Archiv autora: Antonín Škach

Ostatní závody

Veteráni vjeli na dráhu jako první

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 23. července
V sobotu se na mariánskolázeňském pískovém ovále uskutečnil podnik mistrovství Evropy plochodrážních veteránů. Diváci, kteří dali přednost tomuto závodu před Divišovem nebo Libercem, nemuseli litovat. Stali se svědky dvaceti skutku dramatických jízd, ve kterých mnozí z jezdců předvedli až nečekané nasazení a odvahu. Ve třídě dvouventilových strojů nakonec triumfoval Angličan Garry Smith před Němci Ernstem a Greiselem. Na stupně vítězů pro čtyřventily se vešli pouze jezdci hájící britské barvy. Zvítězil John Hartley před Paulem Evittsem a Maurice Jonesem.
Brány lehkým deštíkem zkrápěného stadionu přivítaly v časném sobotním odpoledni první návštěvníky. Těch pravda ze začátku nebylo mnoho, ale ještě v průběhu závodu se jejich počet o něco rozrostl, takže v konečném výsledku a s ohledem na ojedinělou termínovou kolizi a menší nepřízeň počasí se dalo hovořit o důstojné divácké kulise.

Oproti minulým ročníkům byla letošní jezdecká účast méně hojná. Startovní listina, která dříve čítala kolem padesátky jezdců, se letos smrskla na pouhých jednadvacet jmen. Nicméně z favoritů nechyběl prakticky nikdo, takže se tento fakt nikterak výrazně nepodepsal na kvalitě závodu. Na startu se neobjevil například Oswald Lasarzik, přestože jeho zelená Jawa stála v depu. Angličan Mick Cook s manželkou byli tentokráte v Mariánských Lázních pouze jako diváci a ve startovním poli chyběl i Rakušan Anton Wannasek. Přesto se parkoviště závodních strojů jen hemžilo známými tvářemi ostřílených harcovníků. Za pohled stála i burza starých plochodrážních speciálů a nezbytných náhradních dílů.

Když přišel na řadu slavnostní nástup, umoudřilo se i počasí a ze zamračeného nebe přestalo kapat. Stejně jako v loňském roce se závod musel obejít bez účasti českého jezdce. I když Němec Petr Dejmek, který jezdil dříve také pod rakouskou vlajkou, nemá do Čecha nikterak daleko. Jeho mluva je stejně česká jako jeho jméno.

Právě Dejmek se stal smutným hrdinou první jízdy kategorie dvouventilů. Porucha motoru na protilehlé rovince ho vyřadila nejen z této rozjížďky, ale rovněž definitivně ukončila jeho účinkování v celém závodě. “Je to v p…..! Zachrastilo v tom a byl konec. Hned v první jízdě!” znělo jeho vysvětlení vstříc přibíhajícímu mechanikovi. Do této úvodní jízdy, která se kvůli redukovanému počtu jezdců jela podle upraveného schematu o sedmi jezdcích, nejlépe odstartovala norsko-německá dvojice Jacobsen – Greisel. Jejich dominance však netrvala ani půl kola, když se kolem nich nádherným manévrem protáhl Angličan Garry Smith. Ten postupně zvětšoval svůj náskok a bez problémů si dojel pro šest bodů za první místo. Na čele druhé jízdy se po vyvedeném startu usadilo německé eso Hartmut Ernst, ale pak začal jeho motor stávkovat a veteránský exšampión se začal postupně propadat až na samotný chvost, který však k jeho štěstí představovala v této jízdě pátá příčka. Z vítězství se tak mohl radovat jeho krajan Jürgen Brückner.

Pak přišly na řadu čtyřventilové stroje. Po startu šel do čela velký favorit Angličan Maurice Jones. Tam však vydržel jen jedno kolo. Pak se přes něj přehnal jeho krajan a loňský vítěz Chris Hendriksen. Na třetí pozici projel cílem další z Angličanů Jahn Hartley. Jasným králem druhé jízdy se stal Paul Evitts, který rovněž hájil barvy britského království. O druhé místo svedli nádherný souboj Nor maďarského původu Miklos Nemeth a známý italský veterán Francesco Barbetta, který nakonec Nemethovi podlehl.

Po přestávce na úpravu dráhy vyjely na dráhu znovu dvouventilové stroje. Garry Smith opět nezaváhal a s obrovským náskokem si dojel pro dalších šest bodů. Na druhém místě dojel Greisel a po nádherném závěrečném útoku se na třetí pozici před svého krajana Briana Bassetta prosadil Brad Davis. V šesté jízdě se znovu potkali Ernst a Brückner. Zatímco se druhý jmenovaný pohodlně usadil na čele, musel se Ernst pracně probíjet přes dravého Jacobsena na druhou příčku. Ve třetí rozjížďce čtyřventilů na sebe narazili dva velcí kandidáti na vítězství Evitts a Hendriksen. Startovali vedle sebe a v nájezdu do první zatáčky se dostali do vzájemného kontaktu kolo na kolo. Uhnout nechtěl ani jeden. Hendriksen nakonec podržel plyn o něco déle a ve výjezdu ze zatáčky ukázal svému krajanovi záda. Na veterány to byl nevídaný souboj, do kterého nedokázal zasáhnout ani v cíli třetí Francesco Barbetta. V jízdě s číslem osm, tedy čtvrté jízdě čtyřventilů se odehrál další souboj v první zatáčce. V něm se ocitli Angličané Jones a Hartley. Starší Jones nakonec prokázal více dravosti a odvahy a z první zatáčky vyjížděl s mírným náskokem. Hartley byl však na rovinkách očividně rychlejší a ve druhém kole Jonese předjel.

Začátek třetí série připomínal úvodní jízdu závodu. Start se opět nejlépe povedl Jacobsenovi s Greiselem, ale za nimi jedoucí Smith si v nájezdu do druhé zatáčky vyšlápl nejdříve na Greisela a v tomtéž místě o kolo později i na Jacobsena. Ten nakonec ještě podlehl na cílové čáře útočícímu Greiselovi. Desátá jízda opět nepřinesla mnoho štěstí Ernstovi. Po nádherném startu si vypracoval velký náskok, který mu vydržel téměř celá čtyři kola. Leč v poslední zatáčce před cílem ho znovu zradil jeho motocykl. Zklamný německý jezdec nakonec za velkého aplausu diváků dotlačil svůj stroj do cíle a získal alespoň cenné dva body. V další jízdě se znovu utkali Jones a Hartley. Tentokrát měl lepší start Hartley, ale Jones se vnějškem dostal na první pozici, kterou před dotírajícím reprezentačním kolegou uhájil až do cíle. Chris Hendriksen si v další rozjížďce zopakoval své vítězství nad Evittsem.

Jízda s číslem třináct, která vloni připravila Hartmuta Ernsta o účast ve finále, mu letos přinesla o něco více štěstí v podobě hladkého triumfu nad Angličanem Haynesem a Franzem Greiselem. Garry Smith, který byl bezesporu nejvíce předjíždějícím jezdcem závodu, potvrdil toto pravidlo i v další jízdě, když ve druhé zatáčce podjel Brücknera a dostal se tak na první místo. Se čtyřmi triumfy ze čtyř jízd se stal nejlepším jezdcem ve své kategorii. O svou neporazitelnost přišel v patnácté jízdě Chris Hendriksen. Odolal sice mohutnému útoku Barbetty ve výjezdu z první zatáčky, ale o kolo později na tom samém místě už nečekaně rychlému Italovi podlehl. Ke konci jízdy mu ještě začal vypovídat službu motor a musel tak přepustit druhou pozici Johnu Freemanovi. V poslední rozjížďce základní části se počtvrté a ne naposledy utkali John Hartley a Maurice Jones. Hartley byl rychlejší a svého staršího kolegu porazil. Třetím místem si bez většího úsilí jistil finále Paul Evitts.

Po další úpravě dráhy přišly na řadu finálové jízdy A a B. Nejprve se jelo dvouventilové béčko. V něm triumfoval s obrovským náskokem Angličan Frank Yates před svým krajanem Davisem, skotským horalem Blackwoodem a dalším Britem Gommem. Slabou účast mělo finále B mezi čtyřventily. Po výjezdu z depa zhasl Nemethovi motor a i přes usilovnou snahu se ho už mechanikům nepodařilo nahodit. Jelo se tak pouze ve třech. Zvítězil John Freeman před Jürgenem Juckniesem, který se v posledním kole dostal přes Fuchse. Walter Fuchs je na dráze výraznou personou. Ne snad svými výkony, ale spíše svou postavou, která nabývá zejména v břišních partiích neplochodrážních parametrů torpéda. Přesto nikdy neošidí své jezdecké nasazení a na rovinkách předvádí nádherný předpisový styl jízdy.

Velice dramatické bylo finále A dvouventilové kategorie. Nejlepší start měl tradičně Jacobsen, ale vnějškem se přes něj přehnal Ernst a s nádherným stylem se usadil na čele. Do stíhací jízdy se za ním pustil Garry Smith a ve druhém kole jej na protilehlé rovince předstihl. V posledním kole se ještě Greisel posunul na třetí místo před Brücknera.

Mezi čtyřventily se nejlepší start povedl Jonesovi, ale za ním jedoucí Hartley nabral na rovince obrovskou rychlost a v nájezdu do druhé zatáčky Jonese doslova převálcoval. Na druhé místo se před Jonese ještě stačil prosadit Paul Evitts. Potvrdil tak jednoznačnou dominanci britských barev v letošním ročníku veteránů.

V rámci udělování cen vítězům na které dokonce vysvitlo slunce, předal ještě Jaroslav Juhan Garry Smithovi Zlatou přilbu Franty Juhana, jako vítězi memoriálu tohoto nezapomenutelného jezdce.

Zbývá jen dodat, že se letos Automotoklubu Mariánské Lázně opět podařilo uspořádat vynikající závody, které si na zdejším nádherném pískovém ovále již vybudovaly úspěšnou tradici. Těm k dokonalosti chybí snad jen účast českých barev, ale neopakovatelná atmosféra a množství ostrých soubojů na dráze byly dozajista dostatečnou odměnou pro věrné diváky a fanoušky.

Foto: Jiří Bayer


Dvouventily:
1. Gary Gerard Smith, GB
2. Jürgen Bruckner, D
3. Franze Greisel, D
4. Hartmut Ernst, D
5. Brad Davis, GB
6. William Haynes, GB
7. Jan Jacobsen, N
8. Tom Blackwood, SCO
9. Brian Baset, GB
10. Frank Yates, GB
11. Roy Gamm, GB

Čtyřventily:
1. John Hartley, GB
2. Paul Evitts, GB
3. Maurice Jones, GB
4. Chris Hendriksen, GB
5. Francesco Barbetta, I
6. John Freeman, GB
7. Jürgen Juckneis, D
8. Walter Fuchs, D
9. Mikols Nemeth, H

MČR Dvojic

Slaňáci okupovali stupně vítězů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 23. července
Slánské duo Patrik Linhart – Pawel Staszek získalo v sobotu na dráze v Divišově ceněný titul šampiónů republiky dvojic. Ve finálové části jim přálo štěstí. Bohumil Brhel a Luboš Tomíček z favorizovaných párů Olympu a Markéty byli vyřazeni po vzájemné kolizi v semifinálové jízdy. A osamocený Antonín Šváb pak sice ve finále zvítězil, ovšem v součtu bodů byli Slaňáci lepší. Na třetí místo se prosadili jejich kluboví kolegové Miroslav Fencl a Sebastian Ulamek spojení logem firmy PRO TEC. Jim sebral finálovou účast přetržený řetěz Miroslava Fencla. Ten si pak svůj pech částečně vynahradil triumfem v Memoriálu Josefa Leifra.

Postup o parník
První jízda skupiny A byla pro další vývoj vskutku určující. Antonín Galliani dokázal, že startovat umí dokonale i mimo šampionát juniorských družstev. A tentokrát mu v tomhle ohledu úspěšně sekundoval i Luboš Tomíček. A než byste řekli švec, pražský pár se usadil v čele. Richard Wolff výjimečně spojený s Karlem Průšou pod hlavičkou Mšena sice útočil, ovšem předjet se mu nepodařilo.

A junioři z pražské Markéty se tak rázem stali hlavními favority skupiny. Nesmírně důležitou se však pro ně stalo jejich druhé vystoupení. V něm totiž narazili na ambiciózní Sebastiana Ulamka s Miroslavem Fenclem v barvách PRO TECu. Nejlépe odstartoval Luboš Tomíček. V prvním oblouku rázně zaútočil Miroslav Fencl. A málem se ocitnul na zemi.

Upadnout se však podařilo Luboši Tomíčkovi ve výjezdu. Protože věděl, která bije, zůstal ležet. A rozhodčí Zdeněk Jansa rozsvítil červená světla a na opakovaný start nechal velkoryse najet celou čtveřici.

Také tentokrát měl Luboš Tomíček obdivuhodně bleskovou reakci na pohyb pásky. Jenže z prvního oblouku vyjížděl až jako poslední. Vedl Sebastian Ulamek, ovšem za ním to jen vřelo. Antonín Galliani s Lubošem Tomíčkem doráželi na vedoucího Poláka, avšak sami se museli bránit Miroslavu Fenclovi. Ten byl sice ve druhé zatáčce na druhém místě, ale vzápětí klesl na poslední.

Jenže ve třetím kole už definitivně překonal Luboše Tomíčka. A pak zasypával jedním nájezdem za druhým rovněž Antonína Gallianiho. Pražan vzdoroval a nakonec netradiční tři body za druhou příčku uhájil.

Jak pražská Markéta, tak především PRO TEC udávaly tón celé skupině. Sebastian Ulamek s Miroslavem Fenclem po výhře nad Markétou snadno rozdrtili Březolupy. Pak jim sebral bod Marián Jirout, který v prvním výjezdu patnácté jízdy objel Miroslava Fencla. Nakonec však PRO TEC porazil Mšeno 7:2, když Richardu Wolffovi s Karlem Průšou naměřil už od startu.

Se ztrátou pouhých dvou bodů tak Sebastian Ulamek a Miroslav Fencl vyhráli skupinu. Ve své podstatě o tom rozhodla právě popsaná rozjížďka s Markétou. Luboš Tomíček s Antonínem Gallianim totiž procházeli áčkem dle naprosto shodného scénáře.

Také je připravil o bod Marián Jirout. V rozjížďce s číslem jedenáct se mu podařilo odstartovat před Antonínem Gallianim. Zatímco Luboš Tomíček suverénně vedl, jeho kolega nenašel recept na předjetí Mariána Jirouta. A nakonec Pražané získali sedmibodové maximum na úkor Březolup.

Suma sumárum, hladký postup vyrovnaných párů. O tom, že dva jsou více než jeden se citelně přesvědčil Marián Jirout. Během svých čtyř vystoupení se musel sklánět pouze před Lubošem Tomíčkem a Sebastianem Ulamkem. Na postup do bylo málo, protože Hynek Štichauer nepřidal do společného měšce ani jeden bod. Mšeno se zase blýsklo pouze porážkou Březolup. A moravský pár bojující o bronz v šampionátu juniorských družstev ukázal výfuk pouze Hynku Štichauerovi.

Rozhodnutí pomocného kritéria
Zato skupina B přinesla dramatičtější podívanou. Pouze Pardubice a domácí Divišov se nezapojily do postupové hry. Jaroslav Petrák měsíc nezávodil a necítil se evidentně ve své kůži. Pavel Fuksa se zase ve vrcholném klání spíše jen rozkoukával. Jan Hlačina s Marco Müllerem začali synchronizovaným pádem v rozjížďce s číslem šest. Oba nasedli na své motocykly a pokračovali v jízdě.

Avšak stejně už byli oběmi Bohumila Brhela a Antonína Švába. Podobný průběh, by bez pádu, a stejný výsledek měly i divišovské duely s Rimini a Slaným. Pouze ze střetnutí s Pardubicemi vytěžili Jan Hlačina a Marco Müller sedmibodové maximum.

Roli favoritů začali od začátku hrát Bohumil Brhel s Antonínem Švábem hájící barvy Olympu a pražské společnosti MPM trading. Život jim zkomplikoval vlastně jen Krzysztof Stojanowski, obhájce dvou přecházejících titulů a letošní parák Filipa Šitery.

V rozjížďce s číslem dva nejlépe odstartoval Bohumil Brhel. Za ním však byl Filip Šitera. Krzysztof Stojanowski v první zatáčce překonal Antonína Švába a zařadil se i před svého druha. Rimini tak jelo na porážku MPM. To však bylo něco, co by Antonín Šváb překusoval jen nerad.

V nájezdu do druhé zatáčky se Antonín Šváb dostal před Filipa Šiteru. Dál už nemohl, protože Krzysztof Stojanowski byl k nepřekonání. Pro MPM Olymp však tohle byla jediná bodová ztráta. Jejich cestu do semifinále lemovala brilantní vítězství nad Divišovem, Pardubicemi a Slaným. Bod jim však mohl sebrat Jaroslav Petrák. Ten ve dvanácté jízdě vyjel z první zatáčky před Antonínem Švábem. A nebýt drobného zaváhání v nájezdu do posledního kola, asi by to tak zůstalo až do cíle.

O vítězi skupiny tedy nemohlo být sebemenšího sporu. Zato o druhou příčku se rozhořel nemilosrdný souboj mezi Slaným a Rimini. Patrik Linhart s Pawlem Staszkem měli zpočátku vrch. Rozpis jim přihrál do cesty nejprve snadnější soupeře. Slánské triumfy nad Pardubicemi a Divišovem tím pádem byly víceméně o povedených startech a vzorné párové spolupráci.

Rimini mezitím v rozjížďce s číslem osm rozdrtilo Pardubice. Do první zatáčky sice vjížděl jako druhý Pavel Fuksa, nicméně už na začátku rovinky byl Filip Šitera hned za svým kolegou. Klíčová však byla čtrnáctá jízda. Právě v ní na sebe narazily Rimini a Slaný. Její start vyšel nejlépe Pawlu Stazskowi.

Za jeho zády však prováděl s motocyklem pravé divy Krzysztof Stojanowski. Útočil ze všech sil a nedopřál svému vedoucímu krajanovi ani chvilenku oddechu. A v zatáčce u depa se ve druhém kole nakonec probil na vedoucí příčku. Patrik Linhart však udržel třetí příčku před Filipem Šiterou. A díky rozpisu se tak z párového vítězství 5:4 radoval Slaný.

Tohle se nakonec ukázalo jako nesmírně důležité. Na Slaný totiž v osmnácté jízdě čekali Bohumil Brhel s Antonínem Švábem. A by se po vylétnutí pásky ujal vedení Pawel Staszek, už v nájezdu jej dvojice MPM Olympu předčila jako jeden muž. Naproti tomu Krzysztof Stojanowski s Filipem Šiterou hravě odvedli ve dvacáté jízdě Divišov.

A právě díky těmto sedmi bodům vyrovnali slánský bodový účet. Řády v takovém případě jako první kritérium berou v úvahu výsledek vzájemného souboje. Ten měli lepší Slaňáci a díky jedinému bodu navíc se mohli chystat na semifinálovou rozjížďku.

Nečekané semifinálové rozuzlení
Nekompromisní rozpis šampionátu dvojic je sice atraktivní, nicméně dokáže být i pořádně krutý. O tom nás v Divišově přesvědčily semifinálové rozjížďky. Osud tomu chtěl, že na sebe narazily páry spřízněné klubovou příslušností. Nejprve Slaný a PRO TEC, poté MPM Olymp a Markéta.

Duel Slaného s PRO TECem byl jednoznačnou záležitostí. Sebastian Ulamek s Miroslavem Fenclem spolu výborně odstartovali. Skvěle zvládli i průjezd první i druhou zatáčkou. A odvrátili všechny počáteční útoky svých klubových kolegů Patrika Linharta a Pavla Staszka.

Ve druhém kole se zdálo, že je vymalováno. Ale ouha! Třicet metrů před cílem se na motocyklu Miroslava Fencla roztrhl primární řetěz. A protože slánská dvojice byla stále v závětří, okamžitě se kolem nešastného závodníka přehnala jako rozzuřený včelí roj. Vítězství jednotlivce je v tomto modelu závodu dvojic málo. Do finále tak postoupili Patrik Linhart s Pawlem Staszkem.

Druhé semifinále přineslo excelentní start Luboše Tomíčka. V nájezdu do první zatáčky se však do čela prosadil Antonín Šváb. Dopředu se dral i Bohumil Brhel. Jenže jeho nápor na Luboše Tomíčka skončil ve druhé zatáčce druhého kola vzájemnou kolizí a strašlivým nárazem do mantinelu.

Luboš Tomíček vyvázl z incidentu nezraněn. Horší to však bylo s Bohumilem Brhelem. Sanitka jej odvezla se dvěma zlomenými žebry a podezřením na frakturu bederního obratle do benešovské nemocnice. Při repete nešastné semifinálové rozjížďky Antonín Šváb lehce odvedl svého jmenovce Gallianiho. Postoupil tak do finále, nicméně už tušil, že sám tam proti Slanému má jen mizivou teoretickou šanci.

Druhá semifinálová jízda tak v podstatě určila i obsazení stupňů vítězů. V malém finále neměl Antonín Galliani proti spolupracujícím Sebastianu Ulamkovi a Miroslavu Fenclovi sebemenší naději. A ve velkém finále sice Antonín Šváb v prvém oblouku objel Pawla Staszka i Patrika Linharta. Těm by však titul mohl sebrat už jedině defekt nebo nějaká chyba. Jenže Slaňáci si dali pozor a zlato nepustili z rukou.

Spravená chu Miroslava Fencla
Miroslav Fencl si jasně uvědomoval, že nebýt prasklého řetězu, mohl být tam, kde jeho šastnější kolegové. Pak však konstatoval, že tak to prostě na závodech chodí. A beze stopy sebelítosti se jal řádit v nadstavbovém Memoriálu Josefa Leifra.

Jeho první semifinále se muselo opakovat. Hynek Štichauer totiž v první zatáčce třetího kola opustil díky pádu třetí příčku za Karlem Průšou a vedoucím Filipem Šiterou. Opakovaná jízda pak přinesla hladký triumf Karla Průši.

Za ním byl Filip Šitera. Ovšem ve třetím kole se jeho motocykl zastavil. A z postupu se radoval původně ten čtvrtý vzadu, Jan Hlačina. „Nevím, co se stalo,“ odtušil v depu Filip Šitera, pořádně naštvaný ze svého druhého těsného vyřazení za jedno odpoledne.

Druhé semifinále s přehledem ovládl Miroslav Fencl. Druhou příčku jistil Antonín Galliani, zatímco třetí Jaroslav Petrák putoval do malého finále. Bohužel se jelo jen ve třech. Richard Wolff pospíchal do Ruzyně na spoj do Anglie a sešlo i z účasti Patrika Linharta a dalších.

Malé finále se stalo jednoznačnou kořistí Filipa Šitery. Už po vylétnutí pásky ukázal výfuk Jaroslavu Petrákovi i Hynku Štichauerovi. A pak už nadešel čas pro další sólo Miroslava Fencla. Start patřil Antonínu Gallianimu, ovšem Slaňák se okolo něj přehnal z výjezdu první zatáčky jako žíznivá čára.

Druhý ročník Memoriálu Josefa Leifra byl opět báječnou tečkou za předchozím závodem. Nabízí se otázka, proč něco podobného nemůžeme vídat i jinde. Když podobný mítink zvládne zorganizovat malá skupinka fanoušků, proč ne fungující klub? Á propos, tradice vzpomínkového klání na velkého plochodrážního příznivce rozhodně nekončí. Magazín speedwayA-Z zaslechl, že organizátoři by třetí ročník chtěli uskutečnit ve Slaném. A tam si brousí zuby na finále jednotlivců…

Hlasy z depa
„Bylo to nečekaný,“ komentoval svůj titul Patrik Linhart. „Vůbec jsem nečekal, že vyhrajeme. To si asi uvědomím až zejtra ráno. Chvilku mi z toho hrkaj slzy, asi jsem citlivej. Je to můj první titul a jsem za něj rád.“ Co bylo pro jeho získání klíčové? „Rozhodl asi ten pád Bohouše a Luboše,“ řekl Patrik Linhart. „Nám ale všechno šlo bez chyb. Motorka jela super. Dnes ráno bych byl rád za bednu a teď je titul. Závodnický štěstí k tomu však patří. Já už znám, jak kvůli defektu o něco přijít, ale jak něco vyhrát, ještě ne. Mohlo by se to opakovat aspoň v juniorskejch družstvech. O to se postarám.“

„Mám z toho rozporuplný pocity,“ popisoval své rozpoložení po závodech Antonín Šváb. „Bohouš se mnou ty nejdůležitější rozjížďky nedojel. Mně závod vyšel ve všem. Chtěli jsme titul, ale větší zklamání pro mě je, že je Bohouš zmáklej.“ Vzápětí Antonín Šváb vyseknul poklonu pořadatelům. „Dráha je v excelentním stavu,“ řekl. „Znám ji dobře, protože
jsem tady s Tomášem Uhrem začínal jezdit.“ Druhý den čekala na Antonína Švába dlouhá dráha v Mariánských Lázních. „Chtěl bych vyhrát,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z. „Ale bude nás tam na to víc. Ve finále se může stát cokoliv. Pojedu na co nejlepší výsledek a zazávodit si. V Čechách se objevím zase ve Svitavách na první lize. Chci Mšenu něco přinést.“

„Smůla i štěstí,“ stručně hodnotil závod Miroslav Fencl. „Ve dvojicích mám už dva nebo tři roky smůlu. Loni upadl Patrik, letos mi v posledním kole prasknul řetěz. Ale všichni viděli, že jsme na titul měli. Ale tak už to na závodech bejvá…“ Slánský závodník pak suverénně zvítězil v Memoriálu Josefa Leifra. „Memoriál byl super,“ spravila se mu nálada. „Dvakrát jsem odfrknul, dvakrát vyhrál. Takže to byla vlastně docela povedená sobota. Snad to vyjde ještě v jednotlivcích…“


„Škoda tý jedný jízdy,“ litoval incidentu v semifinále Antonín Galliani. „Snad z toho Bohouš vyjde dobře. Začátek nám vyšel. Měl jsem dobrý starty. Byla tady těžká konkurence, ale jsem spokojenej. Bedna nám utekla o kousek.“ A jak vnímal Antonín Galliani své vystoupení v Memoriálu Josefa Leifra? „Dobrý,“ odpověděl ve stručnosti. „Potáhl jsem si to v tom matroši. Mohlo bejt líp, mohlo bejt i hůř. V zásadě je to však dobrý. Splnil jsem úkol.“

„Škoda, že Hynek udělal nulu,“ řekl magazínu speedwayA-Z Marián Jirout. „Já dělal body, ale nestačilo to. Dráha byla výborná. Na to že před tím pršelo suprová, pořadatelé se o ni postarali. Nejlepší by na ní bylo finále jednotlivců.“

„Nedařily se mi starty,“ posteskl si Martin Málek. „Když se mi povedl, prodrbal jsem to v zatáčce. V poslední jízdě mi navíc začala blbnout motorka. A najednou bylo po závodě. Budu muset zapracovat v garáži.“

Skupina A:    
1. PRO TEC Team   26
Miroslav Fencl 2 3 2 3 10(2)
Sebastian Ulamek 4 4 4 4 16
 
2. AK Markéta Praha   23
Luboš Tomíček 4 0 4 3 11(1)
Antonín Galliani 3 3 2 4 12
 
3. PDK Grepl Mšeno   16
Karel Průša 2 2 3 0 7(2)
Richard Wolff 0 3 4 2 9
 
4. ZP Pardubice 1   14
Marián Jirout 4 4 3 3 14
Hynek Štichauer 0 0 0 0 0
 
5. Mitas Březolupy   10
Martin Málek 3 2 2 E 7
Martin Gavenda 2 0 0 E 4(1)
 
Skupina B:    
1. MPM – Olymp Praha   27
Bohumil Brhel 4 4 4 4 16
Antonín Šváb 2 3 3 3 11(3(
 
2. AK Slaný   21
Pawel Staszek 3 3 3 2 11(2)
Patrik Linhart 4 4 2 0 10(1)
 
3. Rimini Speedway Mladá Boleslav   21
Filip Šitera 0 3 0 3 6(2)
Krzysztof Stojanowski 3 4 4 4 15
 
4. AK Divišov   13
Jan Hlačina 0 0 4 0 4
Marco Müller 2 2 3 2 9(1)
 
5. ZP Pardubice 2   8
Jaroslav Petrák 2 2 2 2 5
Pavel Fuksa 0 0 0 0 0

Pozn.: Při bodové rovnosti mezi Slaný a Rimini ve skupině B rozhodl o postupu vzájemný souboj.

Finálová skupina:

  SMF1 SMF2 MF FIN
1. AK Slaný 5     5
Patrik Linhart 3     2
Pawel Staszek 2     3
 
2. MPM – Olymp Praha   4   4
Bohumil Brhel   F/R   –
Antonín Šváb   4   4
 
3. PRO TEC Team 4   7  
Miroslav Fencl 4   3  
Zdeněk Simota E   4  
 
4. AK Markéta Praha   3 2  
Luboš Tomíček   F/R –  
Antonín Galliani   3 2 nbsp;

Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

2. Memoriál Josefa Leifra:

  SMF1 SMF2 MF FIN
1. Miroslav Fencl, Slaný   1.   1.
2. Antonín Galliani, Markéta Praha   2.   2.
3. Karel Průša, Mšeno 1.     3.
4. Jan Hlačina, Slaný 2.     4.
5. Filip Šitera, Plzeň E   1.  
6. Jaroslav Petrák, Pardubice   3. 2.  
7. Hynek Štichauer, Pardubice X   3.  

Pozn.: osmým účastníkem měl být Richard Wolff, ale hlavní závod se protáhl a on musel na letiště. Hynek Štichauer nahradil Luboše Tomíčka.

Vložené jízdy veteránů ze slovenského Zohoru (3 kola):
I – Jozef Slezák (Jawa), Lubomír Ďurica (Jawa), Roman Višváder (ESO)
II – Lubomír Ďurica (Jawa), Jozef Slezák (Jawa), Roman Višváder (ESO)
III – Jozef Slezák (Jawa), Lubomír Ďurica (Jawa)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Dvojic

Mistři vzejdou ze závodu postrádajícího kompromis

Divišov – 22. července
V souvislosti se zítřejším datumem řeší mnoho plochodrážních fanoušků velikánské dilema. Po bezmála patnácti letech se totiž na našem území jedou hned tři plochodrážní podniky v jediném dni. Volbu navíc ztěžuje fakt, že Mariánské Lázně, Liberec a Divišov jsou všechny tři vpravdě výjimečnými událostmi. Dlouhou dráhu vídáme v Čechách jednou do roka, premiéra nové dráhy má v našich podmínkách nádech malé science fiction a rovněž boj o ceněný primát v mistrovství republiky dvojic je nesmírně lákavý. Po zvacích článcích k Liberci a Mariánským Lázním, které v magazínu speedwayA-Z tento týden vyšly, přinášíme vyčerpávající divácký servis také pro Divišov.


Divišov letos slaví padesátileté jubileum od prvního plochodrážního závodu. A proto zítřejší mítink pojímá skutečně velkoryse. Vedle hlavního magnetu v podobě finále dvojic, chystá ještě plochodrážní výstavu, setkání veteránů a všechno nakonec završí nadstavbový Memoriál Josefa Leifra.

„Jakmile dopoledne přijedou veteráni, udělá se s nimi malé posezení,“ popisuje klubové plány jeho šéf Milan Hajný. „Pak by měli začít najíždět závodníci. Kolem druhé se otevře výstava. U toho bude vedení z Jawy a také někdo, kdo by měl nějaký vztah k Esu. Pak nastane ten obvyklý zmatek s odbavováním závodníků. Slavností nástup bude společný i s veterány. S nimi bude spíkr Míla Čmejla dělat rozhovory. Do přestávky vsuneme ukázku čtyřkolek. A nakonec se pojede Memoriál Josefa Leifra.“

Šampionát dvojic se už potřetí pojede dle britského systému, který nepřipouští kompromis. Díky bodovému klíči 4-3-2-0 nemůže nikdy nastat remíza. Protože dva jsou více než jeden, pouhé vítězství jednotlivce k úspěchu nestačí. Spolupracující dvojice na druhé a třetí příčce totiž inkasuje více bodů.

Desítka párů je rozdělena do dvou semifinálových skupin. V nich se střetne každý s každým. Nejlepší dva z každé skupiny pak zamíří do dvou semifinálových jízd. Ty určí
účastníky malého a velkého finále. Mistrem se pak stane dvojice s vyšším počtem bodů.

Jednoznačná odpověď na otázku, kde hledat favority, je nesmírně ošidná. Startovní listina je totiž vskutku nabitá. A sílu českých es v mnoha případech ještě zvyšují angažmá polských závodníků. Připočteme-li nekompromisní rozpis a technický ovál, máme zaučeno pořádné drama.

Vyrovnaný by měl konec konců být i druhý ročník Memoriálu Josefa Leifra, zapáleného fanouška a činovníka, který zemřel předloni na podzim. Jak magazínu speedwayA-Z řekl Petr Leifr, jeho syn, organizační výbor soukromého závodu nechtěl žádné eso, které by zválcovalo ostatní konkurenci.


Startovní listinu přirovnal k dramatické první lize nebo spíše k extralize v ryze českém pojetí bez cizinců. Osmička účastníků, jejíž poslední jméno bude známé až zítra, změří síly nejprve ve dvojici semifinále. A miniturnaj bude gradovat malým a velkým finále.

Petr Leifr se skupinou svých přátel už podruhé dokázal uctít památky svého otce, který jej ke sportu levých zatáček přitáhl. Obdivuhodná je především skutečnost, že slušné finanční prémie pro závodníky pocházejí z vlastních zdrojů pořádající party. Letos jim pomohla i mladoboleslavská firma Rimini. „Děkujeme Mílovi Vernerovi za sponzorský dar v podobě pohárů,“ vzkazuje do Mladé Boleslavi Petr Leifr.

Časový harmonogram:

prezentace jezdců 13:30
technická přejímka 14:00
trénink 15:00
rozprava s jezdci 15:15
slavnostní nástup 15:30
první jízda 16:00
Memoriál Josefa Leifra po skončení MR

Startovní listina:

PDK Mšeno 1 Karel Průša, 2 Richard Wolff
AK Markéta 3 Luboš Tomíček, 4 Antonín Galliani
ZP Pardubice 1 5 Marián Jirout, 6 Hynek Štichauer
Mitas Březolupy 7 Martin Málek, 8 Martin Gavenda
PRO TEC Team 9 Miroslav Fencl, 10 Sebastian Ulamek (PL)
Rimini Mladá Boleslav 10 Filip Šitera, 12 Krzysztof Stojanowski (PL)
Olymp Praha 13 Bohumil Brhel, 14 Antonín Šváb
ZP Pardubice 2 15 Jaroslav Petrák, 16 Pavel Fuksa
AK Slaný 17 Pawel Staszek (PL), 18 Patrik Linhart
AK Divišov 19 Jan Hlačina, 20 Marco Müller (D)

Oproti původním záměrů ubyli:

2 Jakub Hejral, PDK Mšeno Původní filozofie mšenského trenéra Antonína Kaspera staršího byla sestavit dvojici z domácích zdrojů. Za tím stála především snaha zvýšit počet kvalitních závodů pro své borce, jimž by angažmá cizinců vzalo další jezdeckou příležitost. Jakub Hejral si však počátkem měsíce zlomil ruku při pouáku v chorvatském Prelogu.
 
8 Vladimír Višváder, Březolupy Měl být vedle Martina Málka v sestavě Březolup. Na přání svého dlouholetého sponzora Alexandra Kopeckého, českodubského tvůrce motorů BM a uznávaného ladiče, však v termínu divišovského závodu pojede premiérové klání na nové dráze v Liberci.
 
16 Matyáš Hlaváček, Pardubice 2 Pardubický kouč Josef Laštovka patří k zastáncům kroků vedoucích k omezení počtu zahraničních jezdců v českých soutěžích. Proto i obě sestavy Pardubic na republikový šampionát jsou složeny z domácích závodníků. Matyáš Hlaváček však bohužel vypadl kvůli svému pádu při tréninku před juniorských šampionátem v Chabařovicích, při němž si pochroumal vazy v rameni.
 
17 Jiří Štancl, Slaný Původní záměr Milana Macha byl přivést na start také profesionála ze skotského Glasgow, jenž se letos začal opět pravidelně objevovat v české extralize. O účasti Jiřího Štancla ve slánské dvojici se spekulovalo už v zimě, nicméně nakonec se postavila proti termínová kolize s britskou Premier League.
 
17 Mariusz Puszakowski, Slaný Místo Jiřího Štancla byl nahlášen Mariusz Puszakowski. Ten oficiálně figuroval na soupisce až do dnešního rána. Nakonec však Milan Mach potvrdil středeční kuloární informaci, že borce důvěrně známého z české extraligy nakonec nahradí krajan Pawel Staszek. Mariusz Puszakowski totiž musí v pátek přátelské utkání v Rzeszowě a v neděli jej čeká důležité ligové kolo v Tarnowě.
 
20 Rony Weis, Divišov Závodník z německého Míšně rychle ztratil v Čechách nejen svou popularitu, ale prakticky přes noc se stal v jistých kruzích personou non gratta. Už zkraje roku přislíbil účast po boku Jana Hlačiny v divišovské dvojici. Pak rázem bez slůvka omluvy kontaktoval Liberec a potvrdil svůj start v tamním pouáku. Nakonec se neobjeví ani tam, aniž by se i v tomto případě obtěžoval svou rezignaci sám předem ohlásit.
 
21 František Liebezeit, Divišov Jezdící kouč, který loni dovedl Mšeno k nejlepším výsledkům v extralize, nedostal důvěru členské základny klubu pro práci v jeho výboru. Rozhodl se tedy Mšeno opustit, nicméně stále nemůže dosáhnout rozumné dohody s klubem. V lize proto za něj nenastupuje. Živnou půdu pro své ideály našel v Divišově a nakonec vyslyšel jeho nabídku na post náhradníka. Když však Věroslav Kollert ohlásil termín svého závodu, dohodl se s Divišovem, že pojede v Liberci. Tam má zaručenou účast ve všech jízdách, navíc kousek odtamtud bydlí.

2. Memoriál Josefa Leifra:

účastníci: Luboš Tomíček, Olymp Praha
  Antonín Galliani, Markéta Praha
  Filip Šitera, Plzeň
  Richard Wolff, Olymp Praha
  Jan Hlačina, Slaný
  Miroslav Fencl, Slaný
  Jaroslav Petrák, Pardubice
  o osmém jezdci se rozhodne na místě
čísla: budou vylosována na místě
systém: dvě semifinále, malé finále a finále

Foto: Pavel Fišer

MČR Na dlouhé dráze

V Mariánských Lázních se bude závodit celý víkend

Mariánské Lázně – 21. července
Nadcházející víkend se v Mariánských Lázních sejde početná skupinka jezdců z celé Evropy, aby hned dvěma závody oživila jediný kilometrový ovál v České republice. V sobotu se utkají veteráni v závodě Evropského šampionátu a v neděli budou diváci svědky bojů o titul v mezinárodním mistrovství České republiky na dlouhé dráze.


Sobota 23.7. ve 14:00 – Mistrovství Evropy veteránů
Závody veteránů se staly v Mariánských Lázních nádhernou tradicí a našly si i početnou skupinu fanoušků. Ve startovní listině figurují vždy zástupci mnoha zemí, od Maďarska po Nový Zéland. Závody jsou rozděleny do tří kategorií – na třídu dvouventilových strojů, čtyřventilových strojů a sidecarů.

Mezi dvouventily bude největším lákadlem duel dvou německých jezdců – Hartmuta Ernsta a Franze Greisela. Do něj by měli promluvit i Nor Jan Jacobsen či Angličan Garry Smith. Ve třídě čtyřventilových strojů se zase očekává souboj Britů. Maurice Jones a Chris Hendriksen patří k největším favoritům, ale do boje o čelní příčky by jistě rádi promluvili i John Freeman nebo Paul Evitts, jehož bratr Neil byl v osmdesátých letech velikou britskou hvězdou. Černým koněm závodu bude stylově jedoucí Němec Oswald Lasarzik.


Neděle 24.7.ve 14:00 – Mezinárodní mistrovství České republiky
Již potřetí za sebou se v Mariánských Lázních uskuteční znovuzrozený domácí šampionát na dlouhé dráze. Kvůli naší nedostatečné jezdecké základně v této disciplíně je startovní listina tradičně doplněna závodníky z ciziny, což přineslo i značné zatraktivnění celých závodů.

I letos budou k vidění zajímavá jména. Na stratu se objeví například evropský finalista Alessandro Milanese z Itálie, který vloni skončil v našem šampionátu na třetím místě. Zkušenosti z finále mistrovství světa má za sebou Nor Kenneth Borgenhaug, který do západních Čech přijede se svým reprezentačním kolegou Kimem Mortensenem.

Z dánských jezdců se objeví Tim Korneliussen. Nemohou chybět ani zástupci země dlouhé ploché dráhy – jezdci Německa. Z nich se na start postaví např. bývalý evropský finalista Klaus Gardemann, dále Roberto Haupt, Rony Stüdemann, Martin Ernst nebo plavovlasý Hermann Zausinger.

Českým divákům se poprvé představí i Nynke de Jong, jediná dívka ve startovním poli. Tato drobná blondýnka patří v Německu i Holandsku k uznávaným jezdcům. K jejím úspěchům patří například čtvrté místo v kvalifikaci mistrovství světa.

Proti těmto borcům se postaví sedmička jezdců v našich barvách v čele s Antonínem Švábem a Zdeňkem Schneiderwindem. Po jejich boku se objeví loňský šampión Pavel Ondrašík, Richard Wolff, Jaroslav Pták, Karel Kadlec a svůj comeback slavící explzeňák Marek Čejka. Loni pátý Petr Vandírek ztroskotal na nemalých ekonomických nárocích této disciplíny a o reprízu se bohužel nepokusí. Na dlouhé dráze se letos neobjeví ani Josef Franc a Adrian Rymel. Závod bude hlavním nominačním kritériem pro světový a evropský šampionát 2006.

Galerie největších favoritů – veteráni:
Hartmut Ernst
Tento německý závodník býval v minulosti oporou reprezentace bývalé NDR. Mezi jeho největší úspěchy patří zisk domácího titulu na krátké dráze a celá řada medailí ze slavného Bergringu v Teterowě. Čeští diváci jej mohou znát i z Pardubic, kde startoval třikrát na Zlaté přilbě. Po delší závodnické pauze se pustil do závodů veteránů, kde se brzy stal absolutní špičkou. Dokázal získat titul mezi čtyřventily i dvouventily. Jeho excelentní styl jízdy bere diváka za srdce. Za zmínku stojí i jeho motocykly. Na jednom brázdil ovály mistr světa Alois Wiesbóck a na druhém Simon Wigg. Na mariánskolázeňské dráze bude Hartmut Ernst jen těžko k poražení. Na svém kontě už má odsud hezkou řádku vítězství a dvě křišálové přilby. Vloni jej zradil motocykl, což jej stálo účast ve finále. Proto si chce letos vše vynahradit.

Maurice Jones
Korpulentní, věčně usměvavý Angličan bude i letos patřit k největším kandidátům na zlato. Podobně jako Ernst v minulosti střídal obě kategorie a dotáhl to až k titulu evropského šampióna. V Mariánských Lázních se mu vždy dařilo a rád se sem vždy vrací.

Oswald Lasarzik
Bývalý mistr NDR na dlouhé ploché dráze z roku 1984 skončil vloni v Mariánských Lázních na třetím místě. I ve svých dvaasedmdesáti letech je stále velice dravý a určitě by si rád stupně vítězů zopakoval.

Nejžhavější česká želízka v mistrovském ohni:
Antonín Šváb
Na post největšího favorita domácího šampionátu se pasoval postupem do finále mistrovství světa i Evropy. Do Mariánských Lázní přijede současná Česká reprezentační jednička s jasným cílem – získat konečně domácí zlato. Na ně čeká už hodně dlouho, ale podobně jako na krátké dráze zůstává jeho maximem druhá příčka. Vloni mu zranění nedovolilo tuto bilanci vylepšit, ale letos má tento jezdec, který již v minulosti stál na stupních vítězů i v závodech mistrovství světa, další příležitost k útoku na post nejvyšší.

Zdeněk Schneiderwind
Dvojnásobný mistr Evropy i republiky bude dozajista největší hvězdou startovní listiny. V loňském roce jej podobně jako Švába vyřadilo z mistrovství republiky vážné zranění, s jehož následky se potýká v podstatě dodnes. Letos se však po rozpačitém začátku sezóny vrací pomalu do formy a postup do finále evropského šampionátu dává jasně tušit, že ještě nepatří do starého železa. Zdeněk je rovněž továrním jezdcem Jawy, což mu skýtá i výhodu rychlého motocyklu. Když se k tomu připočte i dokonalá znalost dráhy, jsou to nejlepší předpoklady k dalšímu prvenství.

Pavel Ondrašík
Cesta k obhajobě titulu bude pro úřadujícího českého šampióna velice svízelná a bude v ní muset počítat se zaváháním svých silnějších reprezentačních kolegů. Pryč jsou ty doby, kdy jméno Pavel Ondrašík figurovalo v první desítce pořadí mistrovství světa. Posledních pár let jde jeho forma rapidně dolů. Letos se mu nedařilo v kvalifikaci mistrovství světa i Evropy a tak bude závod v Mariánských Lázních příležitostí k napravení reputace. Je to rozhodně jeden z favoritů na medaili, možná i titul.

Richard Wolff
Pád a zranění v tréninku na loňský domácí šampionát jej připravily o místo v reprezentaci na mistrovství světa. Startoval však v semifinále evropského šampionátu na trávě a přestože do finále nepostoupil, řadí jej jeho letošní výkony na třetí příčku imaginárního žebříčku našich reprezentantů. Právem se může počítat ke kandidátům na jednu z medailí.

Jaroslav Pták
Tento zkušený jezdec, který byl v minulosti krůček od postupu i do finále mistrovství světa, je již dlouhá léta tradiční oporou naší reprezentace na dlouhé dráze. Na domácí šampionát se vždy dokázal výtečně připravit, o čemž svědčí i zisk bronzové medaile z roku 2003. Vloni jej však provázela smůla v podobě pádu a zranění, které ukončilo pro něj tak slibně rozjetý závod. Letos má šanci vše napravit.

Karel Kadlec
Stejně jako vloni startoval tento sympatický závodník i letos v mnoha mezinárodních závodech na dlouhé a travnaté dráze. V domácím šampionátu má nejlepší příležitost využít zkušeností získaných tímto vydatným tréninkem. Bude určitě srdnatě bojovat, aby se dostal do první šestky.

Časový harmonogram:

  ME veteránů MEZ MR
  sobota neděle
  23.7. 24.7.
technická přejímka 8:00 – 10:00 8:00 – 10:00
trénink 10:00 – 12:00 10:00 – 12:00
start závodu 14:00 14:00

Předběžná startovní listina – ME veteránů:
Franz Greisel, D
Jan Jacobsen , N
Brad Davis, GB
Denis Hall, GB
Roy Gamm, GB
Gary Smith, GB
Petr Dejmek, CZ (DMSB)
Walter Johanssen, D
Jürgen Brucknar, D
Ernst Harmut, D
Frank Yates, GB
Oswald Lasarzik, D
John Harlye, GB
John Freeman, GB
Jürgen Jucknies, D
Chris Hendriksen, GB
Walter Fuchs, D
Maurice Jones, GB
Paul Evitts, GB
Miklos Nemeth, H

Předběžná startovní listina – MEZ MR:
Alessandro Millanesse, I
Francesco Barbetta, I
Frank Yates, GB
Maurice Jones, GB
Chris Henriksen, GB
Klaus Gerdemann, D
Hermann Zausinger, D
John Hartley, GB
Nynke de Jong, NL
Rony Stüdemann, D
Roberto Haupt, D
Martin Ernst, D
Kenneth Borgenhaug, N
Kim Mortensen, N
Tim Korneliussen, DK
Karel Kadlec, Plzeň
Antonín Šváb, Olymp Praha
Zdeněk Schneiderwind, Olymp Praha
Pavel Ondrašík, Olymp Praha
Richard Wolff, Olymp Praha
Marek Čejka, Mariánské Lázně
Jaroslav Pták, Karlovy Vary

Foto: Jiří Bayer a Pavel Fišer

MČR Juniorských družstev

Pod černými mraky triumfoval Slaný

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 20. července
Páté kolo šampionátu juniorských družstev včera na pražské Markétě provázely ošklivé černé mraky a protivný studený vítr. Plzeň, leader průběžné tabulky, přišla o body už v rozjížďce s číslem tři. Antonín Galliani sice vyhrál, leč Filip Šitera při útoku na druhého Martina Vaculíka narazil v poslední zatáčce do mantinelu. Krizový moment sice zvládl bez pádu, spadl mu však řetěz, takže vůbec nebodoval. Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem mezitím pilně sbírali pětibodová maxima. Při vzájemné konfrontaci pak porazili Plzeň 4:2, když se Patrik Linhart dvakrát vystřídal ve vedení s Antonínem Gallianim. Slaňáci se poté vyvarovali jakékoliv chyby a stali se vítězi. Druhá Plzeň vede šampionát o pouhé dva tabulkové body. Na třetím místě skončily potřetí v řadě Pardubáci Hynek Štichauer a Pavel Fuksa. Ve stopětadvacítkách narušil letošní hegemonii slánských závodníků domácí Jaroslav Slavata.


Zkoušky plzeňského osudu
Fortuna začala plzeňský tým pokoušet už o tréninku. Filipu Šiterovi přestal jet motocykl a tak se musel do svého depa vrátit pěšky. Podobně na tom byl i další Plzeňák Jan Markvart, který nastoupil jako host za slovenskou Žarnovici. Spadl mu řetěz a tak se jako první za celý večer seznámil s povrchem dráhy.

Svou odvrácenou tvář však Fortuna ukázala plzeňským leaderům už na začátku celého klání. Jejich souboj s Žarnovicou v rozjížďce s číslem tři měl být dle papírových předpokladů pouhou formalitou. Jenže nakonec skončil šokující remízou.

Zatímco Antonín Galliani po brilantním startu ujížděl vpřed, před Filipem Šiterou najížděli do první zatáčky jak Martin Vaculík, tak Jan Markvart. Ve výjezdu byl Filip Šitera třetí. Jenže to bylo maximum. Slovenský závodník vytrvale hájil druhou příčku. Plzeňák kolem něj létal jako hadr na holi, nicméně předjet se mu nepodařilo.


Rozhodující útok si Filip Šitera načasoval do závěrečného oblouku. Byl však příliš rychlý a výsledkem se stala břeskná rána do mantinelu. Jezdec situaci ustál, nicméně mu spadl řetěz. Šachovnicový praporek v rukou startmaršála jej tak tentokrát neodmával.

S Plzní to vypadalo všelijak rovněž po startu šesté jízdy. Antonín Galliani předvedl další ze série podařených startů. Nicméně Filip Šitera opouštěl rošt jako poslední. V první zatáčce přeskočil Zdeňka Šuranského, ale Adam Vandírek mu vytvořil překážku k nepřekonání.

Stejně jako při svém prvním startu Filip Šitera usilovně makal. A nedopřál Pražanovi v mšenských službách chvilenku oddechu. Napínavý duel však nakonec rozhodla technika.
Ve třetím kole mu při nájezdu na protilehlou rovinku praskl primární řetěz. Osud tak Plzni dopřál, co jí ve třetí jízdě sebral. Ovšem Filip Šitera viděl pomalý plzeňský rozjezd sebekriticky. „Přehnal jsem to,“ komentoval svůj závěrečný nájezd na Martina Vaculíka. „Dojet pro bod nešlo, spadnul mi při tý ráně řetěz. A ve druhý jízdě jsem na startu spálil spojku.“

Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem rozhodně nebyli z těch, kteří by plzeňských trablů litovali. Otázky typu, kdy už konečně leadery porazí, brali před závodem jako obvyklý hec. Jenže nyní to mohla být skutečná realita. Navíc úvodní dvě rozjížďky proti pražským dvojicím byly poměrně snadnou rozcvičkou s desetibodovým příspěvkem pro skóre.


Slánsko – plzeňské vyrovnání
V rozjížďce s číslem devět Věroslav Kollert s Patrikem Linhartem odvedli oba Mšeňáky. Antonín Galliani s Filipem Šiterou už dobře věděli, že pro porážku suverénního Slaného si nemohou dovolit žádné kompromisy. A v tomto směru se museli v desáté jízdě prezentovat v souboji s Pardubicemi.

Zatímco plzeňská štěstěna si zkraje pražského mítinku vybírala náhradní volno, její kolegyně v pardubických službách překračovala plán stylem úderníka z padesátých let. Hynek Štichauer s Pavlem Fuksou naskočili do závodu počínaje čtvrtou jízdou. A velice záhy přišli o soupeře. Nejprve Michael Gregor skončil ve třetím kole díky nárazu do hrazení. Michal Matula vzápětí o dvě sekundy prošvihnul časový limit opakované jízdy.

Poklidná jízda pardubických borců, kteří tak do repete startovali sami, se však mohla změnit v drama. Pavel Fuksa projížděl cílem setrvačností. „Zadřelo se to,“ konstatoval o chvíli později v depu. „Včera jsem to zajel a vydrželo to jen tři a půl kola jako v Chabařovicích. Teď si musím půjčit motorku od Hynka.“


V sedmé jízdě pak na Pardubáky odstartoval Martin Vaculík. Do první zatáčky však už najížděl jako první Hynek Štichauer. Žarnovičan se jej držel jako zarputilé klíště. Ovšem ve druhé zatáčce si brknul o jeho zadní kolo a upadl. Při opakování už Hynek Štichauer s Pavlem Fuksou opanovali situaci. Osamělý Jan Markvart upadl už ve druhém oblouku. A Pardubice už podruhé připisovaly netradičních 5:0.

Antonín Galliani s Filipem Šiterou však nebyli z těch, kdo by chtěli podporovat jejich setrvání v čele průběžné klasifikace po boku Slaného. Antonín Galliani předvedl opět famózní start. Hynku Štichauerovi se zvednul motocykl na zadní a než jej stačil srovnat, předčil jej Filip Šitera. Plzeň tak inkasovala potřebných pět bodů.

Pořadatelé dělali úpravu dráhy po každé třetí rozjížďce. A Plzeňáky tak hned ob jednu jízdu čekal další klíčový soupeř. Neporažený Slaný. Vzhledem k obvyklým skvělým startům Antonína Gallianiho a pomalejším rozjezdům Filipa Šitery, se dal očekávat smírný výsledek.
Jenže Patrik Linhart jim dokonale vypálil rybník. A byl to právě on, kdo po vylétnutí pásky začal udávat tempo.

„Start se mi povedl,“ vzpomínal později v depu. „Říkal jsem si buď a nebo. Galič má většinou starty jako hovado, ale teď to vyšlo mně.“ Antonín Galliani však útočil ze všech sil. A stejně tak Filip Šitera bušil z posledního místa do Věroslava Kollerta. Slaňáci se však drželi svých postů jako čert kříže. Jenže ani zdaleka neměli vyhráno.


Ve výjezdu z první zatáčky třetího kola však Patrik Linhart chyboval. „Moc jsem si vrknul,“ líčil příčiny. „Vjel jsem na trávu a tak jsem se přetočil.“ Antonín Galliani okamžitě putoval do vedení. Jenže o kolo později zopakoval téměř navlas stejnou chybu jako prve Patrik Linhart. Ten jí logicky využil. Vrátil se do čela a Plzeň tak letos poprvé prohrála rozjížďku.

Pardubice zase třetí
„Jsem rád, že jsem to dotáhl,“ komentoval Patrik Linhart slánské 4:2 z duelu s Plzní. „Snad to nezkazíme…“ Junior Slaného si totiž dobře uvědomoval, která bije. Po čtyřech vystoupeních totiž měli o čtyři body více než leadeři šampionátu. A byli tak na nejlepší cestě mítink vyhrát.

Na Plzeňáky si po rozjížďce s číslem čtrnáct vyšlápli také Pardubáci. V ní se jim povedlo odstartovat na mšenské Adama Vandírka a Zdeňka Šuranského a pak je hlídat až do cíle. Rázem tak měli v průběžném součtu o jeden bod víc než Antonín Galliani s Filipem Šiterou.


Ti však odpověděli hladkou porážkou Michala Matuly v patnácté jízdě. V podobném stylu se však o dvě rozjížďky později Plzeňáci vypořádali s Petrem Babičkou a Patrikem Doubkem. O celkovém druhém místě se tam mezi Pardubicemi a Plzní rozhodovalo na dálku v rozjížďce s číslem devatenáct. V ní na Hynka Štichauera a Pavla Fuksu čekali Věroslav Kollert a Patrik Linhart.

Po svém triumfu nad Plzní Slaný nezaváhal ani se Žarnovicou. Jejich duel však musel být přerušen kvůli pádu Martina Vaculíka ve druhé zatáčce. Cenu fair play by si zasloužil jeho kolega Jan Markvart, který bleskově položil motocykl, aby do padajícího Slováka nevrazil. Po opakovaném startu pak Slaný inkasoval pět bodů a nastupoval do střetnutí s Pardubicemi jako již téměř jistý vítěz celého závodu.

Na poslední tři rozjížďky si však všichni museli pár minut počkat. V osmnácté jízdě totiž Michal Matula při útoku na Adama Vandírka předvedl děsivý přemet. Zůstal ležet na dráze. Posádka rychlé ambulance u něj zjistila otřes mozku. A než pro stabilizovaného závodníka přijela sanitka z motolské nemocnice, závod musel být přerušen.


S napětím očekávaná rozjížďka Slaného s Pardubicemi přinesla rychlý start Patrika Linharta. Za ním opouštěl rošt Hynek Štichauer, který v prvním oblouku útočil vnější stranou. Jenže Slaňák mu přehradil cestu. Ze situace profitoval Věroslav Kollert, který se tak dostal za záda svého kolegy.

Slaný tedy potvrdil vítězství dalším 5:1. Naproti tomu Pardubáci mohli čekat už jen na zázrak v podobě plzeňské prohry s pražskou dvojkou. Nic takového se však nestalo. Antonín Galliani a Filip Šitera dali Patriku Doubkovi s Petrem Babičkou co proto už po vylétnutí pásky. V konečném součtu tedy Plzeň předčila Pardubice. Východočechům zbylo potřetí třetí místo v řadě a naděje na zvrat při své další účasti.

Za zmínku stojí úspěšný debut závodníka Jana Hlačiny za rozhodcovským pultíkem. Pod vedením Jiřího Hejtíka poprvé řídil celý závod. A nutno dodat, že se bravurou, přehledem a rychlými citlivými reakcemi zařadil mezi špičku našich arbitrů. Jediným sporným momentem se stal chaos v rozjížďce s číslem dvě. Díky červenému vylučovacímu světlu, které svítilo během rozjížďky, nebyli vedoucí Mšeňáci daleko od zastavení jízdy.


„Zdeněk jel přede mnou,“ líčil onen moment Adam Vandírek. „Viděl jsem, že zastavuje a koutkem oka zahlédl červené světlo. Pak jsem zjistil, že je to vylučovací. Všichni jeli dál, tak já taky.“

Jan Hlačina později magazínu speedwayA-Z sdělil, že jej nechal svítit na pokyn Jiřího Hejtíka. Otázkou však zůstává, co by se stalo, kdyby některý z jezdců zastavil. Vždy v sobotu předtím na rozpravě ve Slaném Karel Voborník, rozčilený tréninkovým ignorováním červených vlajek ze strany Ivana Vargeka, všem přítomným zvýšeným hlasem zdůrazňoval, že červená znamená vždycky za všech okolností zastavit. Dozajista námět pro šéfrozhodčího Milana Špinku na příští školení svých oveček.

Jaroslav Slavata narušil slánskou hegemonii
Také v Praze se sešlo jen sedm stopětadvacítek. A tak se opět o mistrovské body bojovalo nejprve ve dvou kvalifikačních skupinách se třemi jízdami ve shodném obsazení.


Skupina A však tentokrát nabídla drama, protože se v ní sešli hned tři favorité. Její úvodní rozjížďku opanoval Radim Chod. Pavel Pučko sice ve druhé zatáčce druhého okruhu objel Michala Dudka, jenže ten mu to ještě ve stejném kole oplatil.

Druhou jízdu už vyhrál Michal Dudek před Pavlem Pučkem. Radim Chod zůstal stát na startu a na dráhu se vydal se ztrátou třech čtvrtin kola. Za těchto okolností mohli do velkého finále postoupit všichni tři.

Klíčovou třetí rozjížďku hned po startu ovládl Michal Dudek. Pavel Pučko i Radim Chod mu však viseli na výfuku a snažili se ze všech sil předjet. Nicméně vedoucí Slaňák vzdoroval. V poslední zatáčce Pavel Pučko zaváhal. Najel si moc vpravo a Radim Chod se vnitřní stopou protáhl na druhou příčku. A do finále postoupili oba slánští závodníci.


Úvodní jízda skupiny B přinesla vyřazení jednoho z kandidátů na stupně vítězů. Roman Čejka při útoku na vedoucího Jaroslava Slavatu na začátku protilehlé rovinky spadl. Přivolaná sanitka pro něho naštěstí jela zbytečně, ale slánský závodník už raději dál nepokračoval.

Zbývající program skupiny se tak stal jednoznačnou záležitostí Jaroslava Slavaty. Vyhrál všechny své jízdy ve stylu start – cíl. Martin Wasyliw pokaždé jistil druhá místa před Petrem Vaicem, a stal se tak posledním finalistou.

Malé finále ve dvou nenabídlo mnoho otázek na řešení. Pavel Pučko ujel Petru Vaicovi už po startu. Z velkého finále pak po přemetu v prvním oblouku vypadl Michal Dudek. Opakovaný start zvládl nejlépe Jaroslav Slavata. Radim Chod jej atakoval ze všech sil, avšak marně.


Hlasy z depa
„Nechtěl jsem to říkat před závodem, ale tu výhru jsem cejtil v kostech,“ žertoval Patrik Linhart. „Rozhodující bylo, že se Tonda přetočil na tom místě, kde mě předtím vzal. Když jsme porazili Plzeň, mohl nás potrápit už jedině Martin Vaculík. To jsme se však s Věroušem nenechali.“ Plzeň vede v průběžné tabulce o dva body před Slaným. A oba rivaly čekají ještě tři závody. „Pro stažení toho rozdílu uděláme co nejvíc,“ sliboval Patrik Linhart. „Loni jsem s Mirdou vyjel pro Slaný titul a nenechám si ho teď vzít jen tak. To, že nám Plzeňáci ve třech závodech ulítli, nic neznamená. Navíc nás s Věroušem motivuje, jak nás pošuchujou.“

„Štve mě, že jsem porazil Filipa a nenechal ho dojet před sebou do cíle,“ vtipkoval Věroslav Kollert, aby vzápětí zvážněl. „Naše výhra nebylo štěstí. My jsme je porazili! Filip měl sice defekty, ale o tom to je. Závody se mi hodně líbily, i když jediná nabitá rozjížďka tam byla ta s Plzní.“ A jak liberecký junior vidí šanci na útok na mistrovský titul? „Asi bychom je měli začít porážet pravidelně,“ zněl jeho komentář. „Jsou tam jen dva body rozdíl. A o ten titul se určitě popereme.“


„Škoda, že to nevyšlo,“ zalitoval cestou ze stupňů vítězů Antonín Galliani. „Jsou to závody, ale rozpis byl špatnej. Jeli jsme ob jednu jízdu.“ A jak vnímal rozhodující rozjížďku se Slaným? „Start byl, že bych si mohl dát kafe,“ nezastíral. „Patrik tam byl o motorku dříve. Kvůli tomu blbýmu rozpisu jsem už byl ve třetím kole bez sil. Předtím jsme navíc upustili tlak. A ve výjezdu jsem se prostě přetočil.“ Nicméně šampionát stále ještě nekončí. „Dnešní prohra se Slaným nevadí,“ souhlasil Antonín Galliani. „Příště vyhrajeme. Vedeme o dva body. Ale kdybychom dneska vyhráli, položilo by je to na kolena.“

„Na hovno,“ odpověděl magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo, Filip Šitera. „Měl jsem málo bodů a vyšla mi akorát ta poslední jízda. Nedařily se mi starty. Už jsem ale na to snad přišel a příště to už snad bude dobrý. Protože horší to už bejt nemůže.“ A jak vnímá Filip Šitera plzeňské šance v poločase boje o titul? „Nic není ztracenýho,“ vystihl situaci v průběžné tabulce. „Budeme chtít vyhrát všechny závody. Bude to bitva, ale to byla vždycky. Tonda jezdí super a já mu hlídám záda.“

„Nedařilo se mi a nejsem se sebou spokojenej,“ odtušil v depu Hynek Štichauer. A to i přesto, že nevyhrál jen dvě jízdy? „Jenže právě ty, který to rozhodujou,“ odpověděl. „Nebyl den. Nedařily se mi starty. Zezačátku jsem měl těžký převody, že se motor ani netočil. A neměl jsem asi ani tu správnou slinu. Musím se víc soustředit a přemejšlet u toho.“

„Zase byly problémy s technikou,“ posteskl si Pavel Fuksa. „Zase jsem zadřel a musel si půjčovat Hynkovu motorku. Má ji dobře udělanou. Spojka je perfektní, ani jsem necejtil, že jedu na cizí. Doufám, že už mý trable skončily. Dnes mi novej motor vydržel jen tři a půl kola. A já už musím začít víc tahat.“ Pardubáci mají za sebou už potřetí třetí příčku. „Už by to mohlo bejt i něco lepšího,“ komentoval toto téma Pavel Fuksa. „Doufám, že to přijde. A co nejdřív.“

1. AK Slaný   29
Patrik Linhart 3 2 2 3 2 3 15(3)
Věroslav Kollert 2 3 3 1 3 2 14(2)
 
2. PK Plzeň   25
Filip Šitera E 2 2 0 2 3 9(3)
Antonín Galliani 3 3 3 2 3 2 16(1)
 
3. ZP Pardubice   22
Hynek Štichauer 3 3 1 3 3 1 14
Pavel Fuksa 2 2 0 2 2 0 8(4)
 
4. PDK Mšeno   18
Adam Vandírek 3 E 1 1 3 3 11
Zdeněk Šuranský 2 1 0 0 2 2 7(3)
 
5. AMK Žarnovica   10
Martin Vaculík 2 X 2 3 X F 7
Jan Markvart (host) 1 F – 1 E 1 3(1)
 
6. AK Markéta Praha 2   5
Patrik Doubek 0 1 3 0 0 1 5
Petr Babička (host) 1 0 2 2 1 0 6(1)
 
7. AK Markéta Praha 1   5
Michael Gregor 1 X – – – – 1
Michal Matula E M – 3 1 X 4

Pozn.: Petr Babička je na soupisce slánského týmu, který neměl v závodě volný los. Jeho body proto nebyly týmu Praha 2 započteny. Naproti tomu Jan Markvart není na soupisce juniorského týmu PK Plzeň a jeho hostování v Žarnovici je tedy regulérní.
O pořadí na šestém a sedmém místě rozhodl vyšší počet lepších umístění.
Filip Šitera nedokončil rozjížďku s číslem tři, když mu po nárazu do mantinelu spadl řetěz.

Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Aktuální tabulka: závody malé body velké body
1. Plzeň 4 113 27
2. Slaný 4 101 25
3. Březolupy 4 81 20
4. Pardubice 4 76 19
5. Žarnovica 4 56 13
6. Mšeno 4 61 11
7. Divišov/Goričan 4 54 10
8. Praha 1 4 45 8
9. Praha 2 3 30 7

M ČR 125 ccm:

skupina A    
1. Michal Dudek, Slaný 2 3 3 8
2. Radim Chod, Slaný 3 1 2 6
3. Pavel Pučko, Praha 1 2 1 4
 
skupina B    
1. Jaroslav Slavata, Praha 3 3 3 9
2. Martin Wasyliw, Mšeno 2 2 2 6
3. Petr Vaic, Plzeň 1 1 1 3
4. Roman Čejka, Slaný X – – 0
 
malé finále    
1. Pavel Pučko, Praha    
2. Petr Vaic, Plzeň    
3. Roman Čejka, Slaný –  
 
finále    
1. Jaroslav Slavata, Praha    
2. Radim Chod, Slaný    
3. Martin Wasyliw, Mšeno    
4. Michal Dudek, Slaný X  

Aktuální stav šampionátu:

1. Radim Chod, Slaný 22 22 25 25 22 116
2. Roman Čejka, Slaný 25 25 22 22 12 106
3. Jaroslav Slavata, Praha 20 20 20 16 25 101
4. Pavel Pučko, Praha 14 16 18 20 16 84
5. Michal Dudek, Slaný 16 10 16 18 18 78
6. Martin Wasyliw, Mšeno 18 12 12 14 20 76
7. Petr Vaic, Plzeň 12 14 14 12 14 66
8. Jiří Benda, Slaný 10 18 – – – 28
9. Jakub Fencl, Praha – – 10 – – 10

Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném a v Praze.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Ostatní závody

Liberec čeká závodní premiéra

Liberec – 20. července
Po více než jedenácti letech se závodům motocyklů na ploché dráze opět otevře nově zrekonstruovaná dráha na stadionu v Liberci – Pavlovicích. První oficiální soutěž na ní bude o Pohár města Liberce a uskuteční se v sobotu 23.července 2005 pod záštitou libereckého primátora ing. Jiřího Kittnera a náměstkyně Dany Helšusové. Slavnostní start proběhne ve 13,30 hodin za účasti závodníků z pěti států. Nový ovál klubu Ploché dráhy v Autoklubu České republiky umožní start až šesti závodníkům a jezdci by zde měli dosahovat při vysoké bezpečnosti nadprůměrných rychlostí i za deště.


Liberecký stadion je nejstarším v České republice. První závody, již v roce 1928, se jely na trávě. Na současném místě se pravidelné soutěže v ploché dráze konaly od roku 1954 pod křídly Svazarmu. V šedesátých a sedmdesátých letech se na stadionu jelo první kolo mistrovství světa jednotlivců i družstev. „Naší snahou je připravit areál k důstojným oslavám osmdesátého výročí ploché dráhy v Liberci. Chceme také připomenout, že nyní je plochá dráha jediný motoristický sport, ve kterém čeští jezdci drží krok se světovou špičkou,“ vysvětluje počátky rekonstrukčního nadšení Věroslav Kollert starší.

Významný podíl na projekčním řešení oválu má také bývalý mistr světa na ledové ploché dráze pan Milan Špinka, který zhodnotil: „Je to moderní dráha, která sleduje současné trendy ve světě. Počítáme tím, že by se zde mohli připravovat jezdci před závody na podobných tratích v zahraničí. Téměř tříleté snažení přineslo široký ovál s propustností i pro šest závodníků, dlouhé zatáčky a poměrně krátké rovinky. To by mělo garantovat vysoké průměrné rychlosti i kontaktní a dramatický styl jízdy, který jistě přivítají všichni diváci.“

Dráha byla dnem 11. července 2005 licencována dle pravidel FIM a je způsobilá pro pořádání závodů ve všech kubaturách. „Poprvé byl použit nelámavý a netříštivý plast na ochranný mantinel. To, spolu se třemi samostatnými vjezdy na dráhu a její šíří, činí z libereckého 275 metrů dlouhého oválu velmi bezpečné místo pro jezdce. Ovšem za předpokladu, že tento jede první. Současný trend ploché dráhy je totiž rychlá a napínavá show pro diváky. Předpokládáme, že v Liberci bude jedna rozjížďka trvat kolem minuty, a že to nebude nuda,“ uzavřel Milan Špinka.


Do rekonstrukce bylo do současnosti vloženo mnoho úsilí a finančních prostředků bez dotací.
Další etapa rozvoje areálu, který již nyní pojme asi 3000 diváků, je budování nového stání pro motocykly. Bude zastřešené a v kontaktu s diváky, aby mohli sledovat práci mechaniků i pocity jezdců. Chystá se stavba sociálního zázemí a tribun pro 1 500 sedících diváků.

O jezdeckou budoucnost se v Liberci stará bývalý úspěšný závodník Antonín Kasper starší. V jeho trenérské péči jsou nyní tři liberečtí závodníci, kteří pravidelně obsazují stupně vítězů v soutěžích České republiky. „Perspektiva je v Liberci vcelku dobrá. Jsou tu mladí jezdci, kteří mají chu a předpoklady na sobě pracovat. To, spolu se zázemím, které jim klub, sponzoři a rodiče vytváří, je dobrým a nutným předpokladem jejich výkonnostního růstu. Plochá dráha je sport pro mládež od dvanácti let, stejně jako pro již fyzicky unavené kmety. Je to však krásný, rychlý adrenalin v tom nejbezpečnějším podání. I náklady na tento sport jsou velmi standardní a naprosto neporovnatelné s jinými motory,“ zhodnotila svoji práci v Liberci již téměř legenda.

Sobotního závodu se slavnostním startem ve 13,30 hodin. se zúčastní jezdci z Česka, Itálie, Německa, Polska a Slovenska.

Předběžná startovní listina – Pohár města Liberce:
Petr Vandírek, Plzeň
Adam Vandírek, Markéta Praha
Věroslav Kollert, Liberec
František Liebezeit, Mšeno
Zdeněk Šuranský, Mšeno
Michal Matula, Markéta Praha
Vladimír Višváder, Březolupy
Jaromír Otruba, Mšeno
Martin Vaculík, Žarnovica (SK)
Przemyslaw Tajchert, Opole (PL)
Lukasz Kasperek, Opole (PL)
Tomasz Schmidt, Opole (PL)
3 Italové – jména prozatím nebyla zveřejněna
1 Němec – po rezignaci Ronyho Weisa zatím není jasné kdo
Jan Markvart, Plzeň – náhradník s možností startu

Předběžná startovní listina – Krajský přebor 125 ccm:
Roman Čejka, Slaný
Radim Chod, Slaný
Michal Dudek, Slaný
Jiří Benda, Slaný
Jaroslav Slavata, Markéta Praha
Pavel Pučko, Markéta Praha
Jakub Fencl, Markéta Praha
Martin Wasyliw, Mšeno
Petr Vaic, Plzeň

Startovní čísla se budou losovat až v pátek večer.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

Zdroj: Tisková informace GRS Liberec, Otakar Frühbauer