Plzeň – 7. 10. 2004
Barva zlátnoucího listí v okolí plzeňských Borů ve středu korespondovala s náladou pardubického béčka. Nejenže vyhrálo poslední závod letošní první ligy, ale nakonec na pomocné body i celou soutěž. Třetí místo za pražskou Markétou stačilo Plzni k celkovému stříbru a tím i k vyzvání Mšena, posledního týmu vyšší ligy, k baráži o účast v extralize 2005.
Praha, Pardubice či Plzeň?
Zadání úkolů pro poslední prvoligový závod bylo prosté. Pardubice musely k zisku celkového zlata vyhrát. Plzeňákům stačilo druhé místo se současnou podmínkou porážky východočeského družstva. Jejich hlavním motivem však byla baráž. Dostačujícím ziskem pro ni byly alespoň dva tabulkové body. Ani Praze, ani Mšenu už o vylepšení pozice v průběžné tabulce nešlo. Nicméně Pražané jsou družstvem, které nerado prohrává, zatímco Mšeno mohlo plnit úlohu jakési páté kolony. Kdyby se jim totiž podařilo odsunout domácí na poslední místo, na překonání pauzírujícího Slaného by Plzni mohly scházet pomocné body. A tím by se baráž vrátila do pozice hypotetického článku plochodrážních pravidel.

Pakliže se však některé z předpokladů nenaplnily, pak jedině ten o aktivní roli Mšena. V prvé sérii totiž dokázal bodovat pouze Věroslav Kollert třetím místem v rozjížďce s číslem jedna. Jezdící kouč František Liebezeit přišel o stejné umístění díky pádu ve čtvrté jízdě. Stalo se tak v první zatáčce posledního kola. A by zkušený jezdec znovu bleskově vsedl na svůj motocykl, ztrátu už logicky dohnat nemohl. Čtvrté místo pak v úvodní pětině obsadil nejen Zdeněk Šuranský, ale překvapivě i Filip Šitera. Skokan roku, jak bývá plochodrážními fandy někdy přezdíván, špatně odstartoval do juniorské jízdy. Tím pádem bylo rozhodnuto.

Mšeno tedy stálo mimo bitvu o vítězství. Zbylé celky se jí však zúčastnily s o to větší vervou. Jako první do ní vstoupil Radek Smolík, ovšem způsobem, jakým si nemohl přát. Porucha zapalování mu zabránila by jen přejet startovní čáru první rozjížďky. A tak nic nestálo v cestě pozitivně naladěnému Antonínu Gallianimu. Záhy ukázal výfuk Martinu Málkovi, hostujícímu za Plzeň, i Věroslavu Kollertovi.

Už vzápětí se však prosadili domácí. Rutinér Petr Vandírek triumfoval ve stylu start – cíl. Třetí rozjížďka viděla vítěze ze třetího klubu. Nejlepší start předvedl Tomáš Suchánek. A jak známo, v takových případech už většinou není, co řešit. A nebylo ani tentokrát. Na Zdeňka Simotu si totiž vyšlápl Luboš Tomíček. V prvém oblouku se drze vecpal pod Plzeňáka. Na rovince klesl zpět, ale nakonec se ve třetím kole přece jen prosadil na druhé místo.

Pražskou věc ve čtvrté jízdě pojistil Richard Wolff. Díky jeho brilantnímu vítězství šla Markéta do průběžného vedení. Za Pražanem odstartoval Vladimír Višváder. Ovšem rychlost jeho motocyklu nebyla v přímé úměře k jezdcově nasazení. A tak jej v prvé zatáčce vystřídal Marián Jirout, ve druhé i František Liebezeit. Nebýt jeho zmiňovaného pádu, Plzeň by vyšla naprázdno.

V čele tak byla Praha s dvoubodovou převahou nad Plzní a Pardubicemi. Avšak dvě následující rozjížďky jí dokonale nevyšly. Nejprve Michal Matula neviděl cíl, vzápětí Antonín Galliani neudržel za sebou útočícího Filipa Šiteru. Ten stejně jako při svém úvodním vystoupení nezvládl startovní manévr. Z prvé zatáčky vyjížděl jako poslední. Zpočátku se nezdálo, že by si své postavení měl vylepšit. Až ve druhé zatáčce předčil Petra Vandírka, jehož na stejném místě o kolo dříve objel Antonín Galliani. Jenže mšenský junior se s jedním bodem nespokojil. V nájezdu do třetího kola byl rychlejší než Pražan jedoucí na druhé příčce.

Žádné nervy si však v úvodních jízdách druhé série nepřipouštěli Pardubáci. Jak Tomáš Suchánek, tak Marián Jirout začali udávat tempo již s vylétnutím startovní pásky. Počínaje rozjížďkou s číslem sedm se to však začalo otáčet. Radek Smolík se v prvém oblouku propadl z druhé pozice za Richarda Wolffa. Na čele úřadoval Zdeněk Simota, avšak vzápětí Vladimír Višváder protnul metu až na třetím místě. Porazil však Hynka Štichauera a Plzeň tak od Pardubic dělil jediný bod.

Do čela se však vrátila Markéta. Luboš Tomíček totiž předvedl skvělou stíhací jízdu z posledního místa po startu. V prvém oblouku předjel Hynka Štichauera, ve druhé Vladimíra Višvádera. Vedoucí Věroslav Kollert však byl po výtečném startovním manévru mnohem větším problémem. Avšak ve druhé zatáčce třetího kola musel před zleva útočícím Lubošem Tomíčkem přece jen kapitulovat.

Boj o vítězství bez Plzně
Praha 15, Pardubice 14, Plzeň 13 a Mšeno 6. Takové byly průběžné bodové zisky před začátkem třetí pětiny. Právě v ní začal Plzni v boji o vítězství docházet dech. V rozjížďce s číslem devět si Luboš Tomíček odpustil jakýkoliv nervák. Své soupeře vodil od začátku až do konce.

Pardubice však pražský nápor zachytily. V deváté jízdě Marián Jirout ještě před prvním výjezdem objel Martina Málka. A vzápětí Tomáš Suchánek vyhrál i při svém třetím účinkování a stal se po třech sériích jediným neporaženým jednotlivcem. Pardubice tak dotáhly Prahu v průběžném pořadí. Svým způsobem jim pomohl rovněž Petr Vandírek. Richard Wolff totiž neodstartoval dobře. Z prvé zatáčky vyjel třetí, když překonal Věroslava Kollerta. To však bylo maximum. Petr Vandírek se předjet nenechal. Závěrečný útok v poslední zatáčce zmařil nekompromisním zavřením na mantinel. Jeho manévr měl dohru po průjezdu cílem a také v boxech.

Zbývající dvě rozjížďky série Plzni body už nepřinesly. Nejprve musel Zdeněk Simota opustit ve druhém kole jedenácté jízdy vedoucí pozici kvůli přetrženému primárnímu řetězu. A pak náhradník Karel Kadlec v nájezdu do posledního kola podlehl Jakubu Fabianovi. Bitva o zlatý věnec se tedy zúžila na Prahu a Pardubice. Po dvanácti jízdách to však bylo nerozhodně.

By Antonína Gallianiho natlačil ve druhém oblouku Zdeněk Simota na prkna a sebral mu tak vedení, po Plzeňákově odstoupení se pražský borec do čela vrátil. Hynek Štichauer byl druhý, stejně jako o chvilku později Radek Smolík. Toho však překonal Filip Šitera, jehož muziku však Mšeno netvrdilo. Bod Jakuba Fabiana tak na poslední chvíli udržel Prahu na stejné úrovni s Pardubicemi.

Nikdo z obou týmů definitivně nedokázal strhnout vývoj závodu ve svůj prospěch. V rozjížďce s číslem třináct se díky Petru Vandírkovi z vítězství radovali opět Plzeňáci. Luboš Tomíček se dokázal probít před Františka Liebezeita i Radka Smolíka, ovšem domácí veterán byl už nad jeho síly. V další jízdě se prosadil opět Filip Šitera, když v prvním výjezdu podjel Martina Málka. Boj o vítězství i tentokrát přinesl více Praze. Richard Wolff dokončil jako třetí před Hynkem Štichauerem.

Jenže v patnácté jízdě Pardubice šmahem vyrovnaly svou dvoubodovou ztrátu. Beznadějně poslední Michal Matula totiž ve třetím kole upadl. Rozhodčí Petr Ondrašík rozsvítil červená světla. Nicméně ani při repete se na dominantním sólu Mariána Jirouta nic nezměnilo. A Zdeněk Simota opět dorážel marně. Překvapivého výsledku jsme se dočkali vzápětí. Na čele se usadil Antonín Galliani a hned za ním Vladimír Višváder. A teprve potom Tomáš Suchánek. Jeho útoky však žádné výrazné zlepšení nepřinášely. Až náhlý nájezd spodní stranou předposlední zatáčky posunul pardubického borce na druhou příčku.

Před poslední pěticí jízd byla skóre Prahy a Pardubic vyrovnána na devětadvaceti bodech. Sedmnáctá jízda však přinesla pád Jakuba Fabiana. A Radek Smolík z přerušení vytěžil vskutku maximum. Zatímco prve překonal Vladimíra Višvádera až v prvním výjezdu, tentokrát mu ujel už po vylétnutí pásky. Přes Plzeňáka se za Smolíkův deflektor v prvním oblouku probil takticky nasazený Filip Šitera. Avšak Pardubák jel mistrovsky. Na dráze se orientoval podle stínu mšenského juniora, který mu ostře zapadající sluníčko kreslilo před motocykl. A tak byl každý útok Filipa Šitery de facto zmařen už v zárodku.

Na pradubický trhák zareagoval v rozjížďce s číslem sedmnáct Richard Wolff. V první zatáčce sice neuhlídal Zdeňka Simotu, ovšem druhou příčku udržel až do cíle. A Hynek Štichauer bral bod až po dalším lehkém pádu Františka Liebezeita ve třetím kole. Uzmutí jednoho bodu však bylo to poslední, co Pardubice pražské Markétě dovolily. V předposlední jízdě ukázal Marián Jirout další velikánské sólo, jemuž Antonín Galliani jen přihlížel.

Pardubice tak vedly už o tři body, což na vítězství už samo o sobě teoreticky postačovalo. Tomáš Suchánek se však nespokojil s žádným kompromisem. By mu Filip Šitera ujel už po startu, druhou příčku si nenechal vzít. Ke vší pražské smůle se Luboš Tomíček musel probíjet opět z posledního místa. Tentokrát však stihl pouze v nájezdu do druhého kola předjet Petra Vandírka. I když Filip Šitera svou poslední jízdu vyhrál, postaral se o tragikomickou tečku za celou ligou. Po průjezdu cílem si totiž v zatáčce ustlal. Škodu na motocyklu později vyčíslil na dvacet tisíc.

A tak si Pardubice ze západu Čech odvážely skutečně všechno, co mohly. Nejen čtyři tabulkové body, ale také vítězství v celé lize. Ústředním mottem většiny rozhovorů se však stalo druhé místo Plzně. A ve všech pádech se tak skloňovala baráž. To ovšem ještě nikdo nemohl tušit, jak se věci vyvinou. S napětím očekávaný prolínací závod tak po hození ručníku do ringu Mšenem zůstal i nadále nenaplněným odstavcem plochodrážních řádů.

Komentáře hlavních protagonistů
„Náladu jsem si spravil v tý poslední jízdě,“ řekl při balení svého boxu Radek Smolík. „Dnes to totiž byla jediná dobrá rozjížďka. V první jízdě mě hned na startu upadl konektor u cívky. Pak jsem se nemohl na druhý motorce srovnat. Nebylo to ono. Sedl jsem tedy na tu první a s ní jsem se skamarádil. Potom jsem se naštval a šlo to líp. Bohužel až tu poslední rozjížďku. Filipa jsem si hlídal podle stínu na dráze. První zatáčku jsi musel jet proti sluníčku naslepo. Vymejšlet něco se dalo jedině v zatáčce u depa. Hlavně, že se dařilo i ostatním a vyhráli jsme. Nejen dneska, ale i celkově.“ Proskočily hlasy, že bychom Radka Smolíka na oválech v sezóně 2005 už neměli vídat… „Nejsou peníze, je málo závodů,“ povzdechl si pardubický závodník. „Teď nebudu dělat žádný unáhlený závěry. Kdyby se ale tak našel nějaký kloudný sponzor… Každopádně pojedu ještě v Murecku.“

„Dneska jsem to podělal já,“ sypal si na hlavu popel Richard Wolff. „Omlouvám se klukům. Pro devět bodů jsem sem nepřijel. Ale vůbec jsem do nedoladil. Naštěstí Luboš s Galičem jeli dobře. V poslední sérii na nás však Pardubice naskočily. Druhý místo je však dobrý, neudělali jsme ostudu.“ A co jeho incident s Petrem Vandírkem? „Normálně jsem ho čistě objížděl,“ komentoval situaci Richard Wolff. „On mě však vyprasil na prkna. Kdybych neklapnul, musel bych pravou rukou a hákem jet po prknech. V depu mi pak vytelil dělo. Ještěže jsem měl přilbu. Prát se s ním nebudu. Ale nechápu, že někdo někoho sprasí a pak mu ještě přijde dát na držku.“

„Štve mě ta poslední rozjížďka,“ ulevil si po závodech Petr Vandírek. „Ta je snad za trest. Uděláš nejvíc bodů a pak je ztratíš. Jenže dnes jsem se trápil a nešlo mi to. Doufám, že Mšeno vyzveme k baráži. Ale stejně asi skončím. Možná. No, ještě uvidíme…“ A jak plzeňský matador viděl onen incident s Richardem Wolffem? „Když jako kluk přišel před lety na Markétu, bylo to pane Vandírek tam, pane Vandírek sem,“ reagoval. „Se vším jsem mu poradil a on mi teď řekne, že jsem prase! A jede, když je rychlejší, ale já mu přednost dávat nebudu. To je plochá dráha. Já to jezdím pro zábavu, on je profík a měl by mě porážet. A a váží slova. Ve Mšeně jsem taky jel normálně a on to pode mě fláknul!“

„Docela dobrý,“ vystihl závod Zdeněk Simota. „I když mi táhla spojka a nemohl jsem odstartovat. Potřeboval bych nějakýho otroka, aby držel tu motorku. Nohama jsem to nemohl udržet. A jednou mi prasknul primární řetěz. Tři body mi tak schází, měl jsem mít dvanáct. Mistři sice nejsme, ale baráž jedeme, a to je hlavní. Poslední závod to není, měl bych ještě jet na jeden do Anglie.“

„Závody to byly docela pěkný,“ prohlásil Filip Šitera, aby se vzápětí dotknul svých dvou extempóre. „Až na tu první jízdu a poslední dojezd cílem. V první jízdě jsem startoval ze čtyřky. Byl tam písek a já se zahrabal. Nikdo tam dnes neodstartoval, ta čtvrtá dráha je tady hrozná. A ten závěrečnej pád? V nájezdu byla hrozná díra. Chytil jsem ji předním kolem. Zasekly se mi řidítka, přelítnul jsem a už to bylo. Škoda na motorce je asi tak za dvacet tisíc. Ale jinak jsem měl samý lepší pozice na startu, takže jsem bodoval. Z tý čtyřky jsem jel zase až v poslední jízdě a to už jsem se před Radka nedostal.“

38

3 3 3 2 2

13

2 3 2 3 3

13

2 0 2 0 1

5

E 1 2 1 3

7

34

3 1 3 3 2

12

1 R – X –

1

3 2 1 1 2

9

2 3 3 2 1

11

1 X

1

28

1 1 – 1 1

4

1 3 E 2 3

9

3 0 2 3 0

8

2 2 1 2 0

7

0

0

20

0 L 0 0 –

0

1 2 0 1 1

5

0 2 3 3 2 3

13

0 1 1 0 0

2

Aktuální prvoligová tabulka:

Foto: Pavel Fišer

Praha – 19. října
Ačkoliv ještě nedozněly dozvuky skandálu ohledně vycouvání Mšena z baráže, začíná se jednat o rozšíření vyšší soutěže na pět celků. Včera se sešli zástupci Českého svazu ligových družstev, aby projednali start Mšena v extralize 2005. Jak už bývá v české ploché dráze v podobných případech bohužel zvykem, žádná zpráva pro média ze schůzky nevzešla. Nicméně magazín speedwayA-Z přece jen zjistil některé podrobnosti.
Vedle Mšena, jenž svůj nárok startovat v extralize i bez baráže opírá především o morální právo dané zásluhami o rozvoj české ploché dráhy, patří k zastáncům zvýšení počtu družstev ve vyšší soutěži také pražský Olymp. Těsné vazby šéfů obou klubů, Petra Ondrašíka a Vladimíra Wasyliwa, lze vypozorovat už delší dobu.

Naproti tomu ve Slaném, kde měli včera klubový výbor, údajně nejsou myšlence rozšíření extraligy příliš nakloněni. Protože Evžen Erban, předseda ZP Pardubice, dlí v současné době na kongresu FIM, nebyl na zasedání Českého svazu ligových družstev zastoupen hlas mistrovského celku. Stejně tak chyběli Plzeňáci, protože nejsou členem tohoto seskupení. Západočeský klub však minulý týden deklaroval expanzivním snahám své jednoznačné ne.

By na kongresu FIM je také Miloslav Verner, prezident VV SPD, na přání Petra Ondrašíka se dnes uskutečnila schůzka VV SPD s kluby – účastníky seniorských soutěží družstev v letech 2004 a 2005. V době uzávěrky tohoto článku však ještě nebyly k dispozici žádné bližší údaje. Jasné je pouze to, že o konečné podobě soutěží má pravomoc rozhodnout jedině valná hromada ploché dráhy. A ta se uskuteční 30. října v Praze.

Svůj názor na téma rozšíření extraligy 2005 mohou vyjadřovat také čtenáři magazínu speedwayA-Z, a už prostřednictvím vloženého komentáře nebo v naší anketě. ZDE