Mšené Lázně – 10. prosince
Kombinace odhodlání servat se o skvělé výsledky, pověstného nasazení a srdce velikosti železné traverzy stály za jeho letošní životní sezónou. Špetka smůly, ale především technické trable jej stály lepší umístění v juniorských závodech, nicméně domácí tituly v šampionátu dvojic a v extralize jsou úspěchem jako hrom. Na tohle všechno přijde řeč v našem exkluzivním rozhovoru se slánským závodníkem Patrikem Linhartem. Samozřejmě dojde i na podrobnosti o jeho kontraktu v polské lize, škrtání nejhorších výsledků v juniorském šampionátu, ambice do budoucna nebo příčiny otravného praskání řetězů. Nakonec Patrik Linhart odpovídá na otázky našich čtenářů, jimž také tentokrát podepsal fotografii.

speedwayA-Z: „Právě včera přišla žhavá novinky o tvém podpisu smlouvy s polským Grudziadzem. Jak se na první polskou ligu těšíš?“
Patrik Linhart: „Doufám, že se tam předvedu v dobrým světle. A že vydržím celou sezónu a budu dělat výsledky. Nechci tam přijet a udělat nějakou ostudu, aby mě zase pozvali. Snad budeme všichni spokojení, jak my, tak oni. Jsem rád, že jsem dostal tuhle šanci. Čekám na ni dlouho a tak doufám, že to vyjde. A přijdou ještě další nabídky. Z Polska jsem měl ještě nabídku z Krosna, ale už ve chvíli, kdy jsem to měl podepsaný s Grudziadzem. A Krosno navíc nabízelo míň. V Polsku jsem jel naposledy mistrák juniorskejch družstev, takže uvidíme. Většina drah je tam velkejch, ale zrovna Grudziadz je taková technická dráha podobná anglickým. Ale věřím, že to vyjde. Problém srovnat se na polskejch oválech nebude.“

speedwayA-Z: „A britská liga se nerýsuje? Letos jsi tam byl s Miroslavem Fenclem na volném klání v Newportu…“
Patrik Linhart: „V Newportu jsme se nepředvedli. Na mě to byla těžká dráha. Snažil jsem se, ale bylo to moc hluboký. Tak se ani nedivím, že žádná nabídka nepřišla. Ale myslím, že kdyby v Newportu byla jiná dráha, výsledek by byl lepší. Žádný velký kroky jsme nedělali, protože se do Anglie netlačím. Zkusím tu polskou ligu, chtěl bych ještě Německo a Itálii. Uvidíme po týhle sezóně. Když to půjde, zkusím se do Anglie protlačit. Třeba se tam dostanu i během sezóny. Teď však ještě nevím, jak pojedu.“

speedwayA-Z: „V červenci se dostavil tvůj životní výsledek. Spolu s Pawlem Staszkem jste v Divišově vyhráli český titul v soutěži dvojic. Pomýšleli jste takhle vysoko už před závodem?“
Patrik Linhart: „Já jsem říkal, že úspěch by byla bedna. Že by to bylo hezký. Ale snažil jsem se a bojoval. Tím, že se závody vyvrbily, jak se vyvrbily, jsem mistr a otevřou se mi další dveře. Díky tomu, že jsem jel s Polákem, mám teď polskou ligu. S Pawlem Staszkem se mi špatně nejezdilo. A věřím, že ani jemu se mnou ne. Motorka mi jela pěkně. Byl tam i pan Štancl, který mi dobře radil. Nedělal jsem zbytečný chyby, takže to vyšlo. Pawel Staszek už má něco odježdíno, takže si mě hlídal a dobře jsme spolupracovali. Jsou to závody a za mistra jsem určitě rád. Byla to skvělá sobota a hezkej víkend, protože druhej den jsem jel na výlet do Mariánek. Dlouhá je pěkná, líbí se mi. Mrzelo mě, že jsem kvůli Austrálii nestihnul vyhlášení mistrů, ale doufám, že se tam ještě někdy podívám. A že jsem v plochý dráze neřekl poslední slovo. Udělám maximum, aby příští sezóna byla ještě lepší. Když jsem vyhrál juniorský družstva, neprožíval jsem to, ale v Divišově jsem byl rozhozenej. Chodili za náma už před finálovou jízdou. Nesoustředil jsem se a bál se, že se něco stane. Praskne řetěz nebo něco jinýho. Jeli jsme však na jistotu. Po projetí cílem ze mě spadnul kámen, jak jsem si oddechl a řekl si, že už je to za mnou. Vyhlášení jsem si už vychutnával. Večer jsem šel spát a v neděli si gratulace užíval i v Mariánkách. A potom jsem se už soustředil na další závody.“

speedwayA-Z: „Pak přišlo září a Slaný v Plzni vyhrál extraligu. A ty jsi se letos stal mistrem republiky už podruhé. Jak na letošní extraligu budeš vzpomínat? A proč vám titul tak dlouho unikal?“
Patrik Linhart: „Po těch šestatřiceti letech to bylo pěkný. Do posledního závodu jsme dali úplně všechno, i když já tady jel jen dvě rozjížďky a zkazil to. V extralize jsem měl nestabilní výsledky. Jeden závod jsem dělal dost bodů, pak jen nulu. Ale třeba v Praze mi bylo blbě. Projel jsem cílem a zvracel. Celej den jsem nejedl a na Markétě si dal klobásu. Ve Slaným jsme však vyhráli oba závody. Poláci říkali, že dráha je diskotéka zadarmo, ale já jsem na slánskou dráhu zvyklej, i když tam jsou houpáky. Jsem docela zvědavej, co budu dělat, až ji příští rok srovnaj. Jsem rád, že jsem od Slanýho dostal šanci a taky, že jsem u toho v tý Plzni byl. Zezačátku nám to šlo pěkně. Ke konci byly defekty, až ve mně zatrnulo. Taky Slawkovi Drabikovi to jednou nevyšlo, ale pak se to zase chytlo. A bylo to super. Třeba i to, dívat se na Macha a Rosůlka, jak jsou šastní. Čekali na to hodně dlouho a fakt si to užili. Je to pěkný, když ti někdo řekne, že jsi dvojnásobný mistr republiky. Ovšem v hlavě mám už další sezónu. Budu se v ní snažit zase dělat nějaký výsledky. V minulých letech nám to uteklo vždycky o kousek. Nevycházely nám rozhodující závody, Poláci nebo my jsme defektovali. Letos tady byli stabilní jezdci. Snažil jsem se dělat body. Všichni jsme šli za titulem. A udělalo se pro něj maximum.“

speedwayA-Z: „V první lize jste však už nestačili zachytit pardubický nástup z počátku sezóny. Vrátíte jim to v roce 2006? A pokládáš své prvoligové starty s březolupskou vestou za přínosné?“
Patrik Linhart: „Doufám, že jim to oplatíme. Jsou to závody, může se stát cokoliv. Ale pokusíme se jim to vrátit. Proto to taky jezdíme. První liga je přínosná, líbí se mi. Jsem rád, že jsou závody. A ty by nebyly, kdyby ji zrušili. V Březolupech jsou dobrý a zapálený lidi. A dobře se mi tam jezdí. Přijde sice jen pár diváků, ale oceněj tě. V první lize se mi závodí hezky. Letos jsem tam dělal stabilní výsledky. Nepadal jsem, snad až na konci sezóny. První ligu budu jezdit i nadále, už jen proto, že si tam dobře zazávodím.“

speedwayA-Z: „S jistými ambicemi jsi vstupoval také do finále šampionátu jednotlivců. Jenže den předtím jsi ve Mšeně při první lize upadl. Čím je ta zatáčka u depa záludná? A co pro tebe finále znamená, že jsi nedal na dobře míněné rady a raději neležel?“
Patrik Linhart: „Nevím. Je to náhoda, určitě to není začarovaný. Po tom venku se líp předjíždí, ale vždycky mi to nevyjde. V týhle zatáčce je i líp vidět, když je tma a svítěj světla. V tý druhý nevidíš vůbec nic. Proč jsem to finále jel, bylo hlavně kvůli zkušenostem, ale hlavně jsem se chtěl ukázat. Věřil jsem si, že to půjde. Nesvádím to na ten krk, ale byly to těžký závody. V první jízdě jsem si to zkazil sám. Pak jsem se snažil bojovat, ale nešlo to. A taky jsem nastoupil kvůli reprezentaci v mistrovství světa v Pardubicích. Tehdy mě to strašně mrzelo, když mi řekli, že tam nepojedu. S odstupem času však na to koukám, že Filip jel dobře. Příští rok to zkusím znovu. A to platí i pro finále. Jede se v Březolupech, kde se mi fakt poslední dva roky líbí. I v první lize se mi tam dařilo. V junioráku jsem tam měl defekty, ale to už je ta druhá stránka.“

speedwayA-Z: „V českém juniorském šampionátu se s tebou počítalo jako s jedním z vážných kandidátů na titul. Po odchodu čtyř jezdců do britské ligy jsi dokonce vedl redukované průběžné pořadí, ovšem nakonec na tebe žádná medaile nezbyla. Čím to?“
Patrik Linhart: „Dával jsem do toho maximum. V Pardubicích jsem si to zkazil sám, ovšem v Březolupech přišly ty defekty. To se mi zrovna v tom junioráku stávalo víckrát. V Praze jsem měl horečky. Chtěl jsem dělat body, ale spadnul jsem. Snad ve všech závodech se mi vždycky zkazila jedna jízda. A většinou ta nejdůležitější. Doufám ale, že se s juniory rozloučím příští rok nějak hezky. Třeba jako loni Mirda. Je škoda, že ti čtyři odešli do Anglie. Nevidím se jim, ale bylo by dobrý s nima závodit a držet krok. Ale je jasný, že radši půjdou tam, než aby jezdili za sedm stovek tady. Uvidíme příští rok. Minulej rok to bylo hodně kvalitní, teď sice oni ubyli, ale juniorák na úrovni neztratil. Jsou tam noví a noví, co překvapujou. Třeba Adam Vandírek nebo Martin Vaculík a jiný a jiný, kteří tě dokážou zaskočit. Myslím si, že příští rok to budou hezký závody.“

speedwayA-Z: „Dříve tě o lepší umístění připravovaly pády. Zapracoval jsi na tom, ale letos mám pocit, že podobným problémem se staly řetězy. Podařilo se ti už tyhle trable vyřešit? A vítáš škrtání dvou nejhorších výsledků v juniorském šampionátu?“
Patrik Linhart: „Už jsme na tom zapracovali. Myslím, že jsme našli ten problém. Koupili jsme totiž řetězy v Rakousku při mistrovství světa. A určitě to byla vadná série. Nový řetězy totiž praskaly všem. Problém měl i třeba Věrouš Kollert a ten je kupoval v Itálii. Teď jsme sehnali řetězy od Kuby Hejrala. Byly to modely z loňskýho roku, co někde ležely ve skladě, a jsou bez problémů. Sehnali jsme i další a ty taky držej. Takže fakt vadná série. O řetězy se staráme. Vyvařujeme je a na důležitý závody dáváme nový. Ke konci sezóny jsme už neměli problém. Naposledy to bylo na junioráku v Březolupech. Tehdy jsme se už naštvali, sehnali nový a ty starý hodili do regálu. Škrtání mě spíš vyhovuje. Ale zas tolik to nepozoruju. Přijedu na závody a snažím se udělat co nejvíc. Ovšem kdyby to tady bylo už letos, bylo by to pro mě lepší už kvůli těm řetězům.“

speedwayA-Z: „Výkon z prvního závodu juniorského šampionátu tě nakonec poslal do mistrovství světa v rakouském St. Johannu. Postup ti unikl jen o vlásek. Co se tam dělo?“
Patrik Linhart: „Říkal jsem si, že se už musím dostat ze čtvrtfinále dál. Jel jsem dobře, dařily se mi starty a všechno bylo super. Až na tu třetí jízdu, kde se mi při startu utrhnul unašeč spojky. A já jen poposkočil. Byla to smůla, protože tohle mi pak chybělo k postupu do semifinále. Doufám, že mi to vyjde příští rok, protože skončit v kvalifikačním kole mě už nebaví. Loni jsem byl sice v semifinále ve Švédsku, ale jako náhradník jsem si tam přijel pouze zatrénovat. Měl jsem aspoň čas se dívat. A jak jsem to tak pozoroval, musím říct, že mezi kvalifikací a semifinále jsou už obrovský skoky. V Rakousku se mi líbilo, jak rozhodčí posoudil, když mě zezadu sejmul ten Rusák. Když jsem se zvedal z dráhy, šel jsem do depa s tím, že jsem vyloučenej a přišel tak o tři body. Ale on mi je dal. To jsem jen koukal. Myslím, že v Čechách by se se mnou už nikdo nebavil. Jinak jsem si hezky zazávodil. Bylo to vyrovnaný. Odstartoval jsem, chvilku mě honili, ale já jim ujel. Dráha mi sedla, pan Špinka mě radil, ale byla smůla. Letos mě ty defekty pronásledovaly.“

speedwayA-Z: „Cestu za obhajobou titulu v juniorských družstvech ti začali komplikovat Plzeňáci. Společně s Věroslavem Kollertem jste ovšem živili naději na zlato až do poslední chvíle. To už by těch titulů bylo příliš? A jak se ti s novým kolegou jezdilo? Někdy to vypadalo hodně divoce…“
Patrik Linhart: „Příliš by jich určitě nebylo, čím víc titulů, tím líp. A nikdy jich není dost. Pokazili jsme však ten začátek. Třeba já. Z Plzně jsme jeli do Anglie a já do těch závodů nějak moc extra nešel. Bral jsem to, že příště to bude lepší než Plzeňáci. Byla mezi náma rivalita a s Věroušem jsme se snažili bejt lepší a jít do nich. Poslední závod jsme si zkazili sami, asi jsme do nich zas až tak nešli. Já je v tý Praze chtěl porazit aspoň ve vzájemný jízdě, když už jsme ten bod nemohli dohnat. Plánoval jsem je vyvézt, jenže Filip si mě přečetl. Věděl, že pojedu rovně a dal to pode mě. A pak mi ujel. Juniorský družstva byly letos zajímavý a atraktivní. Ale v Praze vědí, že Slaný je stejně nejlepší, protože jim to napsali i na poháry (smích)! S Věroušem se mi jezdilo pěkně. Vzpomínám, jak jsme vyhráli v Březolupech, i když já tam měl zase defekt. Věrouš taky zabojuje, když je třeba. A z Plzeňáků jsme si dělali vždycky srandu. Psali jsme jim na prkna do první zatáčky nápisy, tady skončí Tonda, tady Filip. Jasně, že jsme to nemysleli zle. Je to jenom takový škádlení. Oni nás pošuchovali taky. Teď se už těším na Martina Vaculíka, s kterým pojedu příští rok. V Divišově to s ním bylo dobrý. Doufám, že se popereme o titul a příští sezónu ho tak zase vrátíme do Slanýho. Jenže to nikdo ještě neví…“

speedwayA-Z: „Svých životních výsledků jsi dosáhl mezi seniory. V juniorské věkové kategorii medaili doposud nemáš. Co právě v této souvislosti očekáváš od sezóny 2006, v níž se přehoupneš přes jednadvacet let?“
Patrik Linhart: „S juniorama bych se chtěl rozloučit co nejlíp. Proto se pokusím o co nejlepší výsledek. Stavíme úplně nový Jawy, abychom se vyhnuli defektům. Nenecháme nic náhodě. Snažíme se do toho dát co nejvíc. Od pondělka začnu zase chodit cvičit, zdokonalovat se budu i v angličtině. Táta shání finance a Venca Buranda všechno připravuje v dílně. Teď už bude záležet jenom na mně, protože motorky budou dobrý. Všechno, co jsem teď řekl, samozřejmě platí i pro seniory. Budu se snažit o maximum bodů v ligách. V první lize jsem se už zlepšil a tak se teď zaměřím na extraligu. Přibyla mi i polská liga, takže se budu snažit ukázat i tam.“

Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:

Jiří Benda: „Dobrý den, jeden dotaz mě napadl hned. Počítáš, Patriku, ve svých plánech do budoucna se starty na dlouhé ploché dráze? Zrovna jezdec tvého druhu, srdcař, by se mi tam mezi rutinérskými seniory dobře vyjímal! Dále gratuluji k podařené sezóně 2005 a do sezóny 2006 přeji, aby jako se dříve za slavných slaňáckých bojovníků chodily tisíce lidí koukat na Matouška, se chodilo na Linharta. Hodně zdaru, držím palce.“
Patrik Linhart: „Děkuju za lichotku. Dlouhá dráha se mi líbí. Určitě se pokusím spojit s někým, kdo by mi půjčil motorku. Chtěl bych se svýzt, ale závodit ne. Teď mám hodně práce s krátkou. Třeba jednou možná, teď v nejbližší době asi ne.“

Wojta: „Ahoj, na kterém stadiónu jezdíš nejradši? Dík a hodně štěstí.“
Patrik Linhart: „Děkuju za přání. Každou chvilku je dobrej nebo oblíbenej nějakej jinej. Mám rád Slaný, jsem tam doma a mám to najetý. Asi každej jezdec je rád doma. Ale že bych koukal do kalendáře a říkal, tohle je oblíbená dráha a tahle neoblíbená, to ne.“

Michal Jirka: „Chtěl bych se zeptat, jaké nejtěžší zranění se ti stalo na ploché dráze. Přeji, aby těch zranění bylo co nejméně a co nejvíce úspěchů.“
Patrik Linhart: „Kopřivnice 2002. Prasklé obratle. A pak utržený koleno v Březolupech 2003. Drobnejch zranění je víc. A také vám děkuju za přání.“

Horác: „Zdravím, jak se ti spolupracovalo ve dvojicích s Pawlem Staszkem? Měli jste nějak určenou strategii? A jak se ti líbilo u protinožců? V další sezóně ti přeju hodně zdaru a úspěchů.“
Patrik Linhart: „Díky za přání. S Pawlem jsme byli domluvení, že já budu jezdit po venku a on hlídat lajnu. A pak se uvidí. Většinou nám to vycházelo a jezdilo se mi s ním pěkně. V Austrálii bylo hezky. I závody byly krásný a dobře se tam závodilo. Jsem rád, že jsem tam byl. I počasí vyšlo, i když občas pršelo. Byl to super zážitek. A konečně jsem hladil klokana!“

Jiří Benda: „Do systému přípravy špičkových sportovců, nejen na ploché dráze, hlavně na počátku kariéry patří také příprava s psychologem – zdokonalování schopnosti soustředění na výkon, rychlost reakce na startu atd. Prý se tím dá hodně získat. Uvažuješ o něčem podobném ve své přípravě?“
Patrik Linhart: „Neuvažuju. Mám ještě hodně nedostatků jinde než v psychice. Nejdřív to musím doladit tam. A ta psychika si myslím, že je až naposled.“

Ilona Nádvorníková: „Máš něco proti protinožcům? Tahle otázka je jenom taková slovní hříčka, kterou jsem si nemohla odpustit. Ale zajímaly by mě tvé postřehy z Austrálie – jak se ti tam jezdilo a také žilo. A jestli by sis to chtěl zopakovat. Jinak ti přeji hodně zdraví a štěstí v příštím roce.
Patrik Linhart: „Líbilo se mi tam. Bylo tam moc hezky. Zpočátku jsem měl strach. Když jsem viděl Rockhampton a ty mantinely, říkal jsem si, co mě ještě čeká. I když dráhy byly děravý a hluboký, jezdilo se mi tam pěkně. Žilo se mi tam dobře. Lidi jsou přátelský, hodný a vstřícný. Nikdo na tebe nekoukal špatně. Bylo pěkný, že jsme cestovali a mohli si to všude prohlídnout. Co jsem chtěl, to jsem viděl. Hladil jsem si klokana, jsem spokojenej. Na dovolenou na čtrnáct dnů bych si to zopakoval. Ale svým lůžkovým letadlem. A díky za tvoji otázku a do příštího roku přeju to samé.“

Lukášek99: „Kolik už se Ti podařilo rozbít (komplet) motorek?“
Patrik Linhart: „Za celou kariéru? Od tý doby, co závodím, to těžko spočítám. Bylo jich dost, trošku zapřemejšlím… Ne, to si nemůžu pamatovat. Za letošní sezónu jsem zničil komplet dvě. Obě ve Mšeně. A loni? Ve Slovinsku to byla totálka, že zbyl jenom motor. Bylo jich víc, ale počet si nevzpomenu. Další jsem rozbil při dvojicích ve Mšeně.“

Kiril Janačkov: „Zdravím, jaké máte, Patriku, motorky, jak je připravujete a kolik času u toho strávíte? Poradil jste si v Austrálii s technikou sám a nebo jste měl místního mechanika, třeba jen občas? Jinak jsem vás viděl párkrát letos a těším se na skvělé výkony příští sezónu. Děkuji.“
Patrik Linhart: „Mám Jawy. Na příští rok stavíme čtyři. Motorky mi připravuje Václav Buranda. Po závodech si je umejvám a tak. V Austrálii jsem mechanika neměl, byl jsem tam sám. Problémy nebyly, zvládal jsem to dobře. Akorát v jednom závodě jsem měl honičku a nestíhal. To mi pomohl pan Verner.“

Patrik Linhart děkuje:
„Určitě tátovi za shánění sponzorů, finanční podporu a běhání kolem plochý dráhy. Martinu Lansdorfovi za zajištění sponzorů a finanční podporu.Vencovi Burandovi za přípravu motorek. Panu Milanu Machovi za sehnání polský ligy a Miroslavu Rosůlkovi za rady do plochodrážního života. Sašovi Kopeckému za přípravu motorů a panu Jiřímu Štanclovi za jejich ladění. A také sponzorům Nias, Hotliner a M. Mach.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
MMS foto: Antonín Škach