Žarnovica – 11. října
Uzávěrka sestav na závěr extraligy v Žarnovici řády stanoví až na zítřejší čtrnáctou hodinu. Manažeři ale odkryli své karty mnohem dříve, takže Petr Moravec startovní listinu zveřejnil již dnes v devět nula sedm. Přesně. A tak se ví, že Žarnovicu posílí Bartlomiej Kowalski a svým debutem projde Filip Kasan. Pardubice nominovaly Timo Lahtiho, Praha a Slaný pojedou ve standardním složení. Zbývá jediný otazník. Kdo bude mistrem republiky. Odpověď přinese až nedělní odpoledne.
Tipujte:
Loading ...
Oficiálně nahlášené sestavy žarnovické extraligy v neděli:
SC Dynamax Žarnovica:
1 Jakub Valkovič, 2 Filip Kasan, 3 Bartlomiej Kowalski (PL), 4 Artjom Laguta (RUS – PZM), 17 Sebastian Kössler (A – SMF)
AMK ZP Pardubice:
5 Hynek Štichauer, 6 Andrzej Lebeděvs (LAT), 7 Timo Lahti (S), 8 Jan Jeníček, 18 Matouš Kameník
AK Markéta Praha:
9 Adam Nejezchleba, 10 Jan Kvěch, 11 Daniel Klima, 12 Jan Macek, 19 Adam Bubba Bednář
AK Slaný:
13 Robert Chmiel (PL), 14 Jakub Jamrog (PL), 15 Bruno Belan, 16 Eduard Krčmář, 20 neobsazeno
Praha – 10. října
Závodní týden v jeho podání mohl mít spoustu přídomků. Dlouhý. Od úterý přes víkend až do pondělka. Náročný. Nepochybně finále polské extraligy U24, boj o titul v evropských devatenáctkách a pardubický supervíkend s jeho pražskou večerní prodlouženou. Úspěšný? Na sedmnáctiletého juniora určitě ano. Adam Bubba Bednář se s tím sám ztotožní, byť jeho emocionální pocity klesaly i stoupaly, jakoby šel přes sedmero pohádkových hor.
úterý – Wroclaw – odveta finále polské U24 extraligy:
Dva tahouni na titul nestačí
Třetí ročník polské extraligy do čtyřiadvaceti let vrcholil v metropoli Dolního Slezska. Gorzow vykročil za obhajobou loňského primátu na Wroclawany na svém ovále porazil. Nakonec zlato a tři sta tisíc zlotých inkasovali domácí. Hosté brali stříbro a o rovnou stovku tisíc méně.
„Povedlo se to, zároveň se to nepovedlo,“ bilancuje český juniorský šampión závod, aby na první pohled nelogické vysvětlení jedním dechem uvedl na správnou míru. „Z prvního finále jsme měli dva body náskok a prohráli jsme o deset bodů.“
Důvod jeho osobních skvělých pocitů je nasnadě. „Odjel jsem čtrnáct bodů plus bonus, tak jsem spokojenej,“ říká. „Z toho hlediska se to povedlo. Škoda, že zrovna nejeli ostatní. Blbě se to s Oskarem Paluchem táhl ve dvou.“
Další zklamání pro Gorzow přineslo finále extraligy, jež pro klub skončila bez medaile. „Dalo se to čekat,“ ví Adam Bubba Bednář svoje. „Prohráli jsme už doma. V sobotu byl revanš. Koukal jsem, jak jsme dostali na prdel. A Martin Vaculík se ještě zranil, přeju mu brzké uzdravení.“
čtvrtek – Herxheim – finále ME U19:
Divišov uvnitř Mariánských Lázní
Evropské devatenáctky byly pro Adama Bubbu Bednáře taková improvizace. Po zranění při pražské první lize nemohl jet semifinále v Plzni. Do finále v Herxheimu postupoval z Güstrowa, kde se klub ujal pořadatelství místo finského Varkausu.
„David Vrtáček s Mírou Mihulem dělali motorky přes noc,“ líčí pražský plochodrážník. „Do Herxheimu jsme odjížděli ráno přímo z Wroclawi. Bylo to asi jedenáct hodin. Dráha se poloměrově podobala Divišovu, ale bez mantinelů a uprostřed dlouhý dráhy.“
Český reprezentant rozehrál své skóru nulou. „Ze čtyřky dokázal odjet málokdo,“ posteskne si. „Já to nedokázal, nafasoval jsem ji dvakrát. Rozhodovaly hrozně starty. Štěstí chybělo. Ne, že bych byl zklamanej, ale nasralo mě to.“
Suma sumárum sedmé místo. „Skousnul jsem to a hodil za hlavu,“ mávne nad výsledkem rukou. „Mám na to ještě dva roky, snad se výsledek povede.“
pátek – Pardubice – challenge o SGP 2025:
V challenge prozatím jen divákem
Víkend lákal na bohatý program v Pardubicích. Adam Bubba Bednář pochopitelně našel místo ve startovní listině Zlaté stuhy i Zlaté přilby. Challenge jej zatím minulo, byť na květnové kvalifikaci v Žarnovici zanechal působivý dojem. Přesto ve Svítkově nechyběl už v pátek.
„Německa jsme se vraceli do Čech,“ pokračuje naše vyprávění. „Kluci nás vyhodili v Praze a jeli do Pardubic. Já jsem v pátek odpočíval. Nakonec jsem jel s Mílou Černým, jeho manželkou a Luky Kurzem do Pardubic podívat se na challenge.“
Vrcholný mítink světového kalendáře přinesl neskutečný zážitek. „Byly to pěkný, ale náročný závody,“ kvituje Adam Bubba Bednář. „Když jsem viděl tu dráhu, klobouk dolů, jak si kluci poradili. Leknul jsem se, když jsem viděl nějaký pády.“
sobota – Pardubice – 50. Zlatá stuha:
i velké sólo může být pořádné drama
Déšť Pardubice neopustil ani v noci. „V sobotu se spekulovalo, jestli se pojede,“ říká Adam Bubba Bednář. „Pořadatelům patří obdiv. Děkuju jim, co udělali. Flat tracky to vyházeli a odpoledne byly dráha krásná.“
Na ovál vyjel v první jízdě první čtvrtfinálové skupiny. „Bál jsem se, aby to nebylo hluboký,“ připouští. „Takovou dráhu jsem v Pardubicích ještě neviděl. Vyhrál jsem start, ale projeli okolo mě jako, kdyby jeli o padesát víc. Prokousal jsem se taktak do semifinále a do finále.“
Finálovou jízdou Zlatá stuha začínala nanovo. „Řekli jsme si, že střelíme nastavení buď anebo,“ hráli v Pražanovém boxu vabank. „Buď to bude super, nebo to fungovat nebude. Start se mi poprvé ten den poved‘.“
Triumfoval stylem start – cíl, ale na motocyklu se rozhodně nenudil. „Celou dobu jsem za sebou někoho slyšel, ale nechtěl jsem se otáčet,“ dozvídáme se. „Slyšel jsem něho nad sebou, nebo jak mě podjíždí. Když jsem se pak díval na video, viděl jsem, že to byly zbytečný obavy.“
neděle – Pardubice – 76. Zlatá přilba města Pardubice:
Konec již před začátkem
Ve svých sedmnácti letech se Adam Bubba Bednář stal nejmladším vítězem v celé půlstaleté historii Zlaté stuhy. „“abych pravdu řekl, když jsem viděl šachovnicovou vlajku, řval jsem radostí,“ líčí s nadšením v hlase. „Pod helmou mi ukápla slzička.“
Bodejť by ne. „Je to parádní pocit,“ vyznává se. „Zlatá stuha byly dobře obsazená. Jeli tam závodníci z mistrovství světa juniorů. Dokázal jsem sobě i jim, že na ně mám. Příjemná výhra, viděl jsem, že nesou nikde jinde než já, když jsem se do finále mistrovství světa nedostal.“
Program ve Svítkově pokračoval Zlatou přilbou a on byl coby sobotní vítěz nasazen rovnou do čtvrtfinále. „Přilba pro mě skončila skoro dříve, než začala,“ zasměje se Adam Bubba Bednář. „Moje první Zlatá přilba a já byl rovnou nasazenej. Příští rok to změním. Ale neříkám, že třeba nevypadnu ve vylučovačkách.“
Jít závodem všech závodů již od prvních fází letos zvolil také Jan Kvěch. „Člověk dokáže reagovat na změny dráhy,“ přibližuje výhody. „Celej víkend jsem se trápil na startech. Zezadu jsem nebyl rychlel, když nestartuješ, je to složitý.“
pondělí – Praha – 55. Memoriál Luboše Tomíčka:
Lepší než loni a za rok třeba ještě lepší
Markétě zažila v pondělí báječný večer a mezi hrdiny diváků se dostal také Adam Bubba Bednář. Zejména v rozjížďce s číslem sedmnáct, v níž odstartoval na Nielse Kristiana Iversena. A pak zkušeného Dána vodil za sebou až do cíle, přičemž odvrátil každý z jeho útoků.
„Rozjásal jsem tribuny i sám sebe,“ připouští. „Bylo mi řečeno, když dojedu v poslední jízdě první, postoupím do finále. Šel jsem do toho hlava nehlava. A když jsem ho udělal, řekli mi, že finále stejně nejedu.“
Zklamání bylo obrovské, volný pád z temné oblohy nad stadiónem rovnou na zámkovou dlažbu depa. „Potřeboval jsem se uklidnit,“ přiznává. „Šel jsem se projít. Mrzelo mě to. Ale když to zrekapituluju, jsem šťastnej. Loni jsem dělal tři body, letos deset. Jak do Zlatý stuhy, tak Memoriálu jsem šel s tím, ať jsem lepší než oni, což se povedlo. Chtěl jsem se kouknout do finále, ale mám na to čas. Počkám na příští rok.“
další víkend:
Jede se dál
Víkend bude opět natřískaný, nedělní extralize v Žarnovici budu předcházet Happy End Josefa France v Kopřivnici. Pro Adama Bubbu Bednáře by mohl být plochodrážním prapradědečkem, kdyby se již bezmála třicet let nedržel ve špičkové formě.
„Pepa je pro mě úžasnej člověk,“ prohlašuje. „Neznám nikoho, kdo by ho neměl rád. Zlatej člověk, vždycky pomůže. Určitě jsem rád, že mě pozval, bude to sranda, sranda a sranda pro všechny. Bude to fajn den. Pepa ho má pěkně vymyšlenej. V jedenáct autogramiáda, ve čtrnáct závody, pak jídlo a pití.“
A nazítří do Žarnovice, Praha na extraligový titul pomýšlet nemůže, ale vyhrát je vždy krásné. „Já tam určitě jedu nastavenej jako na každý závody,“ nešetří Adam Bubba Bednář odhodláním. „Udělat co nejlepší výsledek. Když se podaří, podaří se, když se nepodaří, nepodaří se. A děkuju všem, úplně všem lidem děkuju.“
České Budějovice – 10. října
Před čtyřmi lety antikovidová opatření brutálně seškrtala plochodrážní kalendář. Sezóna v jeho podání trvala dohromady pouhých jedenáct bodů. Letos svůj rekord ještě překoná, protože bude závodit jen tuto sobotu v Kopřivnici. S Josefem Francem toho prožil hodně, jak by mohl chybět na jeho rozlučkovém závodě. Ovšem Zdeněk Simota musí řešit otázku časového presu. A to nejen proto, že vždy přijel do depa jako poslední a Happy End Josefa France startuje autogramiádou už v jedenáct dopoledne.
Závodník se s Pepem musí rozloučit v kombinéze na ovále
„Myslel jsem, že to bude sranda,“ povzdechne si bývalý plzeňský plochodrážník. „Sranda to ale nebude, bude se závodit. Dva a půl roku jsem na plochodrážní motorce neseděl. Minulej tejden jsem si jel zatrénovat do Chabařovic na motorce od Honzy Kvěcha.“
A jak se při takovém návratu cítil? „Od kovidu jsem byl na motorce čtyřikrát,“ vypráví Zdeněk Simota. „Nezapomeneš to, ale ruce mě bolely pekelně. Vypadneš z toho. Ale s Pepíčkem jsem byl v Plymouhtu, jednu sezónu jsme spolu bydleli v Londýně. Byli jsme spolu také mistři republiky ve dvojících. Chci se s ním rozloučit na dráze, i když naplno závodit asi nebudu.“
Čas nebude mým pánem
Stát se závodník ze dne na den není jen tak. „Musím si koupit jednorázovou licenci a oběhnout doktora,“ líčí Zdeněk Simota. „Makám jako šroub. Pojedu na Honzíkově motoru, půjčil mi ho. V sobotu mu ho zase vrátím.“
Navíc v sobotu se v Kopřivnici začíná proklatě brzy. „V jedenáct je autogramiáda,“ usmívá se. „To je výzva polepšit se s časem příjezdu. Ale Kopřivnice je na druhé straně republiky, to už abych vyjel v pátek večer po práci. Jedu s Jéňou Holubem, bude mi dělat mechanika.“
Praha – 7. října
Před osmnácti lety mířil s modrou přilbou na startovní rošt finálové jízdy Memoriálu Luboše Tomíčka s plánem názorně vysvětlit vnukovi legendárního závodníka, že triumf v základní části je teprve prvním krůčkem k úspěchu. A vskutku tehdy vyhrál. Předevčírem pádil k finálovému repete v montérkách s vidinou dát svému závodníkovi lepší motocykl, který dali v boxu do pucu. Josef Franc se posléze mohl dívat, kterak se z předposledního českého vítěze slavného pražského závodu stává tím předpředposledním. Aspoň jeho loučení před závodem nebylo naposledy, kdy se v Praze předvedl s plochodrážní pětistovkou. Nyní jej čeká Happy end v Kopřivnici, kdy jeho parťákem ve dvojici bude právě Jan Kvěch.
Pan závodník se loučí s Prahou
Pražský klub mu za věrné služby vyhradil celý bod v programu. Těsně před osmnácté se objevil na ovále ve žlutém oblečení s kšiltovkou na hlavě. Užil si symbolický start, jezdil okolo mantinelu a mával divákům. Ti se mu aplausem postarali o skvělou tečku za dlouhou kariérou.
„Člověk se loučí s klubem, za který závodil skoro třicet let, a kde se naučil závodit,“ přibližuje Josef Franc své pocity. „Byl jsem dojatej. Smutnej jsem nebyl, ale byl jsem rád, že jsem se potom převléknul do montérek. Ty závody se mi líbily, finále důstojný, pozitivní, byly to pěkný závody.“
Rychlá šichta v depu
Původní scénář ukládal, že Josef Franc projede plochodrážní pětistovku po pražském ovále naposledy před nástupem. Jenže osud chtěl jinak. Před druhým startem finálové jízdy vyrazil z vrat depa ještě jednou.
„Plán á byl, že během dvou minut nestačíme připravit motorku, co s ní Honza upad‘,“ vysvětluje své entrée. „Záložní plán, že připravíme tu druhou. Měnili jsme páčku ke spojce, museli jsme vyčistit bordel, co se dostal do řemenu. A řetězu. Udělat kola, spojka byla v cajku, Honzík byl pochroumanej víc.“
Mechanik a závodník v jednom páru
Osmnáct let po svém mechanikovi se Jan Kvěch zapsal mezi vítěze Tomíčkova memoriálu. „Od čtvrtka jsem poprvé doma,“ přiblížil včera Josef Franc úděl plochodrážních nomádů, přičemž jedním dechem odmltl, že by se v Pardubicích věnoval zábavě. „Makali jsme a nehýřili.“
V sobotu se ale k práci na motocyklech Jana Kvěcha nedostane, jelikož si naposledy oblékne závodnickou výstroj. „V Kopřivnici mě může porazit kdekdo,“ uvědomuje si Josef Franc handicap své dlouhé pauzy. „Honza je skvělej závodník. Já jsem s ním napsanej ve dvojici. Mohli bychom vyhrát. A na finále jednotlivců mám divokou kartu.“
Plzeň – 8. října
Ve středu pořádá PK Plzeň opět otevřený trénink na obou svých oválech, jehož se mohou zúčastnit také závodníci z jiných klubů. Začíná se úderem šestnácté.
Kopřivnice – 8. října
Berwick Bandits. Newcastle Diamonds. Sheffield Tigers. Plymouth Tigers. Eldarna Huddinge. SPT Profil Team Kopřivnice. A v první řadě AK Markéta Praha. Za všechny tyto týmy Josef Franc závodil během své bezmála třicetileté kariéry. Bude také tuto sobotu v Kopřivnici, kde se fanouškům naposledy představí jako aktivní plochodrážník.
Program kopřivnické soboty bude pořádně nabitý a dlouhý. A to nejen proto, že místní fandové rozhodně nepospíchají domů ještě před vyhlášením vítězů. Ale chtějí si prodloužit své zážitky a odcházejí ze Stadiónu Emila Zátopka, když už na obloze svítí Měsíc.
Tuto sobotu se startuje již úderem jedenácté, kdy je na pořadu autogramiáda. Od jedné odstartuje závod, jenž v naší plochodrážní historii jen stěží nalezne sobě rovného. Již loni kopřivničtí organizátoři dokázali, že umí jít na hranice zažitých plochodrážních konvencí. Při test matchi firem svých generálních partnerů nechali bratry Halamíkovy vybírat své sestavy až na nástupu.
Happy end Josefa France jde v otázce pružné improvizace ještě dál. Půjde o závod dvojic s výše uvedenými názvy, za které Josef Franc někdy závodil. Kdo pojede za koho, se doposud neví, až na skutečnost, že se oslavenec jednou představí v sestavě každého z nich.
Sčítat body se budou také jednotlivcům. Tři nejlepší z nich se nakonec utkají ve finálové rozjížďce, kde proti nim nenastoupí nikdo menší než Josef Franc. Pokud on sám bude v nejlepší trojce, o vítězství pojedou čtyři borci s nejlepším skóre.
A pak se budou všichni bavit, což některým zkazí skutečnost, že druhý den v Žarnovici vrcholí česká extraliga. Ale i tak to bude krásná sobota.
Účastníci sobotní Happy End Josefa France v Kopřivnici: