Archiv autora: Antonín Škach

Antonín Klatovský přivezl jen post náhradníka

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Saalfelden – 15. ledna
Z úhlu pohledu česk reprezentace nezačala sezóna 2006 zrovna optimálně. V kvalifikačním kole světového šampionátu na ledě v rakouském Saalfeldenu málem vypadli oba Češi. Antonín Klatovský se nakonec vzchopil a zajistil si postup alespoň jako první náhradník. Josef Šiška byl čtrnáctý. Mítink vyhrál Nikolaj Krasnikov před místním matadorem Franzem Zornem a Michailem Bogdanovem.


Za krásného slunečného počasí hodinu po nedělním poledni se rozpoutaly boje mistrovství světa jednotlivců na ledech. Dvě úvodní kvalifikační kola byla přidělena finskému Kuusankoski a rakouskému Saafeldenu. Na stadionu položeném do údolí kouzelného
prostředí mezi skalnaté velikány se sešlo velice kvalitní a vyrovnané pole jezdců
včetně našich reprezentantů Antonína Klatovského a táborského sympaáka Josefa Šišky.

Bohužel Antonín Klatovský se v prvních jízdách nepotkal s dobrými starty a pokaždé si dojel jen pro bod. V následující rozjížďce vybojoval dva body, takže potřeboval v závěrečné jízdě nepochybně zvítězit. A doufat v neúspěch některého ze svých bezprostředních
soků.


Do tohoto souboje dal opravdu vše a svedl ohromnou bitvu se Švédem Stefanem Svenssonem. Více štěstí ve finiši stálo u Seveřana. A když si ve dvacáté jízdě pro tři body dojel další Švéd s finskou licencí Tommy Flyktman, tak na Antonína Klatovského se sedmi body zbylo nevděčné místo prvního náhradníka do semifinálových bojů.

Druhý Čech ve startovní listině Josef Šiška si vyjel dva body, což stačilo na
konečné čtrnácté místo. Po závodech se svěřil, že žádné velké ambice neměl, ale přesto mohl zabodovat více. I když se srdnatě rval, nabité konkurenci to navíc nestačilo.


V plné parádě se předvedlo ruské duo Michail Bogdanov a Nikolaj Krasnikov, kterým zdatně sekundoval domácí favorit Franz Zorn. Finálová jízda těchto lídrů po základní části byla tou pravou třešničkou na dortu. V neskutečně strhujícím boji, kde se pořadí měnilo od startu až do cíle v každé zatáčce, zaslouženě zvítězil Nikolaj Krasnikov. A tím potvrdil plný
počet patnácti ti bodů a svoji neporazitelnost.

Druhé místo dobyl domácí Franc Zorn k radosti rakouského publika. Na stupně vítězů je doprovodil druhý z Rusů Michail Bogdanov. Těmto medailistům ve finálové jízdě dělal společnost domácí Markus Skabraut.

1. Nikolaj Krasnikov, RUS 3 3 3 3 3 15 1.
2. Franz Zorn, A 3 3 3 3 ex 12 2.
3. Michail Bogdanov, RUS 3 3 3 3 2 14 3.
4. Markus Skabraut, A 3 2 2 2 3 12 4.
5. Johny Tuinstra, NL 2 2 3 1 2 10  
6. Vjačeslav Nikulin, D 2 2 2 2 2 10  
7. Tommy Flyktmann, S 2 1 0 3 3 9  
8. Stefan Svensson, S 2 3 1 0 3 9  
9. Antonín Klatovský, CZ 1 1 1 2 2 7  
10. Martin Leitner, A 1 2 0 2 1 6  
11. Franz Mayerbüchler, D 0 1 2 0 1 4  
12. Rene Stellingwerf, NL 1 0 2 1 0 4  
13. Dmitrij Čaščin, D 0 1 1 1 1 4  
14. Josef Šiška, CZ 1 0 1 0 0 2  
15. Thomas Cavigelli, CH 0 0 0 1 0 1  
16. Turli Carigiet, CH 0 0 0 0 0 0  
res Martin Posch, A   DNR  
res Sven Holstein, NL   DNR  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Filipa Šiteru pronásledovala smůla

Auckland – 15. ledna
V dnešní Zlaté přilbě nedělníku Sunday News International na dráze v aucklandském Rosebank triumfoval domácí Andrew Bargh. Na stupních vítězů mu dělali společnost druhý Daniele Tessari a třetí Jason Bunyan. Po vítězství ve finále B skončil Filip Šitera pátý, ale magazínu speedwayA-Z prozradil, že jej o lepší umístění připravila pořádná dávka smůly.

V základní části, která se skládala ze tří rozjížděk, nasbíral Filip Šitera šest bodů. „Ve třetí jízdě se mi to z prvního místa zastavilo,“ pokrčil rameny český závodník.

Přesto však postoupil do semifinále. „Bojoval jsem o první místo, když se mi to ve druhým kole zastavilo zase,“ posteskl si. „Měl jsem bordel v plovákový komoře. Dneska jsem měl prostě den blbec.“

Smůlu si však vybral také Phil Morris. Upadl a musel být převezen k ošetřetní. Původní diagnóza zlomené pažní kosti se naštěstí nepotvrdila, Velšan měl jen vykloubené rameno.

Nyní na účastníky novozélandského turné čekají opět čtyři volné dny. Závěr týdne je však přivede opět na nové ovály. V pátek pojedou v Palmerston North a v neděli ve Whangarei. Mezitím je čeká ještě sobotní klání na známé dráze ve Waikaraka Parku.

Filip Šitera nenechal soupeřům jediný bod

Auckland – 14. ledna
Zatímco včera se česko-novozélandskému páru ve složení Filip Šitera – Andrew Bargh nedařilo, dnes nad ránem středoevropského času si vše vynahradil. V repríze pátečního utkání dvojic ve Waikaraka Parku totiž nenašel přemožitele.

Filip Šitera a Andrew Bargh vyhráli už v základní části. „Měli jsme plnej počet,“ svěřil se český závodník magazínu speedwayA-Z. „Já dělal jedenáct a bonus, Andy deset a dva bonusy.“

Česko-novozélandský pár tedy s jednadvaceti body suverénně vyhrál základní část. Následovali Italové (15 bodů), Angličané (10) a domácí (8).

První tři páry postoupili do rozhodující finálové jízdy. „Vyhrál jsem a Andy Bargh skončil třetí,“ vylíčil výsledky Filip Šitera. „Měli jsme tak devět bodů a vyhráli jsme.“ Angličané Jason Bunyan a Phil Morris získali pět, Italové Daniele Tessari a Mattia Carpanese dva.

Tomáš Suchánek: „Od začátku sezóny do konce bylo všechno dobrý!“

Pardubice – 7. ledna
S juniorským věkem se rozloučil vskutku parádním způsobem. V rakouském Wiener Neustadtu získal titul vicemistra světa do jednadvaceti let, když ho při losování hodem mince zradil jeho osvědčený orel. Dostal se do národního týmu pro světový pohár i mistrovství světa juniorských družstev. Debutoval v obou britských ligách a po smolných letech na poslední chvíli konečně vybojoval pardubickou Zlatou stuhu. Není proto divu, že Tomáš Suchánek označil rok 2005 za svou prozatím nejlepší sezónu vůbec. V exkluzivním rozhovoru, který magazínu speedwayA-Z poskytl, se samozřejmě vrátíme ke stěžejním loňským okamžikům. V žádném případě však neopomeneme ani aktuální přítomnost nebo nejbližší budoucnost. Pardubický závodník rovněž odpověděl na otázky našich čtenářů, jimž podepsal svou fotografii.


speedwayA-Z: „Loňskou zimu jsi strávil u protinožců v Austrálii. Letos jsi však zůstal doma v Čechách. Co za tím stálo? To ti australské turné nepřineslo nic?“
Tomáš Suchánek: „Jednou se tam podívat musíš. Byla to dobrá dovolená. Letos ale potřebuju investovat do motorů. Musím nakoupit hodně dílů. A tak pojedu spíš na hory. Lepší je to samozřejmě na motorce, ale taky musím někdy zmrznout (smích). Nemůžu bejt pořád v teple. Austrálie mi něco přinesla. Když na motorce sedíš celej rok, je to znát. Hlavně na začátku sezóny je to vidět. Ostatní jezděj pomalejc a opatrnějc. A ty jsi rozjetej a to je výhoda. Mně se Austrálie vyplatila, protože loni jsem měl začátek dobrej. Příští rok bych chtěl spíš na Novej Zéland. Těch závodů je tam víc. Teď si fyzičku honím spíš u leštičky (smích). Ale včera jsem byl na horách. Jezdíme většinou na noční lyžování na prkno. Je lepší než lyže. Od pondělí začne taky tělocvična od klubu. A taky stavím motorky. Už mám skoro tři a ještě dvě nový musím koupit.“

speedwayA-Z: „Loni jsi oslavil své jednadvacáté narozeniny. V plochodrážní terminologii jsi se tak z juniora stal seniorem. Cítíš se opravdu jako senior?“
Tomáš Suchánek: „Pořád se cejtím jako junior. Pořád jsem mladej. Akorát už ty jejich závody nebudu jezdit. Co se dá dělat, stárnu, stárnu… (smích). Ještě se teď chytit mezi seniorama. Na půllitru jezdím od devíti, ve čtrnácti jsem začal jezdit v Německu. Skoro rok a půl sem měl napřed před ostatníma. Byla to výhoda. Když se teď podíváš třeba na Matěje Kůse, začal
v lize jezdit taky dřív a skočil dopředu. Čím dřív začneš, tím líp jako v každým sportu. Přesto se necejtím jako senior. Zatím ne. Uvidím, jaký to bude v dubnu. Třeba si budu připadat jako dědeček nebo jako mladíček. Zatím tomu chybí věk, cejtit mladej se budu dlouho. Určitě i ve
stáří. Ale plochou dráhu budu jezdit ještě určitě kolem čtyřicítky. Nesmí se ovšem nic přihodit. V seniorech bych se chtěl prosadit už letos. Určitě bych chtěl jet světovej pohár družstev a všechen svět. A mistrovství Evropy taky musí bejt, tam jsem každej rok. Už tam musí padnout i to finále. Vždycky mi to o fousek uteklo. Snad to jako senior letos prolomím. A národním měřítku chci skončit na tom nejvyšším místě. V Březolupech jsem už dlouho nebyl, ale špatná dráha to není. Sice je pokaždý jiná, jednou je to beton, podruhý motokros. Ale už pár roků jezdím, takže by mě dráhy už neměly dělat problémy. Když chceš bejt na vrcholu, musíš umět zajet na všem.“


speedwayA-Z: „Parádní úspěch tvé kariéry přišel v září ve Wiener Neustadtu. Už před svým odjezdem do Rakouska jsi sršel optimismem a netajil se vysokými ambicemi. A ty jsi také titulem světového vicemistra naplnil. Jak na ten závod vzpomínáš?“
Tomáš Suchánek: „Určitě na něj budu vzpomínat, co budu tady na tom světě. Jel jsem to posledním rokem a byl to úspěch. Už v tréninku jsem si věřil a myslel, že bych mohl bejt na bedně. Měřili jsme časy a motorka jela proti jinejm dobře. Počítal jsem s Krzysztofem Kasprzakem a Antonio Lindbäckem, ale místama jsem to měl rychlejší než oni. A Lindbäcka jsem při tréninku na pásku s druhou motorkou od Bohouška Brhela s přehledem porazil. V závodě jsem měl dobrý starty a na tý dráze se ukázalo, kdo to umí. Jízda od jízdy byla těžší, dělaly se koleje. Nebylo to jednoduchý se tam srovnat. Škoda toho bodíku. Marcin Rempala měl lepší start a já čekal na jeho chybu. Co jsem ho předtím sledoval, počítal jsem s ní. A on ji zrovna neudělal. Přibližoval jsem se mu a jel si pro jistý dva body. Potom kvůli dešti udělali přestávku. Během tři čtvrtě hodiny ale napadlo dalších pět centimetrů vody. A to už by bylo štěstí, kdybys nespadnul. Druhej den mělo pršet ještě víc. Nešlo to teda odložit, navíc ostatní měli i další závody. Jinej termín tam nenašli. Zbylo to tak na los.“


speedwayA-Z: „Tuhle otázku jsem už několikrát slyšel v kuloárech, ale já ti ji položím přímo. Nestálo opravdu zato riskovat ten rozjezd o titul mistra světa? Druhý bys byl tak, jako tak…“
Tomáš Suchánek: „Ten rozjezd bych jel. Ale zrušili závody a kdyby se něco stalo, platím to já. Když se zruší závod, nevztahuje se pojistka na nic. Už nejde jet rozjezd. Na vlastní riziko se mi do toho nechtělo. Šlo sice o titul mistra světa, ale zdraví je přednější. Udělal jsem chybu s losem. Měl jsem orla nechat Kasprzakovi, když ho mají ve znaku (smích). Jenže já většinou dávám na orla, jenže tentokrát se to nepovedlo. Už to ale nevrátím. Mohlo bejt první místo, ale se druhým jsem spokojenej. Byla to má nejlepší sezóna v juniorech. Od začátku sezóny do konce si myslím, že všechno bylo dobrý. Na Kasprzaka jsem taky měl. Co jsem ten závod sledoval na videu, jel jsem líp. On ke konci dělal chyby a připadalo mi, že odpadal na ruce.“

speedwayA-Z: „Výkony v letošní sezóně ti zajistily místo v sestavě Josefa Laštovky pro světový pohár družstev. Jak na debut mezi absolutní jezdeckou špičkou vzpomínáš? Bereš své vyřazení v poslední šanci za neúspěch jako někteří čeští fandové?“
Tomáš Suchánek: „Těšil jsem se na to. Jel jsem to prvním rokem a v takovýmhle závodě jsem
nikdy nebyl. Mezi střelci z Grand Prix jsem se měl co učit. Jsem rád, že jsem to jel. Málokdo se tam dostane. A ještě jako junior. V Anglii jsem měl spíš problémy s motorem. Všechno dělal Olda Řezníček a ten taky zatím neví, co na Anglii. Třeba od startu jsem jim dával, ale pak mě předjížděli. Nemohl jsem se na tý dráze srovnat. Jel jsem tam poprvé, ale někdy se mi dvě kola povedly. A velkou ostudu jsem tam neudělal. V Polsku to bylo horší. Nedařilo se mi tam jako v Anglii. Počítal jsem, že to bude lepší, protože dráhu ve Wroclawi jsem znal. Jenže mi tam nějak nefrčely motory. Na to, jaký tam byli jezdci v jinejch týmech, může v poslední šanci vypadnout kdekdo. Tam se to buď povede nebo ne. A nám se to nepovedlo. Díky zranění Bohouše jsme měli oslabenej tým. On by určitě nějaký body udělal. A když si vezmeš Australany, byli nabitý a taky se pak nechytali. Poláci tam byli jasný. Doma chtěli a nebyli k poražení. Zametli s každým. Světovej pohár už jsou takový nervíčky. To není jak, když skočíš do extraligy nebo první ligy, kde si v klidu můžeš kouřit doutníčka. Tady o něco šlo a ty nervy tam k tomu musí bejt.“


speedwayA-Z: „Do národního týmu jsi se dostal také v mistrovství světa juniorských družstev. V Pardubicích bychom však o zklamání asi mluvit mohli, že? Vynahradil ti to aspoň částečně triumf ve Zlaté stuze?“
Tomáš Suchánek: „Tam jo. Hlavně mě zklamal Zdeněk Simota. Čekal jsem, že bude se mnou tahat. Zbytek týmu zklamal taky, ale co k tomu můžu říct? Ani jeden netahal. Jestli to bylo nervama nebo se na to málo připravili? V mistrovství světa to tam prostě musíš dát. Jak ne, nikam se nedostaneš. Já jel juniory posledním rokem, musel jsem do toho dát všechno. Dá se říct, že na tomhle roku mi záleželo nejvíc. Počítal jsem, že Dány uděláme. Tahal jen Morten Risager a někdy Henrik Möller. Navíc jsme měli štěstí, že taky odpadali na defekty a najetí do pásky. Taky je škoda, že to bylo doma. Dostat se do finále nebude jednoduchý. Zlatá stuha mi to trochu srovnala, ale stejně jsem byl naštvanej. To třetí místo jsem chtěl, počítal jsem s tím, že Dány musíme porážet. Stuha se mi vyvedla a dočkal jsem se. A teď už musím čekat jen na tu Přilbu, která mi chybí ve sbírce. Tam ještě pár roků můžu čekat, ale jednou ji musím mít. Je to velkej závod a hlavně hodně známej. Mám už slovenskou, i když jen malinkou repliku, pak rakouskou a ještě potřebuju tu naši.“


speedwayA-Z: „Na jaře jsi získal angažmá v britském Isle of Wight. Jak k tomu došlo a jak sezónu v Británii hodnotíš? A co letošní rok?“
Tomáš Suchánek: „Dohodili mě to Evžen Erban s Václavem Vernerem. Byl jsem tam spíš, abych odjel dvanáct závodů a stáhnul si average. Potom mě prodali do Poole. Na Isle of Wight si nemůžu stěžovat. Byl to můj první rok v britský lize a strávil jsem tam půlku sezóny. Ani jsem se tam nenudil. Pláž, holky, nic mě tam nechybělo. Byl jsem tam spokojenej, akorát ty punkty chyběly. Spíš byly problémy na venkovních drahách. Nejhorší byl asi Exeter. A Edinburgh, ten byl zase malinkej. Za Poole jsem pak jel sedm závodů v Elite League. Tam už to byla střelba. Stačí malinká chybička, trošku slevíš a všichni jdou přes tebe. Měl jsem problémy od startu. Ve Wightu mi motor stačil, ale v Elite League jsem se nechytal. A když jsem odjel, z výjezdu nebo v dalším kole mě už brali. Na malinký dráhy nejsem zvyklej. Motor nešel, jak by měl. Když jsem se rozhodl nechat si udělat motor tam, byl konec sezóny. A tak jsem se na to už vybodnul. Letos Anglii zatím nemám, přemejšlím až od května. Newcastle jsem zrušil. Jezdí se tam v neděli a to radši budu jezdit v Polsku. Od května možná
půjdu do Isle of Wight, snad bych měl jet za Poole. A taky od května. Motory si nechám udělat tam. Dráhy se liší a motor musí bejt úplně jinak. Každej říká, že se tam jezděj lemry. Já tam měl rychlý motory. I když je to tam hluboký, od startu jsem se pořád mydlil. Mohl jsem změnit cokoliv a bylo to to samý. Na Premier League mi stačily na motory, ale na Elite už ne. To už se musí nechat vyladit někde tam.“

speedwayA-Z: „Už standardně jsi závodil v italské lize. Kam se dle tvého soudu ubírá? Zlepšuje se, stagnuje, jde dolů? Nastoupíš v ní také v roce 2006?“
Tomáš Suchánek: „Má stále stejnou úroveň. Drží si svůj standard. Líbí se mi, že tam je pohodička, i když tam občas proběhne italská hádka a nějaká facka. Mám tam jednoho ze svých hlavních sponzorů, proto tam jezdím. Úroveň je skoro jako naše extraliga. Aspoň pro mě to tak je, protože většinou jezdím proti těm lepším. Když mám nastoupit proti slabším, vystřídají mě. Na Itálii, kde nemají jezdce, je to dobrý. Navíc to krásně vychází, protože se
jezdí v dubnu a pak až ke konci sezóny. Přes léto, když jsem v Anglii, ne. V pěti se mi závodí dobře, jsou tam velký dráhy. A hned máš o bodíček víc. Body se sice dělají líp, ale díky tomu mě stáhli bodovné. Letos jsme se ještě nedomluvili, ale určitě pojedu. Co jsme se bavili na konci sezóny, říkali, že se mnou zase počítaj´. A tak si myslím, že to dopadne.“

speedwayA-Z: „Po epizodách s Lodží a Lvovem jsi znovu začal koketovat s polskou ligou a jsi právě před podpisem smlouvy s Lublinem. Co tě k tomu vede?“
Tomáš Suchánek: „Jako první byla Wroclaw, pak přišly nabídky z Grudziadze, Lublina a Krosna. Asi to dopadne s Lublinem (rozhovor se uskutečnil dopoledne před uzavřením kontraktu, který Tomáš Suchánek podepsal večer – pozn. redakce). Dneska mi poslali podmínky. V Polsku se to otevřelo a jde tam dost lidí. A hlavně nabízejí dobrý peníze. Když budu tahat, dá se říct, že to bude můj hlavní příjem. Jestli přijde Anglie, půjdu tam taky. Stanovil jsem si takový podmínky, aby mi to dalo na letenku. Proto nechci v Anglii nedělní klub. Jak jsem koumal, nejlepší by byl Isle of Wight, protože se tam jezdí v úterý. To bych jel tam, ve středu třeba extraligu u nás. Zůstal bych tady, jel do Polska a odtamtud do Anglie. To by mi vycházelo asi tak nejlíp.“


speedwayA-Z: „V mistrovství republiky juniorů jsi odjel jediný závod ve Slaném, aby ses dostal do světového šampionátu. Nelitoval jsi ztráty šance dostihnout Josefa France s jeho třemi tituly?“
Tomáš Suchánek: „Ani ne. Ty dva tituly už mám. A domácí titul není tak důležitej, svět je lepší. Hlavně jsem potřeboval do Anglie a kdybych se vracel, byl bych ve velkým prodělku. Chtěl jsem jet ještě Pardubice. Jel jsem z Anglie rychle domů, málem přejel policajty a dostal pokutu. A stejně jsem to nestihnul. Po junioráku se mi ani nestejskalo. Potřeboval jsem angažmá a ne tady jezdit za pakatel. Musel jsem žít a vydělávat, abych mohl investovat. Taky toky ubíhaly a já byl stále bez Anglie. Jak se to vyskytlo, hned jsem tam proto jel.“

speedwayA-Z: „A co seniorská domácí sezóna? Pardubice přišly opět o titul v extralize, ve dvojicích jsi nejel a Mšeno ti při finále jednotlivců nesedlo.“
Tomáš Suchánek: „Extraliga se nám nevyvedla. Slaný už o titul bojuje několikátým rokem a tým je s Poláky docela silnej. Jednou muselo přijít, že je neporazíme. Nemůžeme pořád
vyhrávat (smích). A letos jim to vrátíme. Co se týče Mšena, byl problém ve startech. Ani jeden jsem neměl. Motor byl připravenej, ale vůbec mi to nešlo. Nemohl jsem odstartovat. V mistráku to už musím prolomit. Buď se mi v něm nedaří nebo mi teď nešly starty. Každej rok je tam něco. Jenom v Kopřivnici jsem byl překvapenej. Čtvrtý místo na dráze, kterou vůbec nemám rád. Při dvojicích jsem měl závody. A ani mě moc nelákaly. Byl by to prodělek. Neměl jsem sponzora, aby to zaplatil. A v Anglii byly zrovna v tom tejdnu čtyři závody, takže jsem dvojice vypustil.“

Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:

HBC fans: „Čau Tome, jak to máš rozjednaný na novou sezónu, co se týče angažmá v zahraničních ligách. Co očekáváš od své první sezóny coby senior? Ještě díky za Wiener Neustadt. Do následujícího roku tobě, ale i tatovi, Rambalovi a všem, kteří ti pomáhají, abys byl tam, kde jsi. Přejeme hodně úspěchů, pevné zdraví a techniku, která tě nezklame.“
Tomáš Suchánek: „Ahoj, já vám taky děkuju za krásné fandění v sezoně. A co se týče angažmá, Itálie bude jasná, Anglie – měl jsem už nabídku do Newcastlu, ale odmitl jsem jí, takže ješte nevím. Ale přemýšlim, že nekam tam půjdu až v květnu a Polsko zatím v jednání. Mezi seniory to určitě nebude jednoduchý přechod, ale chci určitě jet MS a MS družstev.“


Wojta: „Ahoj Tome, nejprve přeji hodně štěstí do další sezóny. Jinak se chci zeptat, máš www stránky? Budeš jezdit polskou ligu? Za koho? Díkes, papa Wojta z Pardubic.“
Tomáš Suchánek: „Stránky se mi dělají. Kdy budou hotový, nevím. Polskou ligu budu jezdit za Lublin.“

Jirka: „Ahoj Tome, viděl jsem tě mockrát v akci a ten tvůj styl nemá chybu – čistej a profesionální. Ja jsem taky zkoušel plochou dráhu a chtěl bych se tě zeptat, kdy a jak přišel ten okamžik, že jsi zatáčku projel poprvé na plnej plyn. Děkuji a přeju mnoho úspěchů v sezóně.“
Tomáš Suchánek: „To bylo na ledě. Tam to nebylo tak rychlý. Na škváře jsem poprvý přidal plnej plyn ve třinácti letech. Jak na startu, tak v zatáčce. Už jsem si věřil a byl si jistej. Asi už přišel ten čas a tak jsem ho tam dal. Bylo to dobrý, protože jsem zjistil, že se mi hned jede lehčejc.“

Michal Jirka: „Chci se zeptat, jak to vypadá s tvojí účastí v extraligových závodech v ČR za Pardubice.“
Tomáš Suchánek: „Určitě čtyři závody odjedu. Uvidí se podle Anglie, jak ji srovnám s Polskem a Itálií. Každej, kdo závodí v Anglii, má ve smlouvě s klubem, že musí odjet čtyři extraligy. Určitě to bude i letos. Víc se uvidí.“


Terry: „Ahoj Tome, dodatečná gratulace ke světovému stříbru a ještě úspěšnější rok 2006. Jak to řekl Tonda Šváb o těch druhých místech… Chtěla bych se Tě zeptat, jaké to je jezdit extraligu spolu s bratry Alešem a Lukášem Drymlovými a jestli bys porovnal extraligu a první ligu. Díky a ještě jednou všechno nej.“
Tomáš Suchánek: „Dobře. Jsou týmoví, tahají a jsou to dobrý paráci. Extraliga je extraliga. Oproti první lize je docela nabitá. Tam nesmí jezdit cizinci, ale je to dobrý pro začátečníky. Dá se tam dobře vyjezdit. A rozdíl je určitě hodně velkej.“

Slávek Švehla: „Ahoj Tomáši. Především bych ti chtěl pogratulovat k titulu juniorského vicemistra světa a zároveň se zeptat, jestli tento úspěch považuješ za největší ve své kariéře. Ještě by mě zajímalo, na kterých drahách doma i ve světě se Ti jezdí nejlépe.“
Tomáš Suchánek: „Byl to můj největší úspěch. Za tím cílem jsem si šel. A co se dá ve světě udělat víc než bedna?! Přál jsem si to a bylo to splněno. Doma jsou to určitě Pardubice, ve světě ani nevím. A nejhorší u nás je jednoznačně Kopřivnice a venku Exeter. Tam je to divně klopený. Zatáčky jsou divný, je to hluboký a mají plechový mantinely. Exeter je ještě horší než Austrálie. Tam jsou taky sice zajímavý dráhy, ale nejsou nejhorší.“


Lukášek99: „Který jezdec v ČR je podle Tebe nejlepší?“
Tomáš Suchánek: „Myslím si, že Bohouš Brhel. Je dlouho ve špičce a je asi nejzkušenější. Za ty roky má toho hodně naježdíno.“

Tomáš Suchánek děkuje:
„Všem, co mi pomohli. Sponzorům Nardone, Centrum laminace, Autobox, Denicol, Materia ložiska, Vodní zdroje Bylany, Jawa Divišov, Roman Jonáš, STOPA – mistr Rambousek, pan Fotr z firmy Vandenberg. Taky tátovi a všem fanouškům, co mi fanděj.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Filip Šitera porazil Angličany, ale na pódium to nestačilo

Auckland – 13. ledna
Další zastávka novozélandského turné, která proběhla dnes na aucklandské dráze ve Waikaraka Parku, přinesla další závod dvojic. Filip Šitera opět vytvořil pár s domácím Andrewem Barghem, ovšem technická smůla je opět připravila o stupně vítězů. Triumfovali Angličané Jason Bunyan a Phil Morris.

Ve třech jízdách základního rozpisu nahromadil Filip Šitera deset bodů, které se přidělovaly dle klíče 4 – 3 – 2 – 0. „Ztratil jsem bod s Italy a s Novým Zélandem, ale Angličany jsem porazil,“ řekl magazínu speedwayA-Z Filip Šitera. „Jenže Andy Bargh měl tři defekty a tak jsme do finálové jízdy nepostoupili.“

Finále v šesti pak určilo pořadí na stupních vítězů. Vyhráli Phil Morris a Jason Bunyan, na dalších postech skončili Daniele Tessari a Matia Carpanese a Aldridge s Wilsonem.

Filip Šitera je už skoro měsíc na Novém Zélandě

Auckland – 13. ledna
Volný týden nabitém novozélandském turné využili závodníci nezbytnou údržbou svých motocyklů a relaxací. Filip Šitera se ovšem ukázal jako pilný zpravodaj a podělil se s magazínem speedwayA-Z o své dosavadní zážitky z cesty na druhý konec světa. Naši čtenáři si tak mohou čas čekání na výsledky z dnešního klání ve Waikaraka Parku zpestřit popisem drah a líčením mimozávodních aktivit plzeňského juniora.


Začátek série proběhl na Jižním ostrově. „Bylo to většinou o cestování a závodění,“ líčí Filip Šitera. „Nebylo ani moc času na mytí motorek. Byli jsme rádi, když jsme stihli udělat spojku. Máme tu jedno auto na motorky a nářadí a další dvě nový auta půjčený od sponzorů. Silnice tady mají docela normální. Dálnice nejsou skoro vůbec, jenom ve velkých městech. S provozem je to různý, někdy není vůbec a jindy docela hustý. Je tu krásná krajina a všichni do bereme jako prázdniny.“

Filip Šitera také vysvětlil nedorozumění, když na něho v Aucklandu na letišti oproti původní dohodě nikdo nečekal. „Čekali mě až druhej den,“ říká. „A já přiletěl pětadvacátýho, takže mě měli jako dárek, protože to zrovna slaví vánoce. Večer mě pozvali na vánoční večeři. Ale už ani nevím, co jsme měli, protože jsem byl utahanej a usínal jsem.“

Velký rozdíl mezi kontinentální Evropou a Novým Zélandem jsou samozřejmě dráhy. „Jsou odlišné od našich,“ pouští se Filip Šitera do jejich popisu. „Protože jsou dělaný jak pro motorky, tak pro auta, jsou občas hodně rozbitý. Někde je velký ovál pro auta a uvnitř pro motorky. Tohle mají ve Waikaraka Parku nebo v Ruapuně.“

Projděme si nyní telegraficky ovály, s nimiž se Filip Šitera doposud na Novém Zélandu setkal. „V Invercargill byla pro plochou dráhu dobrá dráha,“ líčí plzeňský junior. „Asi 400 metrů dlouhá, jenže před závodama začalo pršet a tak to hrozně klouzalo.“

Cromwell byl už ovšem o něčem jiném. „Tady je dráha hrozně dlouhá,“ zní komentář Filipa Šitery. „Měřila zhruba 600 metrů a startovalo se tak, že se natáhla guma a pustila se. Povrch byl hrozně nagumovanej. Docela se mi však líbila, ale první zatáčka byla za roh a druhá strašně dlouhá. Mantinely však byly betonový. A depo? V Invercargillu bylo normální, ale tady, jak kdyby za tebou někdo přišel, ukázal na pole a řekl, a si tady vybereš místo.“

V Moore Parku v Christchurchi to už tak exotické nebylo. „Dráha byla super,“ pochvaluje si Filip Šitera. „300 metrů dlouhá, klasická na speedway. Ale depo bylo jako v Cromwellu. Najdi si místo v poli. Ale na konci závodu za mnou přišli dva Češi a popřáli mi česky! Ve stylu najdi si depo v poli to bylo i v Nelsonu. Dráha tam byla velký kolo, hrozně dlouhá a rozbitá.“

S Jižním ostrovem se turné rozloučili v Ruapuně v Christchurchi. „Dráha je tady uvnitř velký,“ říká Filip Šitera. O tréninku byla super, jenže pak začalo pršet.“


Na Severním ostrově zatím závodníci poznali jen dva stadióny. „Waikaraka je malá dráha,“ popisuje náš jezdec. „Měří asi 120 metrů a široká je 8 až 10. V šesti jezdcích je to sranda, protože zatáčky jsou za roh. Mají tam dobrý tribuny a sešlo se i dost diváků. Jinde to s diváky bylo asi jako na závodech ve Mšeně. Rosebank je klasická speedway s 350 metry.“

A jaké mají jezdci pro své závodění zázemí? „Základnu máme u našeho šéfa Johna McCalluma,“ svěřuje se Filip Šitera. „Tam děláme motorky a bydlíme v baráku u jednoho chlapa. Ten je ale pěknej vůl, ale naštěstí je teď na dovolený.“

Ovšem nejen závoděním je živ plochodrážník. „Ve volným čase chodíme do aquaparku, na vodní lyže, na pláž nebo motokáry,“ vypočítává své aktivitiy Filip Šitera. „Jsme tu všichni jedna velice dobrá parta. Když má někdo problém, tak si pomůžeme. Trávíme společně 24 hodin denně. Je to něco jako Big Brother, ale nemáš za to 10 miliónů, nikdo tu nevypadává, ani to nedávaj‘ v televizi (smích). V televizi by však měli dávat naše závody. Jsme i v novinách, protože máme sponzora News Sunday, ale píšou o tom i ostatní.“

SsangYong International Motorcycle Speedway Series má za sebou sedm podniků a na řadě je ještě devět dalších. Jak takovou zátěž, mnohdy na olbřímích oválech zvládá technika? „Zatím super, žádnej problém,“ konstatuje Filip Šitera. „Ale nesmím to zakřiknout. Stíhá se všechno, protože si všichni pomáháme. Máme tu i jednoho super mechanika z Christchurche. Je to velkej kámoš Johna a hodně nám pomáhá. Když jsme byli na závodech v Christchurchi, dělali jsme motorky u něj. A pak jsme na nich jezdili po jeho zahradě. Tahle grasstrack byla hrozná sranda.“

Foto: Filip Šitera