev. Chystá se také pražská Markéta. Otevře celou sezónu prvním přeborem v úterý šestadvacátého. A zítra má hostit první trénink. V úterý se má trénovat taktéž v Chabařovicích.

A v neděli si Poznaň pospíšila s informací, že její sedmnáctiletý závodník Mateusz Latala podepsal za extraligový Slaný první zahraniční kontrakt své kariéry.

České jaro nepřeje tréninku pro světové ledy

Chocenice – 8. března
Paní Zima je pěkná potvora. Mrazivými polibky vábila ledaře už v listopadu, aby se jim vysmála tradiční vánoční oblevou. V lednu je sváděla dalším ledařským objetím, ale brzy jim dala zase pořádně košem. Na našem kontinentu se konal jediný podnik, a sice evropský šampionát v Sanoku. Andrej Diviš v něm skončil desátý. Nyní jej čekají dva závody mistrovství světa, jenže trénovat na ledě je možné se stejným efektem jako v matematice dělit nulou.

 

Andrej Diviš (uprstřed) půjčil v Sanoku svůj druý motocykl Radku Hutlovi, čemuž přihlíží mechanik Martin Běhal | foto Robert Růžička

„Plus patnáct,“ vrací se Andrej Diviš do Sanoku. „Byl měkkej led. Jelo se bez tréninku a byl z toho desátej flek. Zima letos nejdřív vypadala slibnějc, ale zase nic.“

 


Světové závody mají doplněné startovní listiny:

V Inzellu pojede s divokou kartou Benedikt Monn, coby náhradníci další domácí Franz Mayeerbüchler a Christoph Kirchner. V Heerenveenu bude s šestnáctkou Simon Reitsma. O sedmnáctce a osmnáctce se rozhodne při pátečním Poháru Roelofa Thijse.


 

Andrej Diviš skončil v Sanoku desátý v ledařské Evropě | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Ledařská sezóna byla kratinká jako nikdy. A do jejího vyvrcholení zbývají prakticky pouze dva mítinky ranku světového šampionátu. Za čtrnáct dnů v Inzellu a po Velikonocích v Herenveenu.

„Teďka je velká pauza,“ přemítá Andrej Diviš. „Připravuju motorku. Zítra mám v Kramolíně bagrovat, svezu se na krosce. Tady je jaro, klucí už jezdí i na silnici.“

Silnice, byť v závodní obdobě lákají i prozatím posledního českého šampióna na ledové dráze. „Sajdkáru už nemám,“ připomíná své nedávné aktivity. „Ale přemýšlím, že bych jel nějakého starého silničáka…“

Nástup v Sanoku | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Za Jánem Danielem…

Žarnovica – 7. března
Neviděl jsem ho nikdy na vlastní oči závodit. Nepamatuju si éru, kdy AMK Žarnovica bušil na brány československé extraligy. Když ji rozbil, vnímal jsem plochou dráhu ještě hodně okrajově. Coby teenagera posedlého závodním motorismem mě tehdy uchvacovala spíše pestrobarevná auta. Na stále sterilnějších okruzích, úzkých cestách rychlostních zkoušek, serpentinách vedoucích nahoru až kamsi k samotnému nebi či na terénních tratích. Dělilo nás přece jen devatenáct let. Přesto se stal člověkem, jehož jsem si nesmírně vážil. A budu i nadále, byť se dnešního rána jeho oči již neotevřely.


Závodní příběh Jána Daniela


Od ploché dráhy neodešel nikdy. Vznik Speedway Clubu Žarnovica jej dostal opět do centra pozornosti. Trénoval nové adepty, ale také koučoval družstvo na různých úrovních. Včetně extraligové. Slovenský klub se sem vrátil v minulém desetiletí. Nejprve ve své vlastní režii, nakonec v holportu s Vladimírem Vopatem coby SC INTERTEAM.

Byl to úděl, to vám povím! Článek jsem měl hotový. Všichni ostatní manažeři se mi již se svými aspiracemi svěřili. Ale jemu se ne a ne dovolat. Brzy ale displej mobilního telefonu rozsvítil jeho příchozí hovor.

S klukovskou bezprostředností se omlouval, proč hovor předtím nezvedl. Býval často v Hroně. Pochopitelné, tato řeka vás chytí za srdce. Tedy pokud jej máte na správném místě. Anebo se díval na závody Maťa Vaculíka. Aby si je užil, potřeboval svou klidnou samotu. Tomu se dá také rozumět.

V extralize si užíval triumfy i zklamání. Neztrácel glanc. I po strašlivém výprasku zůstával nad věcí. Odrazil špičkování, že nebude nasazováním žolíka zatěžovat klubovou kasu. Snesl kritiku. Diskutoval objektivně. Nepotřeboval se urážet a nafukovat se jako horkovzdušný balón čí se dokonce uchylovat k výhrůžkám. Moudrý muž.

Ten extraligový titul nakonec nepřišel, byť k němu karty byly rozdány skvěle. Tak to prostě chodí. Nejen na ploché dráze, ale také v životě. Korunovat dlouhé úsilí na absolutním piedestalu není jen tak. Dnes je sport levých zatáček jinde než v sedmdesátkách. Dobýt titul v české extralize není rozhodně jednoduchý úkol.

A jeho příběh stál i bez té zlaté medaile za to. Na to vezměte jed! Svatý Petr ví svoje. Dnes nad ránem jej vítal u své brány. Proto ten minulý čas, v němž je želbohu třeba pokračovat i nadále.

 

Naposledy jsme se potkali loni v Liberci. V sobotu měl plné ruce práce při organizaci kvalifikace o SGP v Žarnovici. Přesto přes noc cestoval do Liberce spolu s Filipem Kasanem, aby viděl jeho závodní debut za řidítky stopětadvacítky.

Za otázku, jak se má, bych si nafackoval. V plochodrážních kuloárech se ví všechno strašně rychle. I to zlé. Ale on se stoickým klidem řekl název své diagnózy, z níž naskakuje husí kůže. Jakoby jen stonal s rýmičkou.

Pral se, bojoval. Jenže tenhle soupeř nehraje fér.

Ján Daniel mu dnes nad ránem podlehl.

V červenci by mu bylo čtyřiasedmdesát.

 

Jaro buší do oken. To bílé na zeleném trávníku nejsou sněhové vločky, ale květy sněženek a bledulí. Tvrdou zemi prorazily i hlavičky devětsilů. Srdce prahne touhou složit je do kytice a vzít je do Žarnovice.

Položit na stoleček, který tam máš na zábradlí u sjezdu do depa. Odtud jsi krásně viděl na ovál. Sledoval jsi své svěřence nejen při závodech, ale i při jejich prvních krůčcích. A dával jsi mě opisovat výsledky nebo další nasazení, když jsem se někde v depu zase zakecal.

Nikdy na Tebe nezapomenu. Rozhodně nebudu jediný. A nepřestanu o ploché dráze psát dál, aby se ti to pořád líbilo. Ostatně tvé zážitky jsou stále živé. Až se jednoho dne nahoře potkáme, bude, co rozebírat.

 

Čest Tvojí památce. Upřímnou soustrast pozůstalým.